2010
Modern analogues from the Southern Urals provide insights into biodiversity change in the early Holocene forests of Central Europe
CHYTRÝ, Milan, Jiří DANIHELKA, Michal HORSÁK, Martin KOČÍ, Svatava KUBEŠOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Modern analogues from the Southern Urals provide insights into biodiversity change in the early Holocene forests of Central Europe
Název česky
Současné analogie z Jižního Uralu poskytují náhled na změny biodiverzity raně holocénních lesů střední Evropy
Autoři
CHYTRÝ, Milan (203 Česká republika, garant, domácí), Jiří DANIHELKA (203 Česká republika, domácí), Michal HORSÁK (203 Česká republika, domácí), Martin KOČÍ (203 Česká republika, domácí), Svatava KUBEŠOVÁ (203 Česká republika, domácí), Zdeňka LOSOSOVÁ (203 Česká republika, domácí), Zdenka OTÝPKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Lubomír TICHÝ (203 Česká republika, domácí), Vasiliy B. MARTYNENKO (643 Rusko) a El'vira Z. BAISHEVA (643 Rusko)
Vydání
Journal of Biogeography, Wiley-Blackwell, 2010, 0305-0270
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 4.273
Kód RIV
RIV/00216224:14310/10:00040562
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000275729600016
Klíčová slova anglicky
Bryophytes; broad-leaved trees; canopy shading; mixed oak forests; palaeoecology; Russia; snails; species richness; vascular plants; vegetation change
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 15. 6. 2020 13:05, Mgr. Marie Šípková, DiS.
V originále
Aim The diversity changes that occurred in Central European forests during the early Holocene can be better understood using ecological knowledge of modern analogues of these forests, which occur in far Eastern Europe. Here we compare the diversity of vascular plants, bryophytes and snails among different forest types of the Southern Urals to provide insights into the palaeoecology of the vanished Central European forests. Location Southern Ural Mountains, Bashkortostan, Russia. Methods We recorded all species of vascular plants, ground-dwelling bryophytes and land snails, and measured biotic and abiotic variables, in 100-m2 plots located in four forest types dominated by different trees: Pinus sylvestris-Larix sibirica, Betula pendula-Populus tremula, Quercus robur and Acer platanoides-Tilia cordata-Ulmus glabra. These types correspond to the chronosequence of forest communities that occurred in Central Europe in the early Holocene. Results The species richness of herb-layer plants was most affected by the canopy-transmitted light. The former three forest types had open canopy and were rich in species, whereas the Acer-Tilia-Ulmus forests were darker and poor in species. The species richness of ground-dwelling bryophytes decreased from coniferous to broad-leaved deciduous forests. In contrast, the highest species richness of snails was in the Acer-Tilia-Ulmus forests owing to the higher calcium content in the litter of these trees. Main conclusions Based on the modern analogue of the Southern Ural forests, we propose the hypothesis that the late-glacial open-canopy pine and larch forests of Central European lowlands were rich in light-demanding species of vascular plants, many of which were also typical of tall-grass steppes or mesic grasslands. They also contained several species of ground-dwelling bryophytes. The spread of birch, aspen and oak in the early Holocene reduced the local species richness of ground-dwelling bryophytes but not of vascular plants. The subsequent spread of elm, lime, maple and ash caused canopy closure, a retreat of the light-demanding herbs and a decline in the local species richness of vascular plants. Besides the increased shading by these tree species, their litter enriched soils in calcium, and enhanced decomposition and nutrient cycling. This supported an increase in the species richness of land snails.
Česky
Změny diverzity, které proběhly ve středoevropských lesích v raném holocénu, mohou být lépe vysvětleny s využitím znalosti moderní analogie těchto lesů, které se vyskytují v nejvýchodnější Evropě. V článku proto srovnáváme diverzitu cévnatých rostlin, mechorostů a plžů v různých lesních typech Jižního Uralu (Baškortostán, Rusko) s cílem poskytnout paleoekologickou perspektivu na tyto zaniklé středoevropské lesy. Zaznamenali jsme všechny druhy cévnatých rostlin, terikolních mechorostů a plžů a měřili jsme faktory abiotického postředí na plochách o velikosti 100 m2 ve čtyřech typech lesů vymezených dominancí různých druhů stromů: Pinus sylvestris-Larix sibirica, Betula pendula-Populus tremula, Quercus robur a Acer platanoides-Tilia cordata-Ulmus glabra. Tyto typy odpovídají časové posloupnosti lesních společenstev, jak se vyskytovala ve střední Evropě v raném holocénu. Druhové bohatství bylinného patra bylo nejvíce ovlivněno světlem propuštěným přes stromové patro. První tři lesní typy měly rozvolněné stromové patro a byly druhově bohaté, zatímco javorovo-lipovo-jilmové lesy byly stinnější a druhově chudé. Druhové bohatství terikolních mechorostů klesalo od jehličnatých k širokolistým opadavým lesům. Naopak největší druhové bohatství plžů bylo v javorovo-lipovo-jilmových lesích díky většímu obsahu vápníku v opadu těchto stromů. Na základě moderní analogie jihouralských lesů navrhujeme hypotézu, že pozdně glaciální světlé borové a modřínové lesy středoevropských nížin byly bohaté světlomilnými druhy cévnatých rostlin, z nichž mnohé byly současně typické pro luční stepi a mezické trávníky. Současně obsahovaly řadu druhů terikolních mechorostů. Šíření břízy, osiky a dubu v raném holocénu způsobilo omezení lokálního druhového bohatství terikolních mechorostů, ne však cévnatých rostlin. Následné šíření jilmu, lípy, javoru a jasanu způsobilo zapojení stromového patra, ústup světlomilných bylin a omezení lokálního druhového bohatství cévnatých rostlin. Kromě stínění bylinného patra však tyto stromy obohatily půdu o vápník ze svého opadu, čímž urychlily dekompoziční procesy a cyklování živin. To umožnilo nárůst druhového bohatství terestrických plžů.
Návaznosti
| IAA6163303, projekt VaV |
| ||
| MSM0021622416, záměr |
|