2010
Array CGH characterization of three patients with deletion 22q13
ZRNOVÁ, Eva; Vladimíra VRANOVÁ; Iva SLÁMOVÁ; Alexandra OLTOVÁ; Renata GAILLYOVÁ et al.Základní údaje
Originální název
Array CGH characterization of three patients with deletion 22q13
Název česky
Array CGH charakteristika tří pacientů s delečním syndromem 22q13
Autoři
Vydání
European Journal of Human Genetics, 2010
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
Genetika a molekulární biologie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 4.380
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14310/10:00044477
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISSN
Klíčová slova česky
array-CGH mentální retardace deletion 22q13
Klíčová slova anglicky
array-CGH mental retardation deletion 22q13
Změněno: 27. 4. 2011 11:16, RNDr. Vladimíra Vallová, Ph.D.
V originále
Subtelomeric chromosomal rearrangements are believed to be a common cause of mental retardation. Their prevalence is about 5-7%. Because of their small size (under 5Mb) these subtelomeric aberrations are undetectable by conventional G-banding method. The technologies such as MLPA, FISH and array-CGH have been adapted for subtelomeric or genomic screening in patients with idiopathic mental retardation. In surveys of subtelomeric screening, deletion of 22q13 is the second most common subtelomeric deletion, after deletion 1p36. The prevalence of 22q13 deletion has not still determinated. The 22q13 Phelan-McDermid deletion syndrome is characterized by mild-to-moderate range of mental retardation, global developmental delay, absent or severely delayed speech, decreased perception of pain and autistic-like affect. Approximately 75% of deletions are simple (terminal or interstitial), about 25% are complex (as a result an unbalanced translocation). We describe 3 patients including into subtelomeric screening using MLPA technique. In all cases the subtelomeric screening detected the deletion 22q13. In patients 1 and 2, both with normal karyotype, simple terminal deletion was found at 22q13. In patient 3 with no cytogenetic finding, deletion 22q13 and additional duplication of terminal part of 17p were revealed. Aberrations were confirmed by array-CGH. Array-CGH studies also specified position and size of the rearrangements. The current studies have not shown significant relationship between the clinical features and the deletion size, which our study underlined.
Česky
Chromozomové aberace v oblasti subtelomer bývají příčinou mentální retardace v 5-7% případů. Jejich velikost (méně než 5Mb) je příliš malá na to, aby mohly být detekovány metodami klasické cytogenetiky jako je G-pruhování. Proto byly zavedeny nové citlivější molekulárně-cytogenetické metody jako MLPA, FISH nebo array-CGH pro subtelomerický či celogenomový screening pacientů s idiopatickou mentální retardací. Ve studiích zabývajících se subtelomerickým screeningem se delece v oblasti 22q13 jeví jako druhá nejčastější detekovaná chromozomová aberace, hned po deleci 1p36. Ačkoli bylo popsáno už více než 100 případů mikrodelecí 22q13, prevalence tohoto syndromu ještě nebyla stanovena. Mikrodeleční syndrom 22q13 neboli Phelan-McDermid je charakterizován mírnou až středně těžkou mentální retardací, celkovým vývojovým opožděním, poruchami řeči, sníženou citlivostí k bolesti či autistickými rysy. Asi 75% případů mikrodelecí 22q13 bývají delece jednoduché (terminální či intersticinální), ve zbylých 25% případů jde o komplexní přestavbu vzniklou z balancované translokace jednoho z rodičů. V naší práci jsme se věnovali detailní analýze tří pacientů s mikrodelecí 22q13. Všechny delece byly zachyceny během subtelomerického screeningu pomocí metody MLPA. U dvou pacientů byla popsána samostatná delece oblasti 22q13, ve třetím případě šlo o deleci 22q13 spojenou s duplikací v oblasti 17p13. Provedli jsme vyšetření pomocí metody array-CGH, které nám umožnilo upřesnit mikrodeleci a stanovit její velikost ve dvou případech. Velikost mikrodelece u třetí pacientky byla však příliš malá na to, aby byla detekována metodou array-CGH. Proto jsme pro potvrzení a stanovení velikosti této aberace využili speciální kit MLPA konstruovaný přímo pro detailní analýzu oblasti 22q13 (P188). Tímto kitem byla potvrzena mikrodelece 22q13 i u třetí pacientky. Ve všech třech případech se potvrdilo, že delece či disrupce genu SHANK3 je kauzální příčina zodpovědná za vznik mikrodelečního syndromu 22q13 (Phelan McDermid). Korelace mezi velikostí delece a fenotypem nebyla prokázána, což se shoduje s výsledky zahraničních studií stejného zaměření.
Návaznosti
| MSM0021622415, záměr |
|