2010
Lučně-polně-sídelní krajina teplé pahorkatina (postindustriální krajina u Zbýšova)
KOLEJKA, Jaromír, Zdeněk LIPSKÝ a Karel SUKUPZákladní údaje
Originální název
Lučně-polně-sídelní krajina teplé pahorkatina (postindustriální krajina u Zbýšova)
Název česky
Lučně-polně-sídelní krajina teplé pahorkatina (postindustriální krajina u Zbýšova)
Název anglicky
Residential landscape of warm hilly land with grasslands and fields (post-industrial landscape at Zbýšov near Brno)
Autoři
KOLEJKA, Jaromír (203 Česká republika, garant, domácí), Zdeněk LIPSKÝ (203 Česká republika) a Karel SUKUP (203 Česká republika)
Vydání
2010
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Cert., akred., schvál. metodiky, specializované mapy, léčebné, památkové postupy
Obor
Zemský magnetismus, geodesie, geografie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14410/10:00056931
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
postindustriální krajina; Zbýšov u Brna
Klíčová slova anglicky
post-industrial landscape; Zbýšov
Technické parametry
ortofotomapa měřítka 1:10 000
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 3. 2012 14:14, prof. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.
V originále
Město Zbýšov v jižní části Boskovické brázdy je ukázkou sídla, které vyrostlo a dlouho prosperovalo z těžby černého uhlí v Rosicko-Oslavanské pánvi. Původně malá obec byla rozšířena o bloky dělnických domků a v poválečném období i o sídliště činžovních domů na dohled od hlubinných dolů, umístěných severovýchodně a jižně od obce. Kolem dolů vyrostly nezbytné těžební a doprovodné obslužné objekty, později haldy hlušiny. Oba hlubinné doly byly vlečkami napojeny na hlavní železniční trať severně v údolí Bobravy u Rosic. V 80. letech 20. století byla těžba uhlí utlumena. Železniční vlečky zarostly, haldy zarůstají náletem bylinné, keřové a stromové lesní vegetace. Krajina tak opět nabývá dominantní zemědělské a sídelní funkce v zázemí brněnské sídelní a průmyslové aglomerace.
Anglicky
Město Zbýšov v jižní části Boskovické brázdy je ukázkou sídla, které vyrostlo a dlouho prosperovalo z těžby černého uhlí v Rosicko-Oslavanské pánvi. Původně malá obec byla rozšířena o bloky dělnických domků a v poválečném období i o sídliště činžovních domů na dohled od hlubinných dolů, umístěných severovýchodně a jižně od obce. Kolem dolů vyrostly nezbytné těžební a doprovodné obslužné objekty, později haldy hlušiny. Oba hlubinné doly byly vlečkami napojeny na hlavní železniční trať severně v údolí Bobravy u Rosic. V 80. letech 20. století byla těžba uhlí utlumena. Železniční vlečky zarostly, haldy zarůstají náletem bylinné, keřové a stromové lesní vegetace. Krajina tak opět nabývá dominantní zemědělské a sídelní funkce v zázemí brněnské sídelní a průmyslové aglomerace.
Návaznosti
| SK/600/1/03, projekt VaV |
|