Role chemické nekrektomie v léčbě hlubokých popálenin u dětí

JELÍNKOVÁ, Zuzana, Břetislav LIPOVÝ, Ivan SUCHÁNEK a Pavel BRYCHTA. Role chemické nekrektomie v léčbě hlubokých popálenin u dětí. Hojení ran. Praha: GEUM, 2010, roč. 4 (2010), č. 4, s. 12-17. ISSN 1802-6400.

Základní údaje

Originální název

Role chemické nekrektomie v léčbě hlubokých popálenin u dětí

Název česky

Role chemické nekrektomie v léčbě hlubokých popálenin u dětí

Název anglicky

The role of a chemical necrectomy in the treatment of deep burns in children

Autoři

JELÍNKOVÁ, Zuzana (203 Česká republika, garant), Břetislav LIPOVÝ (203 Česká republika), Ivan SUCHÁNEK (203 Česká republika) a Pavel BRYCHTA (203 Česká republika)

Vydání

Hojení ran, Praha, GEUM, 2010, 1802-6400

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30211 Orthopaedics

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/10:00045735

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

popáleniny chemická nekrektomie kyselina benzoová

Klíčová slova anglicky

burns chemical necrectomy benzoic acid

---

Anotace

V originále

Úvod: Popáleniny patří k velmi častým úrazům v dětském věku. Hluboké popáleniny mohou komplikovat růst a vývoj popálených částí těla následně i jejich funkci a mají výrazně negativní dopad na psychický stav pacienta. Chirurgická léčba hlubokých popálenin spočívá v odstranění nekrotické kůže nekrektomii a uzávěru vzniklého defektu nejčastěji autologním kožním štěpem. Celosvětově se nekrektomie nejčastěji provádí tangenciální excizí. Na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie v Brně však máme dlouhodobě výborné zkušenosti s chemickou nekrektomií prováděnou pomocí 40% kyseliny benzoové. V této práci prezentujeme výsledky použití chemické nekrektomie, jako alternativy zavedených metod k odstranění devitalizované tkáně v terapii hlubokých popálenin pediatrických pacientů. Materiál a metodika: Práce byla provedena jako retrospektivní klinická studie. Zahrnuty byly děti ve věku 0-14 let hospitalizované na naší klinice za období 2006-2009. Základní podmínkou pro zařazení do studie byla přítomnost hluboké popáleniny a nutnost provedení nekrektomie. U všech dětí byly sledovány a následně vyhodnoceny předem určené epidemiologické ukazatele jako věk, rozsah popálené plochy, délka hospitalizace, úspěšnost chemické nekrektomie, doba od úrazu k autotransplantaci atd. Výsledky: Celkem bylo od 1.1.2006 do 31.12.2009 hospitalizováno pro termické trauma 633 dětí. U 116 dětí (18,3%) bylo nutno provést nekrektomii. Průměrný věk u pacientů v souboru, tedy pacientů nekrektomovaných, byl 4,7 let (11měsíců 19 let), průměrný rozsah popálení byl 12,8 %TBSA (0,5 75%). Průměrná délka hospitalizace u pacientů zařazených do souboru byla 20,9 dní (12 132dní). Doba od úrazu k provedení chemické nekrektomie a uzávěru vzniklého defektu dermo-epidermálním štěpem byla v průměru 9,2 dní (8 13 dní). Pouze 8 dětí jsme nekrektomovali ostře. U 108 dětí (93,1%) jsme volili chemickou nekrektomii. Úspěšnost chemické nekrektomie (tedy snesení nekrózy) byla v našem souboru 94,4% Diskuse: Každoročně dochází k nárůstu počtu hospitalizovaných dětí pro popáleninové trauma. Naštěstí počet kritických popálenin a tedy i nutnost nekrektomie u dětí klesá. Na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie je u dětských pacientů výrazně upřednostňována chemická nekrektomie před tangenciální excisí. U rozsáhlých popálenin s výhodou obě metody kombinujeme, což umožňuje znekrektomovat potřebnou plochu v kratším čase a redukovat velikost krevních ztrát. Všeobecným trendem v popáleninové medicíně posledních desetiletí je časná excize hlubokých nekróz. Některá pracoviště nekrektomují již při příjmu pacienta na oddělení. Je pravdou, že na našem pracovišti nekrektomujeme později než je obvyklé, na druhou stranu u většiny dětských pacientů defekt bezprostředně po nekrektomii definitivně uzavíráme. V rozporu s tvrzením zastánců velmi časné excize nepozorujeme vyšší výskyt infekčních komplikací. Účinnost chemické nekrektomie kyselinou benzoovou u dětí je velmi dobrá, přesto se najdou ojedinělé případy, kdy i u dětských pacientů selhává. Příčina tohoto jevu není známa, dle našeho názoru souvisí s pravděpodobným mechanismem účinku samotné kyseliny benzoové na odlučování nekrózy. Na příškvary a poškození celé tloušťky kůže včetně podkožních struktur, s jakými se setkáváme u vysokonapěťových elektrotraumat, je jednoznačně indikována ostrá nekrektomie. V těchto případech je působení kyseliny benzoové obvykle insuficientní. Závěr: Kyselina benzoová se v procesu chemické nekrektomie na našem pracovišti již pevně etablovala zejména díky své excelentní aktivitě v selektivním odstranění nekrotických částí kůže.

Anglicky

Background The burns belong to frequent in the child age. Deep burns may potentially complicate the growth and development of the burnt parts of the body, subsequently also their function, and may have serious negative impact on the psychological status of the patient. The surgical treatment of deep burns is based on a removal of the necrotic skin (necrectomy) and a closure of an emerged defect most frequently by an autologous skin graft. Worldwide, the necrectomy is most frequently performed by a tangential excision. However, the Clinic of Burns and Reconstructive Surgery in Brno has gained an excellent long term experience with chemical necrectomy performed by a 40% solution of benzoic acid. In this paper we present outcomes of the chemical necrectomy, ad an alternative to established methods for removal of devitalized tissues in the treatment of deep burns in pediatric patients. Material and methods The project was performed as a retrospective clinical trial. Children at the age 0-14 years hospitalized in out clinic between 2006 and 2009 were included. The main inclusion criteria were a presence of a deep burn injury and a need of necrectomy. In all children, predefined epidemiological indicators, such as age, the extent of burnt area, duration of hospitalization, success of the chemical necrectomy, time from the injury to the autologous transplantation, etc., were monitored and subsequently evaluated. Results Between 01 Jan 2006 and 31 Dec 2009, a total of 633 children were hospitalized due to a thermal injury. In 116 children (18.3%) the necrectomy had to be performed. The average age of the patients in the cohort, thus those undergoing necrectomy, was 4.7 years (11 months 19 years), the average area of the burnt was 12.8% TBSA (0,5 75%). The average duration of hospitalization of patients included in the cohor was 20.9 days (12 132 days). The average time from the injury to the chemical necrectomy and the closure of the defect by a dermo epidermal (D E) graft was 9.2 (8-13 days). Only in 8 children the surgical necrectomy had to be performed. In 108 children (93.1 %) we chose the chemical necrectomy. The success rate of the chemical necrectomy (thus removal of the necrotic tissues) was 94.4 % in our cohort. Discussion The number of children hospitalized due to burn injury has been increasing year by year. Luckily, the number of critical burn injuries and therefore the need of necrectomy have been decreasing. In the Clinic of Burns and Reconstructive Surgery, the chemical necrectomy is highly favored over the tangential excision. In the extensive burn injuries both methods are successfully combined, which enables to perform the necrectomy of the affected areas in a shorter time and to reduce the extent of blood loss. There has been a general trend for an early excision of deep necrotic tissues in the burn injury medicine over the last decades. Some centers perform the necrectomy directly at the admission of a patient to the department. The truth is that in our departement the necrectomy is performed later than is usual, on the other hand, in majority of pediatric patients the defect is closed definitely immediately after the necrectomy. In contrast with statements of the very early excision supporters, we have observed neither increased incidence of infectious complications nor increased incidence of the hypertrophic healing of the burnt areas following the autologous transplantation with D-E grafts. The efficacy of the chemical necrectomy by benzoid acid in children is very good, nevertheless, sporadic cases, in which the method fails even in pediatric patients, can be found. The cause of this phenomenon remains unknown. In our opinion, it is associated with the likely mode of action of the benzoic acid itself in the separation of necrosis.