2010
Právo ako zjednocovatel Európy - veda a prax.
SOLISOVÁ, VeronikaZákladní údaje
Originální název
Právo ako zjednocovatel Európy - veda a prax.
Název česky
UDRŽITELNÝ ROZVOJ V PRÁVU JAKO JEDNOTÍCÍ FAKTOR EVROPY - věda a praxe
Název anglicky
Sustainable Development as an Unifying Factor of Europe - Jurisprudence and Practice
Autoři
SOLISOVÁ, Veronika
Vydání
1. vyd. Bratislava, Právo ako zjednocovatel Európy - veda a prax. od s. 5-363, 363 s. 2010
Nakladatel
Univerzita Komenského v Bratislavě, Právnická fakulta
Další údaje
Jazyk
slovenština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50500 5.5 Law
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Právnická fakulta
ISBN
978-80-7160-301-6
Klíčová slova česky
trvale udržitelný rozvoj, udržitelný rozvoj, životní prostředí, strategický rámec, Evropská unie, Česká republika, chemické látky, obnovitelné zdroje, neobnovitelné zdroje
Klíčová slova anglicky
Sustainable Development, Environmental Law, European Union, Environment, Czech Republic, Legislation, Legislature, Renewable Sources,
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 2. 1. 2011 11:31, Mgr. Veronika Solisová
V originále
Příspěvek pojednává o trvale udržitelném rozvoji jakožto společném tématu práva životního prostředí v Evropě. Zaměřuje se na právní úpravu na úrovni Evropské unie, prosazování principů trvale udržitelného rozvoje v rámci EU (akční plány na životní prostředí a zdraví, strategie, plány a koncepce vztahující se k trval udržitelnému rozvoji, normativní akty přijaté v souvislosti s úpravou trvale udržitelného rozvoje) a na úrovni členských států (case study Česká republika, Strategický rámec trvale udržitelného rozvoje České republiky), Autorky v práci dále hovoří o relevanci pojmu trvale udržitelného rozvoje v právu, aspektech trvale udržitelného rozvoje a změně jeho pojetí v novém tisíciletí. Na závěr příspěvek hodnotí, zda se jeví právní úprava trvale udržitelného rozvoje na Evropské úrovni jako dostatečná a konečně, s ohledem na nové vědecké poznatky, zda by si celková koncepce udržitelného rozvoje zasloužila určité přehodnocení, a to zejména s ohledem na potřebu zajistit adekvátní vymahatelnost příslušným právním prostředkům.
Česky
Příspěvek pojednává o trvale udržitelném rozvoji jakožto společném tématu práva životního prostředí v Evropě. Zaměřuje se na právní úpravu na úrovni Evropské unie, prosazování principů trvale udržitelného rozvoje v rámci EU (akční plány na životní prostředí a zdraví, strategie, plány a koncepce vztahující se k trval udržitelnému rozvoji, normativní akty přijaté v souvislosti s úpravou trvale udržitelného rozvoje) a na úrovni členských států (case study Česká republika, Strategický rámec trvale udržitelného rozvoje České republiky), Autorky v práci dále hovoří o relevanci pojmu trvale udržitelného rozvoje v právu, aspektech trvale udržitelného rozvoje a změně jeho pojetí v novém tisíciletí. Na závěr příspěvek hodnotí, zda se jeví právní úprava trvale udržitelného rozvoje na Evropské úrovni jako dostatečná a konečně, s ohledem na nové vědecké poznatky, zda by si celková koncepce udržitelného rozvoje zasloužila určité přehodnocení, a to zejména s ohledem na potřebu zajistit adekvátní vymahatelnost příslušným právním prostředkům.
Anglicky
The paper deals with sustainable development as a common issue of environmental law in Europe. It touches the legislation at the level off the European Union (plans of action on environment and health, strategies, plans and concepts related to the sustainable development, provisions related to the concept of sustainable development) as well as at the level of member states (case study of the Czech Republic, strategic frames of sustainable development of the Czech Republic). Furthermore, the authors of the paper write about the relevance of the term „sustainable development “in law, aspects on sustainable development and about the change of its conception and perception in the second millenium. At the end, the paper analyses whether the legal regulation of the sustainable development at European Union level is sufficient and finally, whether the general concept of sustainable development would deserve a certain reevaluation in order to ensure an adequate enforcement by the appropriate legal remedies.