J 2010

X-ray fluorescence analyzers for investigating postmediaeval pottery from Southern Moravia

TROJEK, Tomáš, Martin HLOŽEK, Tomáš ČECHÁK a Ladislav MUSÍLEK

Základní údaje

Originální název

X-ray fluorescence analyzers for investigating postmediaeval pottery from Southern Moravia

Název česky

Rentgen-fluorescenční analyzátory pro výzkum novověké keramiky z jižní Moravy

Autoři

TROJEK, Tomáš (203 Česká republika, garant), Martin HLOŽEK (203 Česká republika, domácí), Tomáš ČECHÁK (203 Česká republika) a Ladislav MUSÍLEK (203 Česká republika)

Vydání

Applied Radiation and Isotopes, Amsterdam, Elsevier, 2010, 0969-8043

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60102 Archaeology

Stát vydavatele

Nizozemské království

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 0.999

Kód RIV

RIV/00216224:14210/10:00046186

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

DOI

UT WoS

000276418600090

Klíčová slova česky

Archeometrie; XRF; novověká keramika; jižní Morava; Strachotín

Klíčová slova anglicky

Archaeometry; XRFA; postmediaeval pottery; Southern Moravia; Strachotín

Štítky

Změněno: 18. 5. 2022 10:28, Mgr. Michal Petr

Anotace

ORIG CZ

V originále

This paper deals with an investigation of ceramic archaeological finds with the use of in-situ X-ray fluorescence analysis. Firstly, three configurations of X-ray fluorescence analyzers constructed and used at the Czech Technical University in Prague are described and compared for use in a non-destructive survey of siliceous materials. Detection limits, depth of analysis, the relation of the analyzed area, the homogeneity of the samples, and variations in the element concentrations are discussed. Secondly, many shards of postmediaeval pottery from Southern Moravia are analyzed with X-ray fluorescence analysis and some of them also with electron microprobe analysis. Selected results are described.

Česky

Pomocí XRF analýz byly studovány povrchy novokřtěnecké keramiky ze Strachotína. Artefakty byly potaženy bílou glazurou a ozdobené různobarevnou malbou. Glazury byly z více než 90% tvořeny sklem a dále oxidy barevných kovů. V pecích těchto dílen byly barevné kovy vystavovány oxidaci (korozi) v žáru. Získané oxidy sloužily jako základ barev. Vlivem těchto postupů se kontaminovaly oxidy kovů i neglazováné části keramiky. Hlavní složkou glazur studované novokřtěnecké keramiky je PbO. Jako barvící pigmenty uplatnily v krycí glazuře sloučeniny Sn, Bi, As, které způsobují žlutavé až světle hnědé zbarvení glazury. SnO2 patřil mezi nejužívanější kaliva. Vybarvení alkalické glazury kombinací sloučenin niklu a kobaltu vede ke vzniku zvláštního šedomodrého zbarvení. Do glazury byla přidávána kostní moučka (jak dokládá zvýšený obsah CaO, P2O5, nízký obsah SiO2, Al2O3).