J 2010

Prevalence anémie a vliv na hospitalizační mortalitu pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání

MIKLÍK, Roman, Marián FELŠŐCI, Jiří PAŘENICA, Daniela TOMČÍKOVÁ, Jiří JARKOVSKÝ et. al.

Základní údaje

Originální název

Prevalence anémie a vliv na hospitalizační mortalitu pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání

Autoři

MIKLÍK, Roman, Marián FELŠŐCI, Jiří PAŘENICA, Daniela TOMČÍKOVÁ, Jiří JARKOVSKÝ a Jindřich ŠPINAR

Vydání

Vnitřní Lékařství, 2010, 0042-773X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

prevalence; anémie; hemoglobin; akutní srdeční selhání; hospitalizační mortalita

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 4. 10. 2012 08:55, Mgr. Michal Petr

Anotace

V originále

Cíl práce: Zjistit vliv vstupního hemoglobinu na hospitalizační mortalitu pacientů přijatých s akutním srdečním selháním (ASS), způsobeným 4 nejčastějšími etiologiemi – akutním koronárním syndromem s ST elevacemi (STEMI, n = 325) a bez ST elevací (nonSTEMI, n = 210), dekompenzovanou chronickou ischemickou chorobou srdeční (CHICHS, n = 206) a dilatační kardiomyopatií (KMP, n = 88). Výsledky: Z 1 253 konsekutivních primohospitalizací pro ASS mělo 1 212 známý vstupní hemoglobin. Prevalence anémie byla 31,9%. 829 subjektů se STEMI (1), nonSTEMI (2), CHICHS (3) a KMP (4) bylo podrobně analyzováno. Pacienti byli rozděleni do podskupin dle hladiny hemoglobinu na I – bez anémie, II – lehká anémie a III – těžká anémie. Hospitalizační mortalita v podskupinách (I–II–III) jednotlivých etiologií byla 16,9–24,5–35,3% (1); 12,4–9,8–35,7% (2); 9,0–9,7–18,2% (3); 1,5–21,4–33,3% (4); celkově 12,4–15,0–28,8% pro všechny etiologie, globálně 14,1%. Dle univariantní analýzy (x2) se mortalita významně lišila v závislosti na etiologii a hladině hemoglobinu, typ selhání (de novo/dekompenzace) mortalitu významně neovlivnil. Další sledované parametry (komorbidity, laboratorní a hemodynamické hodnoty, vstupní medikace) měly velmi variabilní vliv na mortalitu mezi jednotlivými etiologiemi a podskupinami dle hladin hemoglobinu. Závěr: Vstupní anémie zvyšuje hospitalizační úmrtnost pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání. Z výsledků vyplývá negativní lineární závislost mezi vstupním hemoglobinem a hospitalizační mortalitou. Neprokázali jsme závislost typu „U shape“. Při interpretaci výsledků je třeba vzít v úvahu jednotlivé etiologie srdečního selhání a hodnoty dalších vstupních laboratorních i anamnestických údajů.