STAFFA, Robert, Zdeněk KŘÍŽ, Robert VLACHOVSKÝ, Martin DVOŘÁK a Tomáš NOVOTNÝ. Autologní femorální žíla při řešení infekce aortální cévní protézy. In IV. sjezd ČSKVCH, České Budějovice. 2010.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Autologní femorální žíla při řešení infekce aortální cévní protézy
Autoři STAFFA, Robert, Zdeněk KŘÍŽ, Robert VLACHOVSKÝ, Martin DVOŘÁK a Tomáš NOVOTNÝ.
Vydání IV. sjezd ČSKVCH, České Budějovice, 2010.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Lékařská fakulta
Změnil Změnil: MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D., učo 23163. Změněno: 20. 1. 2011 20:59.
Anotace
Úvod: Jednou z nejzávažnějších a nejobávanějších komplikací v cévní chirurgii je infekce aortální cévní protézy. Nejlepším řešením se jeví in situ náhrada pomocí autologní vena femoralis superficialis. Cílem studie bylo ověřit tuto premisu na vlastním souboru. Metoda: V období 6/2007 - 5/2010 byl graft z femorálních žil v aorto-iliako-femorální pozici implantován 14 pacientům (průměrný věk 59,6 roku, rozmezí 49-79 let). 11 x jako náhrada infikované cévní protézy, 3 x jako primární rekonstrukce u pacientů se zvýšeným rizikem infekce. Výsledky: V průběhu sledování souboru (průměr 22,7 +- 10,9 měsíce, rozmezí 1 - 39 měsíců) jsme nezaznamenali žádnou vážnější komplikaci související s výkonem: perioperační a pooperační mortalita 0 %, rekurentní infekce 0 %, reoperace 0 %, okluze graftu 0 %, amputace končetiny 0 %, aneuryzma graftu 0 %, maligní edém končetiny po odběru žíly 0 %. V jednom případě (7,1 %) byl pozorován přechodný benigní otok odběrové končetiny. 2 pacienti zemřeli 8 a 22 měsíců po operaci bez souvislosti s výkonem. Závěr: Výsledky hovoří ve prospěch metody řešení infekce aortální cévní protézy autologní femorální žílou ve srovnání s jinými modalitami.
VytisknoutZobrazeno: 17. 8. 2024 23:05