KALHOUS, David. Jak viděla Hnězdno roku 1000 středověká tradice? In Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. 1. vyd. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2010, s. 339-358. Země a kultura ve střední Evropě, sv. 14. ISBN 978-80-86488-69-1.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Jak viděla Hnězdno roku 1000 středověká tradice?
Název česky Jak viděla Hnězdno roku 1000 středověká tradice?
Název anglicky Assembly in Gniezno in 11th-12th century historiography
Autoři KALHOUS, David (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání 1. vyd. Brno, Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku, od s. 339-358, 20 s. Země a kultura ve střední Evropě, sv. 14, 2010.
Nakladatel Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 60101 History
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/10:00047178
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-80-86488-69-1
Klíčová slova anglicky Czech Lands historical tradition collective memory early middle ages
Změnil Změnil: doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D., učo 12320. Změněno: 2. 2. 2011 08:25.
Anotace
Události v Hnězdně roku 1000 bezesporu patří k tradičním tématům středoevropské medievistiky. Důvodem je vedle existence relativně rozsáhlého souboru pramenů rozporuplnost jejich svědectví. Medievisté se je již tradičně pokoušeli buď harmonizovat, nebo alespoň získat přesvědčivé důvody pro odmítnutí některých z nich. Činili tak ve snaze sestavit jednotný obraz minulosti, čemuž se pochopitelně podřizovala i kritika pramene a interpretace paleografických zjištění.1 Avšak může vůbec historik postupovat jako detektiv? Vždyť historická paměť je především prostředkem budování identity na základě vytváření obrazu společné minulosti a konstruováním odlišnosti ve vztahu k druhým, a nikoli jakýsi "objektivní fakt". Z tohoto důvodu ovšem nelze snahu o vytvoření jednotného "příběhu" vůbec akceptovat.
Anotace anglicky
Události v Hnězdně roku 1000 bezesporu patří k tradičním tématům středoevropské medievistiky. Důvodem je vedle existence relativně rozsáhlého souboru pramenů rozporuplnost jejich svědectví. Medievisté se je již tradičně pokoušeli buď harmonizovat, nebo alespoň získat přesvědčivé důvody pro odmítnutí některých z nich. Činili tak ve snaze sestavit jednotný obraz minulosti, čemuž se pochopitelně podřizovala i kritika pramene a interpretace paleografických zjištění.1 Avšak může vůbec historik postupovat jako detektiv? Vždyť historická paměť je především prostředkem budování identity na základě vytváření obrazu společné minulosti a konstruováním odlišnosti ve vztahu k druhým, a nikoli jakýsi "objektivní fakt". Z tohoto důvodu ovšem nelze snahu o vytvoření jednotného "příběhu" vůbec akceptovat.
Návaznosti
MSM0021622426, záměrNázev: Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura
VytisknoutZobrazeno: 27. 4. 2024 06:51