Faktory ovlivňující přítomnost varixů a varikózního krvácení u pacientů s jaterní cirhózou.

HUSOVÁ, Libuše, Petr HUSA a Petra OVESNÁ. Faktory ovlivňující přítomnost varixů a varikózního krvácení u pacientů s jaterní cirhózou. Vnitřní lékařství. Praha: Česká internistická spol. J.E. Purkyně, 2011, roč. 57, č. 1, s. 61-71. ISSN 0042-773X.

Základní údaje

• Originální název: Faktory ovlivňující přítomnost varixů a varikózního krvácení u pacientů s jaterní cirhózou.
• Název anglicky: The influence of some factors on presence of varices and variceal bleeding in liver cirrhosis patients
• Autoři: HUSOVÁ, Libuše (203 Česká republika, garant, domácí), Petr HUSA (203 Česká republika) a Petra OVESNÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Vnitřní lékařství, Praha, Česká internistická spol. J.E. Purkyně, 2011, 0042-773X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30300 3.3 Health sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/11:00051846
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova anglicky: Liver cirrhosis; Predictive parameters; Variceal bleeding

Anotace

Cíl studie: cílem studie bylo nalézt neinvazivní vyšetření, které by dostatečně spolehlivě dokázaly předpovědět přítomnost varixů u pacientů s jaterní cirhózou (JC) a určit nemocné s rizikem krvácení z varixů. Soubor nemocných a metodika : V rámci prospektivního sledování bylo 165 pacientů s alkoholickou JC, přijatých 2007-2009 na Interní hepatogastroenterologickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, rozděleno dle výskytu varixů a varikózního krvácení do tří skupin: I. pacienti s JC a varixy bez přítomnosti krvácení z varixů (N=50), II. pacienti s JC bez varixů a tedy i bez krvácení z varixů (N=51), III. pacienti s JC a varixy a s průkazem krvácením z varixů (N=64). Statisticky byly zhodnoceny rozdíly ve výsledcích řady hematologických a biochemických parametrů, velikosti sleziny a poměrů počtu trombocytů, leukocytů a erytrocytů k velikosti sleziny. Výsledky: Pacienti s varixy (skupiny I a III) měli oproti pacientům bez varixů (skupina II) významně větší slezinu, nižší počet trombocytů, nižší sérovou hladinu fibrinogenu, prodloužený protrombinový čas (větší INR), nižší sérovou aktivitu GGT a nižší poměr počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů k velikosti sleziny. Statisticky významnými faktory svědčícími pro přítomnost krvácení z varixů prezentovaném souboru byly nižší počet erytrocytů a nižší hladina hemoglobinu, což jsou očekávané důsledky krvácení, nižší sérová hladina fibrinogenu, nižší sérová aktivita ALP, nižší celková bílkovina v séru a sérový albumin, vyšší urea v séru a nižší poměr počtu leukocytů nebo erytrocytů k velikosti sleziny. Závěr: U pacientů s JC lze zhodnocením výsledků běžných hematologických a biochemických parametrů, spolu s velikostí sleziny, s velkou pravděpodobností předpovědět existenci varixů i bez endoskopického vyšetření a určit nemocné s vysokým nebezpečím krvácení z varixů. Těmito neinvazivními metodami lze v řadě případů redukovat potřebu provedení endoskopického vyšetření, které je invazivní, často pacienty špatně tolerované a ekonomicky náročné.

Anotace anglicky

Study aim: The aim of the study was to identify non-invasive investigations that would provide a sufficiently reliable prediction of the presence of varices in patients with liver cirrhosis (LC) and identification of patients in a risk of variceal bleeding. Patient sample and methodology: As part of a prospective evaluation, 165 patients with alcoholic LC admitted to the Department of Internal Hepatology and Gastroenterology of the Medical School, Masaryk University in Brno between 2007-2009 were divided according to the presence of varices and variceal bleeding into three groups: I. patients with LC and varices with no variceal bleeding (N = 50), II. patients with LC with no varices and thus no variceal bleeding (N = 51), III. patients with LC and varices with confirmed variceal bleeding (N = 64). A statistical evaluation was performed of a range of haematological and biochemical parameters, spleen size and a thrombocyte, leucocyte and erythrocyte count to spleen size ratio. Results: Patients with varices (groups I and III) had, compared to patients with no varices (group II), a significantly larger spleen, lower thrombocyte count, lower plasma fibrinogen level, extended prothrombin time (higher INR), lower plasma GGT activity and lower erythrocyte, leucocyte and thrombocyte count to spleen size ratio. In the present cohort, statistically significant factors for the presence of variceal bleeding included lower erythrocyte count and lower level of haemoglobin, i.e. the expected effect of bleeding, lower fibrinogen serum levels, lower serum ALP activity, lower total serum protein and serum albumin, higher plasma levels of uric acid and lower leucocyte or erythrocyte count to spleen size ratio. Conclusion: Using common haematological and biochemical parameters together with spleen size enables, even without endoscopic examination, highly reliable prediction of the presence of varices and identification of patients in a high risk of variceal bleeding. When these non-invasive methods are used, it is possible to eliminate the need for the invasive endoscopic examination that is frequently poorly tolerated by the patients and economically demanding.