J 2010

Mikrobiologický profil popálené plochy u dětí

LIPOVÝ, Břetislav, Markéta HANSLIANOVÁ, Nora GREGOROVÁ, Alica HOKYNKOVÁ, Ivan SUCHÁNEK et. al.

Basic information

Original name

Mikrobiologický profil popálené plochy u dětí

Name in Czech

Mikrobiologický profil popálené plochy u dětí

Name (in English)

Microbiological profile of burn wounds in children

Authors

LIPOVÝ, Břetislav, Markéta HANSLIANOVÁ, Nora GREGOROVÁ, Alica HOKYNKOVÁ and Ivan SUCHÁNEK

Edition

Nozokomiálne nákazy, Martin, JLF UK, 2010, 1336-3859

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

30200 3.2 Clinical medicine

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Medicine

Keywords (in Czech)

Popáleniny; infekce popálené plochy

Keywords in English

Burns; infection of burn wound
Změněno: 22/2/2012 07:39, Mgr. Michal Petr

Abstract

V originále

Abstrakt: Cíl: Definovat nejdůležitější mikrobiologické agens podílející se na rozvoji infekce popálené plochy u dětí. Úvod: Infekční komplikace jsou jednou z hlavních příčin mortality popálených pacientů, prodlužují dobu hospitalizace a zvyšují náklady na léčbu. Dramatický vývoj v různých oblastech léčby těžce popálených pacientů výrazně zvýšil šanci na jejich přežití. Také v oblasti infekčních komplikací došlo za posledních 5 desetiletí k významnému posunu. V minulém století výrazně dominovaly infekční komplikace v oblasti popálené plochy, jejichž výskyt se díky dnešnímu přístupu k časné nekrektomii a následnému promptnímu uzávěru defektů postupně snižuje, přesto je stále neuspokojivý. Proto představují, v průběhu terapie popálených pacientů, stále závažnou komplikaci. Typ studie: monocentrická, retrospektivní Materiál a metodika: Do studie bylo zahrnuto celkem 97 dětí (40 děvčat) s termickým traumatem hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče (JIP) Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno v letech 2006-2009. Základní předpoklad pro zařazení do studie byl věk do 14 let, termické trauma a hospitalizace na JIP. Průměrný věk pacientů v souboru byl 2,72 let (1-14 let). Průměrný rozsah popálené plochy byl 16,25% TBSA (5-75% TBSA). Průměrná délka hospitalizace 19,10 dní (4 – 78 dní), na JIP 9,42 dní (2 – 59 dní). U těchto pacientů byla pravidelně monitorována mikrobiologická situace nejen v oblasti popálených ploch. Vlastní realizace probíhala formou a stěrů otisků, které byly následně přeneseny na kultivační půdu. Půdy byly kultivovány 18-24 hodin při teplotě 35-37 oC, krevní agar v atmosféře se zvýšenou tenzí (9%) CO2, VL agar (u stěrů, pro záchyt anaerobních mikrobů) v anaerobní atmosféře, ostatní půdy v běžné atmosféře. Při negativním kultivačním nálezu za 24 hodin jsme prodloužili kultivaci na 48-72 hodin. Narostlé bakteriální kultury byly identifikovány za pomoci komerčně vyráběných souprav. Výsledky: U těchto dětí bylo cílenou mikrobiologickou surveillance popálené plochy izolováno 1157 kmenů bakterií. Z tohoto počtu připadalo celkem 811(70.10%) kmenů na grampozitivní a 346 (29.90%) na gramnegativní bakterie. Z materiálů z popálených ploch nebyly izolovány žádné kvasinky ani plísně. Z pohledu poměru grampozitivních ke gramnegativním kmenům bakterií v jednotlivých fázích hospitalizace se potvrzuje postupný pokles poměru G+/G-. Zatímco v prvním týdnu hospitalizace činil poměr G+/G- 4.25:1, ve druhém týdnu hospitalizace 1.88:1 a dále 1.77:1. Nejčastěji izolovanou bakterií z grampozitivního spektra byly Koagulasa negat.staphylococci 463 kmenů (40.02%), Bacillus sp. 121 kmenů (10.46%) a Staphyloccocus aureus 100 kmenů (8.64%), mezi gramnegativními bakteriemi potom Acinetobacter baumannii 121 kmenů (10.46%), Escherichia coli 113 kmenů (9.77%) a Pseudomonas aeruginosa 29 kmenů (2.51%). Ve sledovaném období došlo k výraznému poklesu absolutního počtu gramnegativních bakterií, zejména kmenů Acinetobacter baumannii. Závěr: Ve studii se nám podařilo definovat základní mikrobiologické agens podílející se na rozvoji infekčních komplikací v oblasti popálené plochy. Pozitivním výsledkem je redukce absolutního počtu gramnegativních bakterií v průběhu sledovaného období.