J 2011

Quality of life of childhood cancer survivors: handicaps and benefits

BLATNÝ, Marek, Tomáš KEPÁK, Irena VLČKOVÁ, Martin JELÍNEK, Kristína TÓTHOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Quality of life of childhood cancer survivors: handicaps and benefits

Název česky

Kvalita života dětských onkologických pacientů: handicapy a benefity

Název anglicky

Quality of life of childhood cancer survivors: handicaps and benefits

Autoři

BLATNÝ, Marek (203 Česká republika, garant, domácí), Tomáš KEPÁK (203 Česká republika, domácí), Irena VLČKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Martin JELÍNEK (203 Česká republika, domácí), Kristína TÓTHOVÁ (703 Slovensko, domácí), Milan PILÁT (203 Česká republika, domácí), Alena SLEZÁČKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Veronika SOBOTKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Kateřina BARTOŠOVÁ (203 Česká republika, domácí), Hana HRSTKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Jaroslav ŠTĚRBA (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Československá psychologie, Praha, PsU AV ČR, 2011, 0009-062X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50100 5.1 Psychology and cognitive sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 0.087

Kód RIV

RIV/00216224:14210/11:00052500

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

UT WoS

000290353600002

Klíčová slova anglicky

Psychosocial problems; children

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 5. 5. 2020 15:15, Mgr. Michal Petr

Anotace

V originále

Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii jsou prezentována data z projektu „qolop“, prospektivní longitudinální studie kvality života dětí po léčbě náVýzkumné studie nádorového onemocnění (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients). Jsou analyzována data od 91 bývalých onkologických pacientů (44 chlapců a 47 dívek) ve věku 9 – 19 let, která byla porovnána se skupinou dětí ze základních a středních škol v Jihomoravském kraji. Analýzy byly provedeny zvlášť pro mladší (9 – 12 let) a starší (13 – 19 let) věkovou skupinu. Autoři se zaměřili na co nejširší spektrum oblastí kvality života. Bývalým pacientům byl administrován dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument) a další metody, pomocí nichž autoři zjišťovali zapojení do běžných denních aktivit, vztahy mezi dětmi a rodiči a emoční pohodu vyjádřenou mírou depresivních symptomů. Děti po onkologické léčbě uváděly menší míru zapojení do sociálních aktivit (obě věkové skupiny) a zhoršený fyzický výkon (mladší děti), na druhou stranu lepší vztahy s rodiči (obě věkové skupiny) a dále nižší míru depresivity, lepší kognitivní výkon a vyšší míru celkové životní spokojenosti (starší děti).

Anglicky

Psychosocial problems of children with a history of treatment of malignancy are the most serious health problems in addition to the effects of anticancer therapy. In the present study are presented data from the project "qolop" prospective longitudinal study of children's quality of life after treatment náVýzkumné cancer study (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients). They analyzed data from 91 former cancer patients (44 boys and 47 girls) aged 9-19 years, which was compared with a group of children from elementary and secondary schools in South County. Analyses were performed separately for younger (9-12 years) and older (13-19 years) age group. The authors focus on the widest range of quality of life. Former patients were administered a questionnaire MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument), and other methods by which the authors investigated the participation in normal daily activities, relationships between children and parents, and emotional well-being expressed in terms of depressive symptoms. Children after cancer treatment reported less involvement in social activities (both age groups) and impaired physical performance (younger children), on the other hand, better relationships with parents (both age groups) and a lower rate of depression, better cognitive performance and greater overall life satisfaction (older children).