Postavení dědice v římském právu

ČERNOCH, Radek. Postavení dědice v římském právu (Heir's Position in Roman Law). 2011, 56 pp. Diplomová práce. PrF MU. Vedoucí práce Pavel Salák.

Basic information

Original name

Postavení dědice v římském právu

Name (in English)

Heir's Position in Roman Law

Authors

ČERNOCH, Radek

Edition

56 pp. Diplomová práce. PrF MU. Vedoucí práce Pavel Salák, 2011

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Účelové publikace

Field of Study

50500 5.5 Law

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Law

Keywords (in Czech)

Adkrescence – Civilní dědic – Dobrodiní odloučení – Falcidiánská čtvrtina – Kollační povinnost – Ležící pozůstalost – Odkazy – Povinný díl – Praetorský dědic – Předlužená pozůstalost – Rodinný kult – Spoludědicové – Universální sukcese

Keywords in English

Accretion – Co-heirs – Collation – Decedent’s Estate – Falcidian Portion – Forced Share – Heir – Insolvent Decedent’s Estate – Legacy – Possessor of the Property – Private Ceremonies – Privilege of Inventory – Trust – Universal Succession

Tags

Reviewed

---

Abstract

V originále

Tato diplomová práce se zabývá postavením dědice v antickém Římě. Snaží se popsat a analyzovat hlavní aspekty postavení římského dědice, přičemž důraz je kladen na ty aspekty, které jsou typické pro římské právo, nicméně jsou značně oslabeny či zcela absentují v současné úpravě dědického práva v České republice. Práce se rovněž zabývá vybranými ustanoveními návrhu nového občanského zákoníku, neboť mnohá jeho ustanovení jsou inspirována římským právem, nejsou-li přímo identická. Práce byla vypracována s použitím především české, ale i zahraniční literatury, mimo to obsahuje četné citace pramenů, především z Gaiovy učebnice a Iustinianových Digest. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Po úvodní kapitole následují dvě kapitoly popisující základní pojmy dědického práva – koho chápeme jako dědice a rozdíl mezi dědicem civilním a praetorským. Čtyři následující kapitoly se zabývají vztahy již známé osoby dědicovy k jiným osobám. Tyto vztahy jsou členěny dle pravděpodobné blízkosti k osobě dědice, a to na vztahy ke členům zůstavitelovy rodiny, spoludědicům, ostatním oprávněným mortis causa a věřitelům. Závěr je pak věnován shrnutí a zdůraznění některých poznatků a zamyšlení nad jejich využitelností de lege ferenda.

In English

This thesis is concerning the position of an heir in ancient Rome. It tries to describe and analyse the key features of the heir’s position in Rome, emphasis is given on those features, that are very typical for roman law, but are either weaker or absenting in contemporary czech law of succession. It also deals with some provisions of the proposal of new czech civil code, that is likely to be enacted soon, because its provisions are very often inspired by roman law, sometimes are even identical. Mainly czech, but also foreign literature was used for the elaboration of the thesis, moreover, it is widely accompanied by authentic sources, especially The Institutes of Gaius and the Digest or Pandects of Justinian. The thesis is divided into eight chapters. The first one serves as an introduction, it is followed by two chapters describing the basic terms – who is an heir and the distinction between (civil) heir and the possessor of the property. The main body of the thesis are the chapters four, five, six and seven, addressing the heir’s position within relationships to other people – the family of the decedent, co-heirs, other mortis causa beneficiaries and the creditors. The last chapter is a conclusion, that tries to find out some general principles, that are behind the development of the roman law of succession. Some of the key aspects are examined again, not only from the roman law-based point of view, but also with respect to the above mentioned proposal of Civil Code of the Czech Republic, containing many roman law institutes.