Bildungsroman Lygie Fagundes Telles

PAVLOVSKÁ, Michaela. Bildungsroman Lygie Fagundes Telles. In Česká romanistika v evropském kontextu - XV. mezinárodní setkání romanistů, Olomouc, 26.-27. listopadu 2010. 2010.

Základní údaje

• Originální název: Bildungsroman Lygie Fagundes Telles
• Název anglicky: Lygia Fagundes Telles s Bildungsroman
• Autoři: PAVLOVSKÁ, Michaela (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Česká romanistika v evropském kontextu - XV. mezinárodní setkání romanistů, Olomouc, 26.-27. listopadu 2010, 2010.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/10:00067292
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Bildungsroman; literární postavy; Lygia Fagundes Telles
• Klíčová slova anglicky: Bildungsroman; characters; Lygia Fagundes Telles
• Štítky: kontrola_RIV, rivok

Anotace

Pro svůj první rozsáhlejší text Kamenné kolo (Ciranda de Pedra, 1954) si brazilská spisovatelka Lygia Fagundes Telles zvolila žánr románu formování. Při výstavbě textu dodržuje základní schéma tohoto žánru, mění ovšem jeho dílčí složky. Za nejnápadnější změnu můžeme považovat převrácení rolí ženských a mužských postav. Spisovatelka narušuje stereotyp daného žánru výběrem hlavního hrdiny, jímž je žena. Nejen ona, ale i ostatní ženské postavy působí "trojrozměrně". Jedná se o postavy-hypotézy (D. Hodrová), tedy o postavy dynamické, plastické se sémantickou neukončeností, naproti tomu postavy mužské jsou reprezentovány jako postavy-definice, jejichž plochost kontrastuje s živoucností jejich ženských protějšků. Tímto způsobem autorka reflektuje brazilskou společnost první poloviny 20. století a kritizuje její stav.

Anotace anglicky

L.F. Telles, a famous Brasilian writer, chose for her first larger text (Ciranda de Pedra, 1954) the form of novel. The author follows the basic scheme of this genre, but changes its partial components. As the most striking modification can be considered the inversion of male and female roles. The writer's choice of her protagonist, who is a female, disturbs the genre stereotype. All the female heroines are so-called characters-hypothesis (D. Hodrová) which means that they are dynamic, tridimensional characters with semantic non-completeness in contrast to male ones who are represented as characters-definitions whose flatness emphasizes the vividness of female characters. This way helps the writer to contemplate the Brazilian society of 20th century and criticise its state.