Migration from the countries of former Yugoslavia and its impact on international relations.

ŠRUBAŘ, Michal a Miloš FŇUKAL. Migration from the countries of former Yugoslavia and its impact on international relations. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium, Geographica. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, roč. 41, 2010, č. 2, s. 21-36. ISSN 1212-2157.

Základní údaje

• Originální název: Migration from the countries of former Yugoslavia and its impact on international relations.
• Název česky: Migrace ze zemí bývalé Jugoslávie a její dopad na mezinárodní vztahy
• Autoři: ŠRUBAŘ, Michal a Miloš FŇUKAL.
• Vydání: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium, Geographica, Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 1212-2157.

Další údaje

• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova česky: migrace, bývalá Jugoslávie, Evropa, migrační politika, mezinárodní vztahy
• Klíčová slova anglicky: migration, former Yugoslavia, Europe, migration policy, international relations
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

The aim of the submitted article is to present an analysis of external migration from and to the territory of former Yugoslavia after 1990 and to identify its impact on international relations. In the fi rst section the authors present the character and fundamental attributes of the migrations brought about by the breakup of Yugoslavia, and in the next section they attempt to determine material and temporal connections between the changes to the migration and integration policy of the destination countries in response to the humanitarian crisis in Yugoslavia. The authors also attempt to map the possible infl uences of the southern Slavic and Kosovo communities on international relations, primarily on the level of bilateral relations between the successor states of former Yugoslavia and countries hosting large communities of persons of southern Slavic origin. From the conducted analysis it ensues that migration after 1990 was primarily forced and was in connection with military confl icts and human rights violations on a mass scale. In addition to this, external migration was also stimulated by a strong economic motivation. The destination and potential destination countries progressively formulated a strategy for conflict resolution, which resides in a strict time limitation of the residence of refugees (status of temporary protection) and is intended to prevent their permanent settlement: the political endeavour was directed towards ensuring the security of the displaced persons directly on the site of the confl ict or in the immediate surroundings thereof, and specifi c political solutions are also adapted to this target, in particular with regard to speed and effectiveness. Visa policy is also adapted towards this goal, and there is an evident trend to prevent any uncontrollable and unregulated mass migrations of population.

Anotace česky

Cílem předkládaného článku je analýza vnějších migrací z a na území bývalé Jugoslávie po roce 1990 a identifikace jejich vlivu na mezinárodní vztahy. Autoři v první části představují charakter a základní znaky migrací vyvolaných rozpadem Jugoslávie, v další pak usilují o nalezení věcných a časových souvislostí mezi změnami migrační a integrační politiky cílových zemí v reakci na humanitární krizi v Jugoslávii. Rovněž se snaží zmapovat možné vlivy jihoslovanských a kosovských komunit na mezinárodní vztahy, především v rovině bilaterálních vztahů mezi nástupnickými zeměmi bývalé Jugoslávie a zeměmi s velkými komunitami obyvatel jihoslovanského původu. Z provedené analýzy vyplývá, že migrace po roce 1990 byly převážně nucené a byly spojeny s válečným konfliktem a masovým porušováním lidských práv. Vnější migrace měly vedle toho i silnou ekonomickou motivaci. Cílové a potenciální cílové země postupně vytvořily strategii řešení konfliktu, která spočívá v striktním časovém omezení pobytu uprchlíků (statut dočasné ochrany) a má zabránit jejich trvalému usídlení: politické úsilí je směřováno k tomu, aby byla zajištěna bezpečnost vysídlených osob přímo na místě konfliktu nebo v jeho bezprostředním okolí a tomuto cíli se také přizpůsobují konkrétní politická řešení, zejména v ohledu na rychlost a efektivitu. Tomu je přizpůsobena i vízová politika, zřetelný je trend zabránit jakýmkoliv nekontrolovatelným a neregulovatelným masovým přesunům obyvatelstva.