Prameniště jako modelová stanoviště pro sledování komunikace populací v říční síti

BAYEROVÁ, Zuzana, Kristína CIVÁŇOVÁ, Lenka HUBÁČKOVÁ a Petr PAŘIL. Prameniště jako modelová stanoviště pro sledování komunikace populací v říční síti. In Genetická konference GSGM 2011. 2011. ISBN 978-80-210-5569-8.

Základní údaje

• Originální název: Prameniště jako modelová stanoviště pro sledování komunikace populací v říční síti
• Název anglicky: Spring fens as a model habitats for investigation of population communication within river network
• Autoři: BAYEROVÁ, Zuzana (203 Česká republika, garant, domácí), Kristína CIVÁŇOVÁ (703 Slovensko, domácí), Lenka HUBÁČKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Petr PAŘIL (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Genetická konference GSGM 2011, 2011.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 10600 1.6 Biological sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/11:00053361
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-210-5569-8
• Klíčová slova česky: STR markery; mikrosatelity; populační struktura; Gammarus
• Klíčová slova anglicky: STR markers; microsatellites; population structure; Gammarus

Anotace

Prameniště a pramenné stružky lze díky jejich specifickým fyzikálním a chemickým podmínkám považovat za relativně izolovaná stanoviště. Pro organismy vázané na tyto ekologicky vyhraněné biotopy může být problematické překonat terestrická prostředí, která jednotlivá prameniště oddělují. To platí zejména pro permanentní faunu, jejíž zástupci nemají možnost suchozemské biotopy překonat. Cílem této studie bylo kvantifikovat izolovanost vybraných prameništních populací s využitím mikrosatelitních markerů. Jako modelový organismus byl zvolen blešivec potoční (Gammarus fossarum), který je vázán na horní úseky toků, a lze tedy předpokládat, že jeho populace budou do určité míry fragmentované. Studované lokality byly na moravsko-slovenském hraničním hřebenu uspořádány v pěti párech na gradientu 130 km tak, že vzdálenost mezi jednotlivými páry byla cca 20 – 50 km, zatímco vzdálenost mezi lokalitami v rámci páru dosahovala pouze 0,5 – 2 km. Na každé z těchto deseti lokalit bylo odebráno 20 jedinců. Analýzou pěti mikrosatelitů bylo zjištěno, že jsou si studované populace geneticky bližší uvnitř jednotlivých párů pramenišť i přesto, že byly vzájemně odděleny hřebenem vnějších Západních Karpat a každá z nich spadala do jiného povodí (Váhu a Moravy, nebo Odry). Výjimku tvořil jeden pár lokalit, jenž byl unikátní i v dalších ohledech (100% polymorfismus, vysoká heterozygotnost, velký počet vzácných i privátních alel, rekombinační nerovnováha lokusů). Tok genů mezi párovými lokalitami může být na krátké vzdálenosti zprostředkován například zoochorií. Tyto výsledky však musí být ověřeny na základě zpracování většího počtu vzorků i markerů. Projekt byl realizován za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím Ministerstva školství České republiky. Výzkumný záměr číslo MSM 0021622416.

Anotace anglicky

The aim of this study was to quantify the isolation of elected populations of aquatic invertebrates with usage of analysis of microsatellite markers. As a model organism fresh water shrimp (Gammarus fossarum)was chosen.

Návaznosti

• MSM0021622416, záměr: Název: Diverzita biotických společenstev a populací: kauzální analýza variability v prostoru a čase

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Diverzita biotických společenstev: kauzální analýza variability v prostoru a čase