Triadický znak

SEKVENT, Karel. Triadický znak. Jazykovedný časopis. Bratislava: Slovac Academic Press, 2011, roč. 62, č. 1, s. 41-50. ISSN 0021-5597. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2478/v10113-011-0003-9.

Základní údaje

• Originální název: Triadický znak
• Název česky: Triadický znak
• Název anglicky: Triadic sign
• Autoři: SEKVENT, Karel (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Jazykovedný časopis, Bratislava, Slovac Academic Press, 2011, 0021-5597.

Další údaje

• Originální jazyk: slovenština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/11:00059089
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.2478/v10113-011-0003-9
• Klíčová slova česky: řečový znak (langage); komunikační znak (parole); jazykový znak (langue)
• Klíčová slova anglicky: The sign language (langage); Communication sign (parole); Sign language (langue)
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Saussure chápal jazykový znak ako nemateriálnu, mentálnu entitu zloženú z označujúceho (akustický obraz) a označovaného (pojem). Znaky, presnejšie označujúce, skúmané rozličnými vednými odbormi, okrem psychologických a vrátane lingvistických disciplín, sú však materiálne. V lingvistike sa dospelo k dualistickému chápaniu znaku buď ako javu psychického i materiálneho, alebo ako javu systémového (ideálneho) i komunikačného (materiálneho). Dá sa však uvažovať o triadickej koncepcii znaku a rozlišovať: rečový znak (langage)- signifiant je pamäťový akustický či grafický obraz a signifié virtuálny sémantický obsah, komunikačný znak (parole) - signifiant je individuálna materiálna akustická či grafická forma a signifié aktuálny sémantický obsah a jazykový znak (langue) - signifiant je ideálna materiálna akustická či grafická forma a signifié súhrn všetkých obsahových zložiek. Arbitrárnosť a konvenčnosť sú atribúty spoločné všetkým typom týchto znakov. Triadická povaha znaku sa javí ako príznačná aj pre ostatné semiotické znaky.

Anotace česky

Saussure chápal jazykový znak jako nemateriální, mentální entitu složenou z označujícího (akustický obraz) a označovaného (pojem). Znaky, přesněji označující, zkoumané rozličnými vědními odbory, kromě psychologických a včetně lingvistických disciplín, jsou však materiální. V lingvistice se dospělo k dualistickému chápání znaku buď jako jevu psychického i materiálního, anebo jako jevu systémového (ideálního) i komunikačního (materiálního). Lze však uvažovat o triadické koncepci znaku a rozlišovat: řečový znak (langage) – signifiant je paměťový akustický či grafický obraz a signifié virtuální sémantický obsah, komunikační znak (parole) – signifiant je individuální materiální akustická či grafická forma a signifié aktuální sémantický obsah a jazykový znak (langue) – signifiant je ideální materiální akustická či grafická forma a signifié souhrn všech obsahových složek. Arbitrárnost a konvenčnost jsou atributy společné všem typům těchto znaků. Triadická povaha znaku se jeví jako příznačná i pro ostatní sémiotické znaky.

Anotace anglicky

In terms of Saussure s conception, sign language is an immaterial, a mental entity which consists of identifying (acoustic images) and so called (the term). Precisely indicating signs are material. They are examined by linguistic disciplines, e.g. psychological. In linguistics, the sign has dualistic character either as a psychical and a material phenomenon or as a systematic phenomenon (ideal) and a communicative one (material). We can think of triadic concept of the sign and differentiate: the speech sign (langage) – signifier is a memory acoustic or graphic image and signifié – a virtual semantic content, communication sign (parole). Signifier is an individual acoustic material or graphic form and signifié is the actual semantic content and sign language (langue). Signifier is the ideal materiel acoustic or graphic form and signifié – a summary of content components. Arbitration and formality are the attributes, common for all types of signs. Triadic character of the sign appears to be characteristic for other the semiotic signs.