Due traduzioni di Devatero Pohádek di Karel Čapek - due metodi diversi

GARAJOVÁ, Kateřina. Due traduzioni di Devatero Pohádek di Karel Čapek - due metodi diversi. In PhDr. Jana Páleníková, CSc, doc. PhDr. P.Šišmišová, CSc. Translatologické reflexie (Umelecký preklad z/do románských jazykov). Bratislava: Katedra románských jazykov UK v Bratislave, 2010, s. 249-259. ISBN 978-80-89137-70-1.

Základní údaje

• Originální název: Due traduzioni di Devatero Pohádek di Karel Čapek - due metodi diversi
• Název anglicky: Two translations of Nine Fairy-tales by Karel Čapek - two approaches
• Autoři: GARAJOVÁ, Kateřina (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Bratislava, Translatologické reflexie (Umelecký preklad z/do románských jazykov), od s. 249-259, 11 s. 2010.
• Nakladatel: Katedra románských jazykov UK v Bratislave

Další údaje

• Originální jazyk: italština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/10:00053776
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-89137-70-1
• Klíčová slova česky: Karel Čapek; překlad; domestikace; exotizace; ekvivalence
• Klíčová slova anglicky: Karel Čapek; translation; domesticating; foreignizing; equivalency
• Štítky: kontrola_RIV
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Tra le traduzioni di opere di Karel Čapek troviamo due traduzioni del suo libro di favole, quella di Paula Ojetti (1938) e di Luisa De Nardis (1994) le quali possiamo considerare i due esempi estremi di traduzione addomesticante e estraniante. Tramite analisi di due categorie di onomini - i toponimi e gli antroponimi cercheremo di stabilire quale dei due metodi usati sia piú conforme con le idee di equivalenza sviluppate dalle teorie di traduzione moderne.

Anotace anglicky

There are two italian translations of the book of fairy-tales of the Czech writer Karel Čapek, by Paula Ojetti (1938) and Luisa De Nardis (1994). Each of them are extreme examples of the domesticating and foreignizing translation respectively. On the examples from the cathegory of toponyms and anthroponyms we would like to to show which of these approaches suits better the requirement of equivalency developed by the modern translation theories.