2011
Vliv fragmentace porostů a typu lesa na společenstva netopýrů
ŘEHÁK, Zdeněk a Tomáš BARTONIČKAZákladní údaje
Originální název
Vliv fragmentace porostů a typu lesa na společenstva netopýrů
Název česky
Vliv fragmentace porostů a typu lesa na společenstva netopýrů
Název anglicky
Impact of forest fragmentation and forest type on bat assemblages
Autoři
ŘEHÁK, Zdeněk a Tomáš BARTONIČKA
Vydání
Ochrana lesů a jejich funkcí z pohledu mezinárodních nástrojů, 2011
Další údaje
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Změněno: 16. 11. 2011 13:10, doc. Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.
V originále
Lesy jsou významnými ekosystémy, kde nachází útočiště celá řada živočichů. Oproti otevřené krajině v nich panují odlišné ekologické podmínky. Z klimatického hlediska je zde kolísání teplot v průběhu roku i noci daleko méně výrazné než v okolní otevřené krajině. K významným živočišným složkám lesních ekosystémů patří netopýři. Hrají nezastupitelnou roli v potravních řetězcích. V letech 2006-2009 jsme zkoumali letovou aktivitu netopýrů pomocí ultrazvukové detekce v odlišných typech lesa jednak s ohledem na velikost porostu a jednak na dřevinnou skladbu. Úroveň aktivity netopýrů v jednotlivých monitorovaných lesích se průkazně lišila, a to jak v případě srovnání celkových vzorků z jednotlivých lesních biotopů, tak při srovnání mikrohabitatů (uzavřený, polouzavřený, otevřený prostor). Podle zjištěné aktivity lze sledované lesní biotopy rozdělit do dvou základních skupin na lesy nížinné (<300 m. n. m.) a horské (>700 m n. m.). Netopýři preferovali obvykle body s rozptýlenou vegetací a velmi často také porosty v mladších sukcesních stádiích. Tyto preference byly patrné zejména u druhů rodů Nyctalus, Eptesicus a Pipistrellus. Naopak druhy rodu Myotis inklinovaly spíše k zapojenějším lesním mikrohabitatům lesních průseků a cest, popř. uzavřeného lesa. Velké lesní fragmenty (nad 1000 ha) se vyznačují vysokou diverzitou a jeví se jako zásadní pro určité druhy netopýrů s menší ekologickou valencí. Celková letová aktivita netopýrů je ale rozložena na větší ploše a na studovaných bodech pak vykazovala celkově nižší úroveň. Větší lesní komplexy v jinak zemědělské krajině fungují jako centra biodiverzity a získávají tak charakter jakýchsi „hot spots“ zásadních pro úroveň druhové diverzity celého regionu. Na druhé straně malé lesní fragmenty (do 100 ha), i když se v nich neobjevuje obvykle vysoký počet druhů, se vyznačují vysokou letovou aktivitou a pro druhy je využívající fungují jako nepostradatelné refugium. Výzkum byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a výzkumným záměrem MSM0021622416.
Česky
Lesy jsou významnými ekosystémy, kde nachází útočiště celá řada živočichů. Oproti otevřené krajině v nich panují odlišné ekologické podmínky. Z klimatického hlediska je zde kolísání teplot v průběhu roku i noci daleko méně výrazné než v okolní otevřené krajině. K významným živočišným složkám lesních ekosystémů patří netopýři. Hrají nezastupitelnou roli v potravních řetězcích. V letech 2006-2009 jsme zkoumali letovou aktivitu netopýrů pomocí ultrazvukové detekce v odlišných typech lesa jednak s ohledem na velikost porostu a jednak na dřevinnou skladbu. Úroveň aktivity netopýrů v jednotlivých monitorovaných lesích se průkazně lišila, a to jak v případě srovnání celkových vzorků z jednotlivých lesních biotopů, tak při srovnání mikrohabitatů (uzavřený, polouzavřený, otevřený prostor). Podle zjištěné aktivity lze sledované lesní biotopy rozdělit do dvou základních skupin na lesy nížinné (<300 m. n. m.) a horské (>700 m n. m.). Netopýři preferovali obvykle body s rozptýlenou vegetací a velmi často také porosty v mladších sukcesních stádiích. Tyto preference byly patrné zejména u druhů rodů Nyctalus, Eptesicus a Pipistrellus. Naopak druhy rodu Myotis inklinovaly spíše k zapojenějším lesním mikrohabitatům lesních průseků a cest, popř. uzavřeného lesa. Velké lesní fragmenty (nad 1000 ha) se vyznačují vysokou diverzitou a jeví se jako zásadní pro určité druhy netopýrů s menší ekologickou valencí. Celková letová aktivita netopýrů je ale rozložena na větší ploše a na studovaných bodech pak vykazovala celkově nižší úroveň. Větší lesní komplexy v jinak zemědělské krajině fungují jako centra biodiverzity a získávají tak charakter jakýchsi „hot spots“ zásadních pro úroveň druhové diverzity celého regionu. Na druhé straně malé lesní fragmenty (do 100 ha), i když se v nich neobjevuje obvykle vysoký počet druhů, se vyznačují vysokou letovou aktivitou a pro druhy je využívající fungují jako nepostradatelné refugium. Výzkum byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a výzkumným záměrem MSM0021622416.
Návaznosti
MSM0021622416, záměr |
|