2011
Floristic diversity patterns in the White Carpathians Biosphere Reserve, Czech Republic
OTÝPKOVÁ, Zdenka, Milan CHYTRÝ, Lubomír TICHÝ, Vilém PECHANEC, Jan W. JONGEPIER et. al.Základní údaje
Originální název
Floristic diversity patterns in the White Carpathians Biosphere Reserve, Czech Republic
Název česky
Diverzita flóry Biosférické rezervace Bílé Karpaty, Česká republika
Autoři
OTÝPKOVÁ, Zdenka (203 Česká republika, garant, domácí), Milan CHYTRÝ (203 Česká republika, domácí), Lubomír TICHÝ (203 Česká republika, domácí), Vilém PECHANEC (203 Česká republika), Jan W. JONGEPIER (528 Nizozemské království) a Ondřej HÁJEK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Biologia, Bratislava, Slovak Academy of Sciences, 2011, 0006-3088
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.557
Kód RIV
RIV/00216224:14310/11:00054648
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000287504700010
Klíčová slova anglicky
Bile Karpaty Mts; Ellenberg indicator values; grid mapping; native and alien species; ordination; phytogeographical regionalization; plant species richness
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 30. 1. 2012 14:33, prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
V originále
The flora of the White Carpathians, a mountain range in the south-east of the Czech Republic, is documented by about 485,000 records of vascular plant occurrences collected since the mid-19th century. A total of 1299 species recorded in 93 grid cells of 2.8 x 3.1 km were used for an analysis of spatial patterns of floristic diversity in the White Carpathians. Multivariate statistical techniques such as ordination and classification were used to reveal the main gradients in floristic composition and species richness, and measured environmental data and Ellenberg indicator values were used to assess underlying environmental factors. There is a striking floristic contrast between the western and eastern part of the study area, which is associated with differences in climate, mean altitude, topographic heterogeneity measured as altitudinal range, and land use. The western part is characterised by thermophilous, continental and calcicolous species of open habitats. In contrast, the more forested eastern part along the state border with Slovakia and the north-eastern part of the area are characterised by acidophilous species with higher moisture requirements. This pattern is consistent with the established phytogeographical division of the Czech Republic into the phytogeographical regions of Thermophyticum and Mesophyticum. The further division of the area into four regions, based on classified grid data, is also similar to the current division into phytogeographical districts, except for the Javorníky district. There are two distinct hot spots of species richness, in the western and the extreme north-eastern part. A poorer flora was found in landscapes with intensive agriculture. Species richness is associated with different environmental factors than species composition, namely with soil types and land-use categories. Alien species are more common in areas with a higher incidence of arable land and built-up areas, and less common in areas dominated by grasslands and forests.
Česky
Flóra Bílých Karpat, horského hřbetu na jihovýchodě České republiky, byla dokumentována prostřednictvím 485 000 záznamů o výskytu cévnatých rostlin sebraných od poloviny 19. století. Celkem 1299 druhů zaznamenaných v 93 síťových polích o velikosti 2.8 x 3.1 km bylo použito pro analýzu prostorového rozmístění floristické diverzity v Bílých Karpatech. Mnohorozměrné statistické metody ordinace a klasifikace byly použity k detekci hlavních gradientů druhového složení a druhového bohatství. Měřená data o prostředí a Ellenbergovy indikační hodnoty byly použity pro kvantifikaci vztahu k flóry k prostředí. V Bílých Karpatech je nápadný floristický kontrast mezi západní a východní částí území, který odráží rozdíly v podnebí, průměrných nadmořských výškách a využití krajiny. Západní část se vyznačuje výskytem teplomilných, kontinentálních a vápnomilných druhů nelesních stanovišť. Naopak zalesněná východní část území podél státní hranice se Slovenskem a severovýchodní část území se vyznačuje výskytem acidofilních druhů s většími nároky na vlhkost. Toto rozmístění diverzity je v souladu s přijatým fytogeografickým členěním České republiky na fytogeografické regiony termofytika a mezofytika. Další členění území na čtyři oblasti, založené na klasifikovaných síťových datech, je také podobné současnému členění na fytogeografické okresy s výjimkou okresu Javorníky. Dvě území s velkou diverzitou se vyskytují v západní a severovýchodní části. Chudší je flóra v oblasti s intenzivním zemědělstvím. Druhové bohatství je závislé na jiných faktorech než druhové složení, zejména na půdní typy a kategorie krajinného pokryvu. Nepůvodní druhy jsou hojnější v oblasti s větší rozlohou orné půdy a zastavěných ploch a vzácnější v oblastech s travinnou a lesní vegetací.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
| ||
| SP/2D3/54/07, projekt VaV |
|