2011
Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci
ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana a Roman ŠVAŘÍČEKZákladní údaje
Originální název
Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci
Název česky
Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci
Název anglicky
Teachers subjective theories on educational communication
Autoři
Vydání
19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, 2011
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Vyžádané přednášky
Obor
50300 5.3 Education
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
educational communication; subjective theories; teacher
Změněno: 20. 3. 2012 16:04, doc. Mgr. Petr Novotný, Ph.D.
V originále
Příspěvek se zabývá otázkou, jak učitelé subjektivně vnímají výukovou komunikaci (její nastavení a průběh). Výsledná podoba výukové komunikace je závislá primárně na učiteli, neboť právě učitel určuje její podobu – volí téma komunikace, vymezuje, kdo bude mluvit, přerušuje promluvy žáků a vybírá další mluvčí, posuzuje, zda jsou odpovědi ve vztahu k danému tématu relevantní, komentuje, co bylo řečeno, atd. (Myhill, Jones, & Hoper, 2006). Učitel přitom má jasný záměr, proč komunikaci organizuje určitým způsobem, a cíl, ke kterému daným nastavením směřuje – má vytvořenou představu o ideálním komunikačním schématu, kterému se snaží v reálné hodině přiblížit. V tomto kontextu můžeme hovořit o subjektivních teoriích učitelů o výukové komunikaci, které jsou součástí jejich pojetí výuky (srov. Mareš et al., 1996). Cílem příspěvku je tyto subjektivní teorie prozkoumat na základě analýzy dat z hloubkových rozhovorů s učiteli. Příspěvek vychází z terénního etnografi ckého výzkumu zaměřeného na komunikaci mezi učitelem a žáky na 2. stupni základní školy. Sledována byla výuková komunikace v hodinách šestnácti různých učitelů na čtyřech různých školách. Data byla získána pomocí přímého pozorování a videonahrávek vyučovacích hodin, dále pomocí hloubkových rozhovorů s učiteli a žáky a dotazníků pro žáky. Předneseno v rámci Sympozia 2: Komunikace ve školní třídě, na konferenci ČAPV 2011.
Anglicky
Příspěvek se zabývá otázkou, jak učitelé subjektivně vnímají výukovou komunikaci (její nastavení a průběh). Výsledná podoba výukové komunikace je závislá primárně na učiteli, neboť právě učitel určuje její podobu – volí téma komunikace, vymezuje, kdo bude mluvit, přerušuje promluvy žáků a vybírá další mluvčí, posuzuje, zda jsou odpovědi ve vztahu k danému tématu relevantní, komentuje, co bylo řečeno, atd. (Myhill, Jones, & Hoper, 2006). Učitel přitom má jasný záměr, proč komunikaci organizuje určitým způsobem, a cíl, ke kterému daným nastavením směřuje – má vytvořenou představu o ideálním komunikačním schématu, kterému se snaží v reálné hodině přiblížit. V tomto kontextu můžeme hovořit o subjektivních teoriích učitelů o výukové komunikaci, které jsou součástí jejich pojetí výuky (srov. Mareš et al., 1996). Cílem příspěvku je tyto subjektivní teorie prozkoumat na základě analýzy dat z hloubkových rozhovorů s učiteli. Příspěvek vychází z terénního etnografi ckého výzkumu zaměřeného na komunikaci mezi učitelem a žáky na 2. stupni základní školy. Sledována byla výuková komunikace v hodinách šestnácti různých učitelů na čtyřech různých školách. Data byla získána pomocí přímého pozorování a videonahrávek vyučovacích hodin, dále pomocí hloubkových rozhovorů s učiteli a žáky a dotazníků pro žáky. Předneseno v rámci Sympozia 2: Komunikace ve školní třídě, na konferenci ČAPV 2011.
Návaznosti
| GA406/09/0752, projekt VaV |
| ||
| GD406/09/H040, projekt VaV |
|