ŠEĎOVÁ, Klára. Od pseudodialogu k dialogickému vyučování. In 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. 2011. |
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
|
Základní údaje | |
---|---|
Originální název | Od pseudodialogu k dialogickému vyučování |
Název česky | Od pseudodialogu k dialogickému vyučování |
Název anglicky | From pseudodialog to dialogic teaching |
Autoři | ŠEĎOVÁ, Klára (203 Česká republika, garant, domácí). |
Vydání | 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, 2011. |
Další údaje | |
---|---|
Originální jazyk | čeština |
Typ výsledku | Vyžádané přednášky |
Obor | 50300 5.3 Education |
Stát vydavatele | Česká republika |
Utajení | není předmětem státního či obchodního tajemství |
Kód RIV | RIV/00216224:14210/11:00050308 |
Organizační jednotka | Filozofická fakulta |
Klíčová slova anglicky | dialogic teaching; educational communication |
Štítky | rivok |
Příznaky | Recenzováno |
Změnil | Změnila: Mgr. Petra Georgala, učo 32967. Změněno: 28. 3. 2012 11:38. |
Anotace |
---|
Příspěvek vychází z konceptu dialogického vyučování coby způsobu výuky, v němž je řeč užívána jako nástroj ke stimulaci žákovského myšlení a porozumění. Dialogické vyučování má povahu rozhovoru mezi učitelem a žáky, který je kolektivní, reciproční, podpůrný, kumulativní a záměrný (Alexander, 2006). V příspěvku je na základě empirických dat diskutováno, do jaké míry se realita v českých základních školách blíží konceptu dialogického vyučování a do jaké míry jde spíše o pseudodialog (Mareš, 1972), tedy o rutinizovaný sled uzavřených otázek, které učitel klade žákům a na něž vyžaduje předem danou odpověď. Cílem je pokusit se porozumět reálnému komunikačnímu chování učitelů (a žáků) na pozadí normativního ideálu dialogického vyučování. Příspěvek vychází z terénního etnografi ckého výzkumu zaměřeného na komunikaci mezi učitelem a žáky na 2. stupni základní školy. Sledována byla výuková komunikaci v hodinách šestnácti různých učitelů na čtyřech různých školách. Data byla získána pomocí přímého pozorování a videonahrávek vyučovacích hodin, dále pomocí hloubkových rozhovorů s učiteli a žáky a dotazníků pro žáky. |
Anotace anglicky |
---|
Příspěvek vychází z konceptu dialogického vyučování coby způsobu výuky, v němž je řeč užívána jako nástroj ke stimulaci žákovského myšlení a porozumění. Dialogické vyučování má povahu rozhovoru mezi učitelem a žáky, který je kolektivní, reciproční, podpůrný, kumulativní a záměrný (Alexander, 2006). V příspěvku je na základě empirických dat diskutováno, do jaké míry se realita v českých základních školách blíží konceptu dialogického vyučování a do jaké míry jde spíše o pseudodialog (Mareš, 1972), tedy o rutinizovaný sled uzavřených otázek, které učitel klade žákům a na něž vyžaduje předem danou odpověď. Cílem je pokusit se porozumět reálnému komunikačnímu chování učitelů (a žáků) na pozadí normativního ideálu dialogického vyučování. Příspěvek vychází z terénního etnografi ckého výzkumu zaměřeného na komunikaci mezi učitelem a žáky na 2. stupni základní školy. Sledována byla výuková komunikaci v hodinách šestnácti různých učitelů na čtyřech různých školách. Data byla získána pomocí přímého pozorování a videonahrávek vyučovacích hodin, dále pomocí hloubkových rozhovorů s učiteli a žáky a dotazníků pro žáky. |
Návaznosti | |
---|---|
GA406/09/0752, projekt VaV | Název: Komunikace ve školní třídě |
Investor: Grantová agentura ČR, Komunikace ve školní třídě |
VytisknoutZobrazeno: 4. 10. 2024 18:31