2011
Impacts of the Common Agricultural Policy of the European Union in the Vysočina Region (Czech Republic) by the View of the Farmers
SVOBODOVÁ, Hana a Antonín VĚŽNÍKZákladní údaje
Originální název
Impacts of the Common Agricultural Policy of the European Union in the Vysočina Region (Czech Republic) by the View of the Farmers
Autoři
SVOBODOVÁ, Hana (203 Česká republika, garant, domácí) a Antonín VĚŽNÍK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Journal of Central European Agriculture, Zagreb, University of Zagreb, 2011, 1332-9049
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Zemský magnetismus, geodesie, geografie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14410/11:00081784
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
UT WoS
000409855600015
Klíčová slova česky
Společná zemědělská politika EU; Kraj Vysočina; dotace; rozvoj venkova
Klíčová slova anglicky
Common agricultural policy of the EU; Vysočina region; subsidy; rural development
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 12. 2. 2016 08:19, RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.
V originále
Czech Republic entered into the EU in 2004 and had to adopt conditions of the Common Agricultural Policy of the EU. Impacts of the Common Agricultural Policy on Czech agriculture are numerous – both positive and negative. Positive impacts are evident mainly in growth of financial sources for farmers (however, not still as high as in old member countries) but this is connected also with more requirements on administrative. The most striking impact of the Common Agricultural Policy is fall of the livestock production. The aim of the paper is confirmation of these and also other theses on base of results of questionnaire survey among agricultural subjects in model region. Above mentioned situation sets farmers into complicated situation – they have to find new alternative way of farming and development for their survival.
Česky
Česká republika vstoupila do EU 1. 5. 2004 a zavázala se přijmout podmínky společné zemědělské politiky i jiných politik EU. Dopady společné zemědělské politiky jsou mnohé – pozitivní i negativní. Pozitivní dopady jsou patrné především v nárůstu finančních zdrojů pro zemědělce (přesto, že nejsou tak vysoké jako ve „starých „ členských zemích EU), což je však spojené s většími nároky na administrativu. Nejvýraznějším dopadem společné zemědělské politiky je pokles objemu živočišné produkce. Cílem příspěvku je potvrzení těchto tezí i dalších dopadů společné zemědělské politiky na základě výsledků dotazníkového šetření mezi zemědělskými subjekty v modelovém regionu. Výše zmíněné dopady totiž staví zemědělce do komplikované situace – musí hledat nové alternativní cesty hospodaření, aby byli schopní obstát v tvrdé konkurenci.