2012
Západokarpatská pěnovcová slatiniště – příběh dlouhý 17 tisíc let
HORSÁK, Michal, Michal HÁJEK, Petra HÁJKOVÁ, Lubomír TICHÝ, Daniel DÍTĚ et. al.Základní údaje
Originální název
Západokarpatská pěnovcová slatiniště – příběh dlouhý 17 tisíc let
Název anglicky
Western Carpathian tufa fens - a seventeen-thousand-year-old history
Autoři
HORSÁK, Michal (203 Česká republika, garant, domácí), Michal HÁJEK (203 Česká republika, domácí), Petra HÁJKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Lubomír TICHÝ (203 Česká republika, domácí) a Daniel DÍTĚ (703 Slovensko)
Vydání
Živa, 2012, 0044-4812
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14310/12:00057083
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova anglicky
Calcareous fens; palaeoecology; historical development; radiocarbon dating; fossil records; snails; vascular plants
Změněno: 5. 3. 2012 17:41, prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D.
V originále
Na základě ekologického výzkumu současného rozšíření druhů měkkýšů a rostlin na vápnitých slatiništích Západních Karpat a rovněž paleoekologických studií fosilních dokladů, doplněných o absolutní radiokarbonové datování, jsme potvrdily rozdíly ve stáří izolovaných slatinišť mezi vnější, flyšovou částí a vnitřní částí Západních Karpat. Většina lokalit ve vnější části je mladá, její vznik nebo současná bezlesá podoba souvisí s lidskou kolonizací v historické době, zejména v posledních 700 letech. Naopak slatiniště ve vnitřní části jsou starší, některé lokality dokonce přetrvávají po celou dobu poledové doby, případně až z období pozdního glaciálu. Tento rozdíl ve stáří lokalit může spolehlivě vysvětlit rozšíření reliktních druhů i korelaci slatiništních specialistů se stářím lokalit. Vyšší počet takových druhů je vázán na staré, reliktní lokality, které tak mají vysokou ochranářskou i vědeckou hodnotu.
Anglicky
On the basis of the long-term research of plant and mollusc assemblages in more than 170 isolated fen sites in the Western Carpathians we observed a sharp gradient of species turnover spans from west to east. These differences were mainly in the distribution of so-called relict species and were independent on any ecological difference among studied fens. Our extensive palaeoecological research using fossil evidence and radiocarbon dating confirmed that sites in the outer flysch part (e.g. border area between Czech and Slovak Republics in the west) are much younger than those located in the Inner Western Carpathians and they host many relict species and have a Holocene continuity (maximum age was nearly 17 thousands calibrated years before present). Using null model we statistically confirmed that several presumable relict species are, as expected, statistically significantly related to old sites that originated during the Pleistocene/Holocene boundary. This result was statistically significant even if the test was controlled for the effect of habitat area.
Návaznosti
| GAP504/11/0429, projekt VaV |
| ||
| KJB601630803, projekt VaV |
|