a 2012

Farmakogenetické aspekty progrese diabetické nefropatie ve vztahu k renin-angiotenzin-aldosteronovému systému

BARTÁKOVÁ, Vendula, Katarína KURICOVÁ, Veronika TANHÄUSEROVÁ, Lukáš PÁCAL, Jitka ŘEHOŘOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Farmakogenetické aspekty progrese diabetické nefropatie ve vztahu k renin-angiotenzin-aldosteronovému systému

Název česky

Farmakogenetické aspekty progrese diabetické nefropatie ve vztahu k renin-angiotenzin-aldosteronovému systému

Název anglicky

Pharmacogenetic aspects of progression in diabetic nephropathy in connetcion with renin angiotensin aldosterone system

Autoři

BARTÁKOVÁ, Vendula, Katarína KURICOVÁ, Veronika TANHÄUSEROVÁ, Lukáš PÁCAL, Jitka ŘEHOŘOVÁ, Jan SVOJANOVSKÝ, Darja KRUSOVÁ, Jindřich OLŠOVSKÝ, Jana BĚLOBRÁDKOVÁ, Jan MUŽÍK, Tomáš PAVLÍK a Kateřina KAŇKOVÁ

Vydání

48. Diabetologické dny, Luhačovice, 19.-21. dubna 2012, 2012

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30105 Physiology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISSN

Klíčová slova česky

diabetes mellitus, diabetická nefropatie, renin-angiotenzin-aldosteronový systém, farmakogenetika

Klíčová slova anglicky

diabetes mellitus, diabetic nephropathy, renin-angiotenzin-aldosterone system, pharmacogenetics
Změněno: 23. 4. 2012 11:48, MUDr. Vendula Bartáková, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod: Patologická aktivace systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) je důležitým patogenetickýcm mechanizmem vzniku a progrese diabetické nefropatie (DN). Geny kódující složky RAAS jsou polymorfní, některé z variant mohou ovlivňovat odpověď na léčbu blokátory RAAS. Cílem projektu bylo zjistit, jakým způsobem modifikují vybrané varianty genů efekt léčby a progresi renálního postižení u diabetiků 2. typu (T2DM). Metodiky: Do průřezové studie bylo zařazeno 321 osob s T2DM s variabliním postižením ledvin (normo- a mikroalbuminurie, proteinurie a ESRD, prům. věk 67 let, 160 mužů a 161 žen), které byly pravidelně sledovány po dobu 37 měsíců [21-58] (medián, [IQR]). Pomocí PCR jsme z DNA detekovali 8 jednonukleotidových polymorfizmů (I/D ACE, ATG M235T, ATR1 A1166C, CYP11B2 -344T/C, HSD11B1 83557insA, HSD11B2 G534A, MR G3514C, MR A4582C). Sledovali jsme následující klinické end-points: (1) progrese DN definovaná jako dosažení vyššího stadia DN za dobu sledování, (2) závažná kardiovaskulární událost (MCVE), a (3) celková mortalita (ACM). K odhadu rizika sledovaných end-points jsme použili Coxův regresní model a k odhadu incidence Kaplan-Meirovu analýzu s log-rank testem. Pro účely farmakogenetické studie jsme sledovali léčbu inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátory receptoru AT1 (sartany). Kumulativní dávka podávané účinné látky za celou dobu sledování byla přepočtena u ACEi na jednotky captoprilu, u sartanů na jednotky losartanu. Výsledky: Ze sledovaných end-points jsme nalezli statisticky významný rozdíl u celkové mortality mezi skupinami rozdělenými podle genotypů polymorfizmu A4582C v genu pro mineralokortikoidní receptor (P = 0,007; log-rank test). Detailní farmakogenetické analýzy celého souboru probíhají a budou k dispozici v době konání konference. Závěr: Protože farmakologická blokáda RAAS ovlivňuje základní patogenetický systém vzniku DN, jistý genetický efekt na farmakoterapii je nutno brát v úvahu. Výstupem studia by mohla být větší aplikace personalizované medicíny do léčby DN. Poděkování: Práce byla podpořena grantem MZ ČR NT11405.

Návaznosti

NT11405, projekt VaV
Název: Mikrobiologické a genetické determinanty rozvoje a progrese parodontitidy u diabetiků 1. a 2. typu a jejich reciproční vztah ke kompenzaci diabetu
Investor: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Mikrobiologické a genetické determinanty rozvoje a progrese parodontitidy u diabetiků 1. a 2. typu a jejich reciproční vztah ke kompenzaci diabetu