2012
Farmakorezistentní epilepsie po kraniocerebrálním poranění
CHRASTINA, Jan, Zdeněk NOVÁK, Ivo ŘÍHA, Khaled GHALLAB, Lukáš MARTINEK et. al.Základní údaje
Originální název
Farmakorezistentní epilepsie po kraniocerebrálním poranění
Název česky
Farmakorezistentní epilepsie po kraniocerebrálním poranění
Název anglicky
Pharmacoresistant epilepsy after craniocerebral injury
Autoři
CHRASTINA, Jan (203 Česká republika, domácí), Zdeněk NOVÁK (203 Česká republika, garant, domácí), Ivo ŘÍHA (203 Česká republika, domácí), Khaled GHALLAB (887 Jemen, domácí), Lukáš MARTINEK (203 Česká republika) a Milan BRÁZDIL (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Rozhledy v Chirurgii, Praha, Česká Lékařská Společnost JEP, 2012, 0035-9351
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14740/12:00060075
Organizační jednotka
Středoevropský technologický institut
Klíčová slova česky
kraniocerebrální poranění; epilepsie; chirurgická terapie; stimulace n.X
Klíčová slova anglicky
Head injury; Epilepsy; Surgical treatment; Vagus nerve stimulation
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 7. 4. 2013 06:45, Olga Křížová
V originále
V současnosti je možné pozorovat nárůst četnosti zavřených i otevřených kraniocerebrálních poranění. K jejich možným následkům patří poúrazová epilepsie, rozvíjející se u části zraněných s odstupem měsíců až let po primárním poranění. U nemocných s farmakorezistencí je nutné zvážit možnost chirurgické terapie. Práce shrnuje výsledky chirurgické terapie 13 nemocných s farmakorezistentní poúrazovou epilepsií (11 mužů, 2 ženy). Průměrný věk při traumatu byl u mužů 9,6 roku, u žen 8,8 roku. Počet záchvatů se pohyboval v rozmezí 10,7 – 17 záchvatů/ měsíc. U 5 nemocných bylo pro nemožnost přesné lokalizace epileptogenní zóny předoperačně indikováno invazivní EEG vyšetření. U 4 nemocných byla provedena resekce temporálního laloku, extratemporální resekce byla provedena u 4 nemocných a implantace vagového stimulátoru u 5 nemocných. 3 nemocní (75%) s temporální epilepsií byli po resekční operaci bez záchvatů (Engel I), u jednoho nemocného byla výsledkem významná redukce počtu záchvatů (Engel III). U nemocných s extratemporální epilepsií byli po operaci 2 nemocní bez záchvatů (50 %) a výsledku Engel III bylo dosaženo u 2 nemocných (50 %). Jeden nemocný po vagové stimulaci splňoval kriteria > 90 % redukce záchvatů a u 4 nemocných byla redukce počtu záchvatů v rozmezí 50 - 90 % (respondér vagové stimulace). Na limitovaném souboru sdělení prokazuje dobré výsledky operační terapie u nemocných s farmakorezistentní poúrazovou epilepsií, především u temporální epilepsie a vagové stimulace. Nutnou podmínkou je komplexní předoperační vyšetření včetně invazivního EEG vyšetření u indikovaných nemocných.
Anglicky
Increasing incidence of both open and closed craniocerebral injuries can be observed at present time. Posttraumatic epilepsy is one of the possible serious consequencies of head injury with clinical manifestation months or years after surgery. In pharmacoresistant patients surgical therapy should be considered. The study summarises the results of surgical treatment of pharmacoresistant posttraumatic epilepsy in a group of 13 patients (11 males and 2 females). Average age at the time of injury was 9.6 years in males and 8.8 years in females. Average number of seizures was 10.7 – 17 seizures/month preoperatively. Invasive EEG monitoring was required in 5 patients in whom non invasive or semiinvasive investigations failed to localize the epileptogenic zone adequately. Temporal lobe resections were performed in 4 patients, 4 patients underwent extratemporal resections and vagus nerve stimulation system was implanted in 5 patients. Three patients (75 %) after temporal resections became seizure free (Engel I) and in the remaining patient significant reduction of seizures was achieved (Engel III). There were 2 seizure free patients after extratemporal resections (50 %) and significant reduction of seizures was achieved (Engel III) in the remaining two. One patient after vagus nerve stimulation met the criteria for > 90 % response and there was 50 - 90 % seizures reduction in the remaining 4 patients (vagus nerve stimulation responder). Although in limited group of patients the study confirms good results of surgical treatment of selected posttraumatic epilepsy patients - mainly temporal epilepsy patiens and patiens after vagus nerve stimulation. Meticulous presurgical evaluation including invasive encephalography in indicated patiens is a precondition for surgical success.
Návaznosti
MSM0021622404, záměr |
|