Staré odrůdy jako nová móda

MUSIL, Jiří a Zbyněk ULČÁK. Staré odrůdy jako nová móda. In Drobilová Linda. Venkovská krajina 2012. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, s. 202-207. ISBN 978-80-244-3098-0.

Základní údaje

• Originální název: Staré odrůdy jako nová móda
• Název česky: Staré odrůdy jako nová móda
• Název anglicky: Heirloom varietes as a new fashion?
• Autoři: MUSIL, Jiří (203 Česká republika, domácí) a Zbyněk ULČÁK (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Olomouc, Venkovská krajina 2012, od s. 202-207, 6 s. 2012.
• Nakladatel: Univerzita Palackého v Olomouci

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 50000 5. Social Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/12:00088963
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• ISBN: 978-80-244-3098-0
• UT WoS: 000394560800031
• Klíčová slova česky: staré odrůdy zeleniny; biodiversity; ekologické zemědělství; ekologický luxus
• Klíčová slova anglicky: crop biodiversity; heirloom vegetable varieties; organic agriculture; ecological luxury
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Staré či krajové odrůdy zeleniny jsou významné zejména díky své genetické variabilitě. Jako výsledek dlouhodobé lidské aktivity však představují také kulturní dědictví, které bylo v průběhu 20. století významně redukováno. Případová studie prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu mezi pěstiteli starých odrůd zeleniny. Byly zkoumány motivace, základní informace o způsobech pěstování a možnosti opětovného šíření, včetně komerčního využití. Staré odrůdy jsou většinou pěstovány v podmínkách, které lze označit jako „intuitivní ekologické hospodaření“. Ukazuje se, že vědomá snaha o zachování biodiverzity není primárním důvodem zájmu pěstitelů, zachování odrůd je tedy spíše pozitivní externalitou jiných motivací.

Anotace anglicky

Heirloom and regional varieties of vegetables are important mainly due to their genetic variability. As result of long-term human work they are cultural heritage artifacts. During the 20th century however these varieties were gradually eliminated. Our case study presents the results of a qualitative survey of heirloom vegetable growers. We studied the growers’ motivations, the ways in which the vegetables are grown and the possibilities for commercializing heirloom vegetables. The research indicates that these vegetables are cultivated under conditions that could be characterized as intuitive organic agriculture. Conscious attempts to protect biodiversity were not determined to be the primary motivation for growing the studied varieties; the protection and expansion of vegetable biodiversity are positive externality.