Prediction of long-term clinical outcome in patients with lumbar spinal stenosis

MIČÁNKOVÁ ADAMOVÁ, Blanka, Stanislav VOHÁŇKA, Ladislav DUŠEK, Jiří JARKOVSKÝ a Josef BEDNAŘÍK. Prediction of long-term clinical outcome in patients with lumbar spinal stenosis. European Spine Journal. Německo: Springer-Verlag, 2012, roč. 21, č. 12, s. 2611-2619. ISSN 0940-6719. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/s00586-012-2424-7.

Základní údaje

Originální název

Prediction of long-term clinical outcome in patients with lumbar spinal stenosis

Název česky

Predikce dlouhodobého klinického vývoje pacientů s lumbální spinální stenózou

Autoři

MIČÁNKOVÁ ADAMOVÁ, Blanka (203 Česká republika, garant, domácí), Stanislav VOHÁŇKA (203 Česká republika, domácí), Ladislav DUŠEK (203 Česká republika, domácí), Jiří JARKOVSKÝ (203 Česká republika, domácí) a Josef BEDNAŘÍK (203 Česká republika, domácí)

Vydání

European Spine Journal, Německo, Springer-Verlag, 2012, 0940-6719

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30000 3. Medical and Health Sciences

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Impakt faktor

Impact factor: 2.133

Kód RIV

RIV/00216224:14740/12:00060568

Organizační jednotka

Středoevropský technologický institut

DOI

http://dx.doi.org/10.1007/s00586-012-2424-7

UT WoS

000311780000028

Klíčová slova česky

lumbální spinální stenóza; elektromyografie; výstup; přirozený průběh; prognóza

Klíčová slova anglicky

lumbar spinal stenosis; electromyography; outcome; natural course; prognosis

Štítky

ok, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Purpose: The natural course of lumbar spinal stenosis (LSS) fluctuates and is not necessarily progressive. The aim of this study was to explore predictors of clinical outcome in patients with LSS that might eventually help optimise therapeutic choices. Methods: A group of fifty-six patients (27 men, 29 women, median age 55; range 31-72 years) with clinically symptomatic mild-to-moderate LSS were re-examined after a median period of 88 months and their clinical outcomes classified as satisfactory (34 patients – 60.7% with stable or improved clinical status) or unsatisfactory (22 patients – 39.3% for whom clinical status deteriorated). A wide range of demographic, clinical, imaging and electrophysiological entry parameters were evaluated as possible predictors of clinical outcome. Results: Unlike the demographic, clinical and imaging variables, certain electrophysiological parameters were significantly associated with unsatisfactory outcomes. There was a significantly higher prevalence of pluriradicular involvement detected by EMG in patients with unsatisfactory outcome in comparison with those with satisfactory outcome (68.2% vs. 32.3%; p=0.035). Patients with unsatisfactory outcome had more frequent bilateral abnormalities of the soleus H-reflex (50.0% vs. 14.7%; p=0.015) and lower mean H-reflex amplitude. Multivariate logistic regression proposed two variables as mutually independent predictors of unsatisfactory outcome: EMG signs of pluriradicular involvement (OR=3.72) and averaged soleus H-reflex amplitude <=2.8 mV (OR=2.87). Conclusions: Satisfactory outcomes were disclosed in about 61% of patients with mild-to-moderate LSS in a 7-year follow-up. Electrophysiological abnormalities, namely the presence of pluriradicular involvement and abnormalities of the soleus H-reflex, were predictive of deterioration of clinical status in these patients.

Česky

Úvod: Přirozený průběh lumbální spinální stenózy (LSS) často kolísá a není vždy progresivní. Cílem studie bylo najít prediktory klinického vývoje u pacientů s LSS, které mohou pomoci při volbě terapeutického postupu u těchto pacientů. Metodika: Skupina 56 pacientů (27 mužů, 29 žen, medián 55 let, rozmezí 31-72 let) s klinicky symptomatickou lehkou až střední formou LSS byla vyšetřena s odstupem 88 měsíců od vstupního vyšetření. Dle klinického vývoje byli pacienti rozděleni na 2 skupiny: skupina s nepříznivým vývojem (22 pacientů – 39,3 % se zhoršeným klinickým stavem) a skupina s uspokojivým vývojem (34 pacientů – 60,7 % se stejným či zlepšeným klinickým stavem). Byla analyzována řada vstupních parametrů a hodnoceno, zda predikují další klinický vývoj. Výsledky: Narozdíl od elektrofyziologických parametrů, hodnocené demografické, klinické a radiologické parametry nepredikovaly klinický vývoj. Byla zjištěna signifikantně vyšší prevalence vícekořenového postižení při EMG vyšetření u pacientů s nepříznivým vývojem ve srovnání s pacienty s uspokojivým vývojem (68,2 % vs. 32,3 %, p=0,035). Pacienti s nepříznivým vývojem měli častěji oboustrannou abnormitu H-reflexu m. soleus (50,0 % vs. 14,7 %; p=0,015) a jeho nižší průměrnou amplitudu. Multivariantní logistická regrese prokázala 2 parametry jako vzájemně nezávislé prediktory nepříznivého vývoje: EMG známky vícekořenového postižení (OR=3,72) a průměrnou amplitudu H-reflexu m. soleus <=2,8 mV (OR=2,87). Závěr: Uspokojivý vývoj byl prokázán během 7-letého sledování u 61 % pacientů s lehkou a střední formou LSS léčených konzervativně. Elektrofyziologické abnormity, a to přítomnost vícekořenového postižení a abnormity H-reflexu m. soleus, predikovaly progresi klinického stavu u těchto pacientů.