Autonomic arousal and group cohesion

KUNDT, Radek. Autonomic arousal and group cohesion. In Biological and Cultural Evolution and their Interactions: Rethinking the Darwinian and Durkheimian Legacy in the Context of the Study of Religion. 2012.

Základní údaje

• Originální název: Autonomic arousal and group cohesion
• Název česky: Autonomní arousal a skupinová soudržnost
• Autoři: KUNDT, Radek (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Biological and Cultural Evolution and their Interactions: Rethinking the Darwinian and Durkheimian Legacy in the Context of the Study of Religion, 2012.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Stát vydavatele: Dánsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/12:00060744
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: náboženství; autonomní arousal; společenská solidarita; skupinová soudržnost; hodnocení entitativity
• Klíčová slova anglicky: religion; autonomic arousal; social solidarity; group cohesion; perceived entitativity
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Religion has been theorized to help produce social solidarity amongst a group (Durkheim, 2001 [1912]). A number of empirical studies have supported this theory with cross-cultural evidence (e.g. Norenzayan & Shariff, 2008; Sosis & Ruffle, 2003). How does religion increase group cohesion? A number of mechanisms have been highlighted: e.g. costly signaling (Sosis, 2003), supernatural punishment (Irons, 1996), synchrony (Reddish et al, submitted). Here I concentrate on the potential role of arousal as a number of religious traditions involve high arousal rituals. Key research question: does arousal play an important role in the development of group cohesion? Results from experimental field research suggest that there is a correlation between higher arousal and higher pro-social behavioural traits (Xygalatas et al, 2011). Here I experimentally test the arousal-cohesion link in the laboratory to help establish causation. I operationalize arousal as an increase in heart rate. I operationalize cohesion as a perceived entitativity ["The degree to which a collective of people (aggregate of persons/individuals) are perceived as a group." (Campbell, 1958)].

Anotace česky

O náboženství bylo již mnohokrát tvrzeno, že pomáhá zvyšovat společenskou soudržnost (Durkheim, 2001 [1912]). Množství empirických studií tato tvrzení podporují důkazy překonávajícími kulturní specificitu (např. Norenzayan & Shariff, 2008; Sosis & Ruffle, 2003). Jak náboženství zvyšuje skupinovou soudržnost? Pozornost se zaměřuje na několik mechanismů: nákladná signalizace (Sosis, 2003), nadpřirozené trestání (Irons, 1996), synchronie (Reddish et al, submitted). Zde se koncentruji na možnou roli vzrušení, protože množství náboženských tradic ve svých rituálech se zvyšováním autonomního arousalu pracuje. Hlavní výzkumná otázka: hraje arousal důležitou roli ve vytváření skupinové soudržnosti? Výsledky z experimentálního výzkumu v poli ukazují, že mezi těmito dvěma prvky existuje korelace (Xygalatas et al, 2011). Ve svém výzkumu testuji tuto korelaci v laboratorním prostředí s cílem pevně stanovit možný kauzální vztah. Arousal operacionalizuji jako zvýšení srdečního tepu. Sociální soudržnost jako hodnocení entitativity skupiny ("Míra do jaké je shluk/agregát lidí/individuí hodnocen/viděn jako skupina", Campbell, 1958).

Návaznosti

• EE2.3.20.0048, projekt VaV: Název: Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství