Přepnout na evidenci publikací, které mě citují.
SYSLOVÁ, Zora. Učitel v předškolním vzdělávání a jeho příprava na profesi. Online. 1., elektronické vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2017, 252 s. ISBN 978-80-210-8476-6. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8476-2017.
Bibliografie
Ackerman, D. (2006). The costs of being a child care teacher: Revisiting the problem of low wages. Educational Policy, 20(1), 85–112. DOI: 10.1177/0895904805285283
Ainsworth, M. (1967). Infancy in Uganda: Infant care and the growth of love. Baltimore: Johns Hopkins University Press.
Alan, J. (1989). Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama.
Alanen, L. (1988). Rethinking childhood. Acta Sociologica, 31(1), 53–67. DOI: 10.1177/000169938803100105
Arnett J. (1989). Caregivers in day care centres: Does training matter? Journal of Applied Developmental Psychology, 10(4), 541–552. DOI: 10.1016/0193-3973(89)90026-9
Barber, M., & Mourshed, M. (2007). How the worlds best-performing schools come out on the top. London: McKinsey.
Barnett, W. S. (2004). Better teachers, better preschools: Students achievement linked to teacher qualifications. Preschool policy matters, NIEER. Dostupné z http//nieer.org/resources/policybriefs/3.pdf
Barnett, W. S. (2008). Preschool education and its lasting effects: Research and policy implications. Rutgers: The State University of New Jersey.
Battistich, V., Schaps, E., & Wilson, N. (2004). Effects of an elementary school intervention in students „connectiveness“ to school and social adjustment during middle school. Journal of Primary Prevention, 24(3), 243–262. DOI: 10.1023/B:JOPP.0000018048.38517.cd
Baxter, M. B. (2004). Evolution of a constructivist conceptualization of epistemological reflection. Educational Psychologist, 39(1), 31–42. DOI: 10.1207/s15326985ep3901_4
Bednářová, J., & Šmardová, V. (2008). Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press.
Bendl, J. (2002). Feminizace školství a její pedagogické konsekvence. Pedagogická orientace, 12(4), 19–35.
Bertrand, J. (2007). Preschool programs: Effective curriculum. comments on Kagan and Kauerz and on Schweinhart. Encyclopedia on Early Childhood Development, 1–7. Toronto: Margaret and Wallace McCain Family Foundation.
Biktagirova, G. F., & Khitryuk, V. V. (2016). Formation of future pre-school teachers’ readiness to work in the conditions of educational inclusion. International Journal of Environmental & Science Education, 11(3), 185–194.
Bingley, P., & Westergaard-Nielsen, N. (2012). Intergenerational transmission and day care in Denmark. In J. Ermisch, M. Jantti, & T. Smeeding (Eds.), Inequality from childhood to adulthood: A cross-national perspective on the transmission of advantage. New York: Russell Sage Foundation.
Bláha, I. A. (1927). Sociologie dětství. Praha: Nákladem Ústředního spolku jednot učitelských a Dědictví Komenského.
Bloom, B. S. (Ed.). (1956). The taxonomy of educational objektives. The classifications of educational goals, Handbook I. New York: David Mc Key Company.
Bodrová, E., & Leong, D. J. (1996). Tools of the mind: The Vygotskian approach to early childhood education. New Yersey: Merril/Prentice Hall.
Bodrová, E., & Leong, D. J. (2003). Learning and development of preschool children from the Vygotskian perspective. In A. Kozulin, B. Gindis, V. Ageyev, & S. Miller (Eds.), Vygotsky’s educational theory and practice in cultural context (s. 156–176). Cambridge: Cambridge University Press.
Bolla, V. (2015, červen). Quality framework on early childhood education and care. Příspěvek prezentovaný na konferenci Hellenic presidency conference on the quality of early childhood education and care (ECEC), Atény.
Bowlby, J. (1969). New attachment. New York: Basic Books.
Bowman, B. T., Donovan, M. S., & Burns, M. S. (Eds.). (2001). Eager to learn: Educating our preschoolers. National reaserch council, Committee on early childhood pedagogy, Commission on behavioral and social sciences and education. Washington: National Academy Press.
Brilli, Y., Del Boca, D., & Pronzato, C. (2011). Exploring the impacts of public childcare on mothers and children in Italy: Does rationing play a role? Bonn: IZA.
Broekhuizen, M. L., Mokrova, I. L., Burchinal, M. R., Garrett-Peters, P. T., & Family Life Project Key Investigators. (2016). Classroom quality at pre-kindergarten and kindergarten andchildren’s social skills and behavior problems. Early Childhood Research Quarterly, 36(3), 212–222.
Brotherson, S. E. (2005). Principles for establishing a home of teaching and learning. In S. K. Klein & E. J. Hill (Eds.), Creating home as a sacred center: Principles of everyday living (s. 245–260). Provo, UT: Brigham Young University Press.
Burger, K. (2010). How does early childhood care and education affect cognitive development? An international review of the effects of early interventions for children from different social backgrounds. Early Childhood Research Quarterly, 25(2), 140–165. DOI: 10.1016/j.ecresq.2009.11.001
Burkovičová R. (2014). Děti předškolního věku v procesu inkluze. In M. Kaleja (Ed.), Edukace dětí předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami (s. 10–34). Ostrava: PedF OU.
Burkovičová, R. (2006). Přípravné vzdělávání učitelů mateřských škol: vybraná problematika. Ostrava: Ostravská univerzita.
Burkovičová, R. (2009). Formulace cíle a pedagogické činnosti učitelky MŠ. In Z. Sikorová, M. Malčík, & K. Pavlica (Eds.), Český pedagogický výzkum v mezinárodním kontextu. Sborník příspěvků 16. konference ČAPV. Hradec Králové: PdF UHK. [CD-ROM]
Burkovičová, R. (2012). Analyzování jako součást diagnostické činnosti učitele MŠ. In V. Ježková (Ed.), Kvalita ve vzdělávání: Sborník příspěvků z XX. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 128–135). Praha: Univerzita Karlova.
Burkovičová, R. (2012a). Profesní činnosti učitelů mateřských škol a jejich výzkum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.
Burkovičová, R. (2013). Obtížnost profesních činností učitelství v mateřských školách. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.
Burkovičová, R., & Kropáčková, J. (2014). Profesní činnosti učitelek mateřských škol ve světle současných českých výzkumů. Pedagogická orientace, 24(4), 562–582. DOI: 10.5817/PedOr2014-4-562
Campbeell, S. B., & Ewing, L. J. (1990). Follow-up of hard-to-manage preschoolers: Adjustment at age nine and predictors of continuing symptoms. Journal of Child Psychology, Psychiatry and Allied Disciplines, 31(6), 871–889. DOI: 10.1111/j.1469-7610.1990.tb00831.x
Colley, Ch. H. (1902). Human nature and the social order. New York: Charles Scribner‘s Sons.
Colom, A. J. (2002). La (de)construcción del conocimiento pedagógico. Nuevas perspectivas en teoria de la educación. Barcelona: Paidos.
Colom, A. J. (2003). La educación en el contexto de la complejidad: la Teoría del Caos como paradigma educativo. Revista de educación, 332, 233–248.
Corsaro, W. (2014). The sociology of childhood. Bloomington: Indiana University.
Crebbin, W. (1999). Teacher education in Australia. In H. Niemi (Ed.). Mooving horizons in education (s. 113–137). Helsinky: University of Helsinky.
Crone, L. J., & Teddlie, Ch. (1995). Further examination of teacher behavior in differentially effective schools: Selection and socialization process. Journal of Classrooom Interaction, 30(1), 1–12. Cuhne, F., & Heckman, J. (2007). The technology of skill formation. American Economic Review, 97(2), 31–47.
Čáda, F. (1906). Studium řeči dětské, I. Povšechné otázky o vývoji mluvy dětské. Praha: Nákladem Dědictví Komenského.
Čáda, F. (1908). Studium řeči dětské, II. Vývoj dětské slovní zásoby. Praha: Nákladem Dědictví Komenského.
ČŠI (2002). Výroční zpráva České školní inspekce za šk. rok 2001/2002. Praha: ČŠI.
ČŠI (2015). Výroční zpráva České školní inspekce za šk. rok 2014/2015. Praha: ČŠI.
Day, Ch., Sammons, P., Stobart, G., Kington, A., Gu, Q. (2007). Teachers matter: onnectting work, lives and effectivenes. Oxford: McGraw Hill.
Delors, J. (1996). Learning: The treasure within. Report to UNESCO of the internatinal commission on education for the twenty-first century. Paris: UNESCO Publishing.
Dewey, J. (1916). Democracy and education. New York: Macmillan.
Dewey, J. (1932). Demokracie a výchova. Praha: Jan Leichter.
Dhuey, E. (2007). Who benefits from kindergarten? Evidence from the introduction of state subsidization (Job Market Paper). Santa Barbara: Department of Economics, University of California.
Dhuey, E. (2011). Who benefits from kindergarten? Evidence from the introduction of state subsidization. Educational Evaluation and Policy Analysis, 33(1), 3–22. DOI: 10.3102/0162373711398125
Diamond, K. E., & Powell, D. R. (2011). An iterative approach to the development of a professional development intervention for head start teachers. Journal of Early Intervention, 33(1), 75–93. DOI: 10.1177/1053815111400416
Doležalová, L. (2009). Genderové stereotypy v pedagogické komunikaci v mateřské škole. Studia paedagogica, 14(1), 166–177.
Doyle, W. (1986). Classroom organization and management. In M. C. Witrock (Ed.), Handbook of research on teaching (s. 392–431). Nex York: Macmillan.
Dumas, C., & Lefranc, A. (2010). Early schooling and later outcomes: Evidence from pre-school extension in France. Théorie Économique Modélisation et Applications, 7, 1–31.
EACEA. (2014). Key Data on Early Childhood Education and Care in Europe. 2014 Edition. Eurydice and Eurostat Report. Luxembourg: Publications Office of the European Union.
Early, D., Maxwell, K., Burchinal, M., Bender, R., Ebanks, C., & Henry, G., et al. (2007). Teachers‘ education, classroom quality, and young children‘s academic skills: results from seven studies of preschool programs. Child Development, 78(2), 558–580. DOI: 10.1111/j.1467-8624.2007.01014.x
Education Scotland. (2013). Curriculum for Excellence Implementation Plan 2013S14. Scotland: Education Scotland. Dostupné z: http://www.educationscotland.gov.uk/Images/CfEImplementationPlan2013to14_tcm4-810944.pdf
Elliott, J. (2006). Educational research as a form of democratic rationality. Journal of Philosophy of Education, 40(2), 169–185. DOI: 10.1111/j.1467-9752.2006.00510.x
Eraut, M. (1994). Developing professional knowledge and competence. London: The Falmer Press.
Erpenbeck, J., & Sauer, J. (2001). Das Forschungs-und Entwicklungsprogramm „Lernkultur Kompetenzentwicklung “. QUEM-report, 67, 9–65.
Esping-Andersen, G. (2002). Why we need a new welfare state. Oxford: Oxford Press.
Esping-Andersen, G. (2015). Investing in early childhood. Revue Belge de Sécurité Sociale, 56(1), 99–112.
Etzioni, A. (1969). The semi-professions and their organization. Teachers, nurses, social workers. New York: The free press.
European Commission (1996). Quality targets in services for young children. Dostupné z http:// www.childcarecanada.org/sites/default/files/Qualitypaperthree.pdf
European Commission (2011). Early childhood education and care: Providing all our children with the best start for the world of tomorrow. Dostupné z http://ec.europa.eu/education/ school-education/doc/childhoodcom_en.pdf
European Commission (2014). Proposal for key principles of a quality framework for early childhood education and care. Dostupné z: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/ education/policy/strategic-framework/archive/documents/ecec-quality-framework_en.pdf
Eurydice (2009). Early childhood education and care in Europe: Tackling social and cultural inequalities. Dostupné z http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/098CS.pdf
Evans, L. (2008). Professionalism, professionality and the development of education professionals. British Journal of Educational Stduies, 56(1), 20–38.
Evropská komise. (2011). Sdělení Komise – kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti. Brusel. Dostupné z:http://register.consilium.europa eu/ pdf/cs/11/st06/st06264.cs11.pdf
Fantuzzo, J., & McWayne, C. (2002). The relationship between peer-play interactions in the family context and dimensions of school readiness for low-income preschool children. Journal of Educational Psychology, 94(2), 79–87. DOI: 10.1037/0022-0663.94.1.79
Farrell, P. (2004). Reflective practice in action: 80 reflective breaks for busy teachers. Thousand Oaks: Corwin Press.
Feldmanová, A. (2014). Styl vyučování učitele v mateřské škole. Magister: reflexe primárního a preprimáního vzdělávání ve výzkumu, 2(1), 75–115.
Felfe, C., & Lalive, R. (2011). How does early childcare affect child development? Learning from the children of German unification. CESifo area conference on economics of education: Center for economics studies.
Fendler, L. (2003). Teacher relection in a hall of mirrors: Historical influences and political reverbations. Educational Researcher, 32(3), 16–25. DOI: 10.3102/0013189X032003016
Finlay, L. (2008). Reflecting on „Reflective practice“. Practise-based profesional learning centre. Milton Keynes: PBPL, The Open University.
Fook, J., & Askeland, G. (2006). The ‘critical’ in critical reflection. In S. White, J. Fook, & F. Gardner (Eds.), Critical reflection in health and welfare (s. 16–31). Maidenhead: Open University Press. Foucault, M. (1996). „Omnes et singulatim“. In Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann & synové. Fukkink, R. G., & Lont, A. (2007). Does training matter? A meta-analysis and review of caregiver training studies. Early Childhood Research Quarterly, 22(3), 294–311.
Gadamer, H., G. (2010). Pravda a metoda. Praha: Triáda.
Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení – teorie rozmanitých inteligencí. Praha: Portál.
Garner, P., & Mahatmay, D. (2015). Affective social competence and teacher-child relationship quality: Race/ethnicity and family income level as moderators. Social Development, 24(3), 678–697. DOI: 10.1111/sode.12114
Gibbs, G. (1988). Learning by doing. Oxford: Oxford Polytechnic.
Goodman, J. (1984). Reflection and teacher education: A case study and theoretical analysis. Interchanges, 15(3), 9–26. DOI: 10.1007/BF01807939
Graham, T. (1997). The National curriculum for teacher training: playing politics or ptomoting professionalism? British Journal of In-service Education, 23(2), 163–177. Graham, A., & Smith, D. (2008). Early Intervention: Good Parents, Great Kids, Better Citizens. Centre for Social Justice and Smith Institute. DOI: 10.1080/13674589700200014
Greger, D. (2011). Dvacet let českého školství optikou teorií změny vzdělávání v post-socialistických zemích. Orbis scholae, 5(1), 9–22.
Greger, D., Simonová, J., & Straková, J. (2015). Spravedlivý start. Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu. Praha: Univerzita Karlova.
Gregorc, J., Meško, M., Videmšk, M., & Štihec, J. (2012). Human resource factors as an element of the quality implementation of motor activities in kindergartens. Kinesiology, 44(1), 73–82.
Griffin, M. (2003). Using critical incidents to promote and assess reflective thinking in preservice teachers. Reflective practise, 4(2), 207–220.
Grůzová, L., & Syslová, Z. (2015). Dvouleté dítě v předškolním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita.
Hanushek, E. A., Kain, J. F., Markman, J. M., & Rivkin, S. G. (2003). Does peer ability affect student achievement? Journal of Applied Econometrics, 18(5), 527–544. DOI: 10.1002/jae.741
Hanušová, R. (2002). Výzkum vzdělávacích potřeb učitelky MŠ. In Výzkum školy a učitele. 10. výroční konference ČAPV s mezinárodní účastí. Praha: PedF UK. [CD-ROM]
Hargreaves, A. (2000). Four ages of professionalism and professional learning. Teachers and Teaching: History and Practice, 6(2), 151–182.
Harms, T., Clifford, R., & Cryer, D. (2005). Early childhood environment rating scale – revised. New York: Teachers College Press.
Harrison, L., Ungerer, J., & Smith, G. (2009). Child care and early education in Australia – the longitudinal study of Australien children. Canberra: Commonwealth of Australia.
Hatton, N., & Smith, D. (1995). Reflection in teacher education: towards definition and implementation. Teaching and Teacher Education, 11(1), 33–49. DOI: 10.1016/0742-051X(94)00012-U
Havlínová, M. (Ed.). (1995). Zdravá mateřská škola. Praha: Portál.
Havlínová, M., Lacinová, I., Petrasová, N., Syslová, Z. Šprachtová, L., & Vencálková, E. (2000). Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. Praha: Portál.
Havlínová, M., Lacinová, I., Petrasová, N., Syslová, Z. Šprachtová, L., & Vencálková, E. (2006). Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (aktualizovaný program). Praha: Portál.
Havlínová, M., Lacinová, I., Petrasová, N., Syslová, Z. Šprachtová, L., & Vencálková, E. (2008). Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (2. aktualizovaný program). Praha: Portál.
Havnes, T., & Mogstad, M. (2011). No child left behind: Subsidized child care and children‘s long-run outcomes. American Economic Journal: Economic Policy, 3(2), 97–129.
Heckman, J. J. (2006). Skill formation and the economics of investing in disadvantaged children. Science, 312(5782), 1900–1902. DOI: 10.1126/science.1128898
Heckman, J. J. (2011). The economics of inequality: The value of early childhood education. American Educator, 35(1), 31–35.
Hejlová, H., Opravilová, E., Bravená, N., & Uhlířová, J. (2013). Nahlížení do světa dětí. Praha: PedF UK.
Helmke A. (2007). Unterrichtsqualität erfassen, bewerten, verbessern. Seelze: Kallmeyer. Helus, Z. (1991). Dítě jako východisko školské reformy. Výchova a vzdělávání, 1(6), 117–120.
Helus, Z. (2003). Humanizace školy – samozřejmost či rozporuplná výzva. Pedagogická revue, 55(5), 427–440.
Helus, Z. (2004). Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada.
Helus, Z. (2009). Čím je, může být a mělo by být vzdělávání. In T. Janík & V. Švec (Eds.), K perspektivám školního vzdělávání (s. 29–34). Brno: Paido.
Helus, Z. (2009a). Dítě v osobnostním pojetí (přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.
Hestenes, L. L. Kintner-Duffy, V., Wang, Y. C., La Paro, K., Mims, S. U., Crosby, D., ... Cassidy, D. J. (2015). Comparisons among quality measures in child care settings: Understanding the use of ultiple measures in North Carolina’s QRISand their links to social-emotional development in preschool children. Early Childhood Research Quarterly, 30(1), 199–214. DOI: 10.1016/j.ecresq.2014.06.003
Hindman, A. H., Pendergast, L. L., & Gooze, R. A. (2016). Using bifactor models to measure teacher–child interaction quality inearly childhood: Evidence from the caregiver interaction scale. Early Childhood Research Quarterly, 36(3), 366–378. Horká, H., & Syslová, Z. (2011). Studie k předškolní pedagogice. Brno: Paido. DOI: 10.1016/j.ecresq.2016.01.012
Horká, H., Grůzová L., & Syslová, Z. (2014). Stimulace k cílené reflexi zkušeností studentů v přípravném vzdělávání učitelů mateřských škol. ACORát, 1(3), 3–9. Hornáčková, V., Syslová, Z., Hercíková, E., & Holubářová, E. (2014). The Level of Reflective Skills of Nursery School Teachers. In Z. Bekirogullari & M. Y. Minas. Procedia – Social and Behavioral Scinces, 112, 853-860.
Howes, C., James, J., & Ritchie, S. (2003). Pathways to effective teaching. Early Childhood Research Quarterly, 18(1), 104–120. DOI: 10.1016/S0885-2006(03)00008-5
Hrubá, J. (2009). Po osmi letech máme analýzu Bílé knihy. Dostupné z http://msmt.cz/file/9399_1_1/
Hsueh, Y., & Tobin, J. (2003). Chinese early childhood educators’ perspectives on dealing with a crying child. Journal Early Childhood Rearerch, 1(1), 73–94. Huntsman, L. (2008). Determinants of quality in child care: A review of the research evidence. Sydney: Centre for parenting and research, NSW Department of community services.
Husserl, E. (2001). Idea fenomenologie. Praha: OIKOYMENH.
Husu, J., Toom, A., & Patrikainen, S. (2008). Guided reflection as a means to demonstrate and develop student teachers’ reflective competencies. Reflective Practice: International and Multidisciplinary Perspectives, 9(1), 37–51.
Hyson, M. H., Tomlinson, B., & Morris, C. A. S. (2009). Quality improvement in early childhood teacher education: Faculty perspectives and recommendations for the future. Early Childhood Research and Practice, 11(1), 1–17.
Chlup, O. (1908). Mravní nemoci dětství. Náchod: Knihkupectví B. Chrastiny.
Chlup, O. (1925). Výzkum duševních projevů u dětí méně schopných. Brno: Filosofická fakulta.
Chlup, O., Kubálek, J., & Uher, J. (Eds.). (1938). Pedagogická encyklopedie, Díl I. Praha: Novina.
Chlup, O., Kubálek, J., & Uher, J. (Eds.). (1939). Pedagogická encyklopedie, Díl II. Praha: Novina.
Chlup, O., Kubálek, J., & Uher, J. (Eds.). (1940). Pedagogická encyklopedie, Díl III. Praha: Novina.
James, A., & Prout, A. (1990). A new paradigm for the sociology od chilhood? Provenance, promise and problems. In A. James & A. Prout. (Eds.), Constructing and reconstructing childhood. New directions in the sociological study of childhood. Basingstoke: The Falmer Press.
James, A., & Prout, A. (Eds.). (1997). Constructing and reconstructing childhoods: Contemporary issues in the sociological study of childhood (s. 7–32). London: Falmer Press.
Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.
Janík, T. (2009). Škola a její funkce. In H. Horká, H. Filová, T. Janík, & J. Kratochvílová. Studie ze školní pedagogiky (s. 7–12). Brno: Masarykova univerzita.
Janík, T. (2012). Kvalita výuky: vymezení pojmu a způsobů jeho užívání. Pedagogika, 62(3), 244–261. Janík, T., & Miková, M. (2006). Videostudie: výzkum výuky založený na analýze videozáznamu. Brno: Paido.
Janík, T., & Minaříková, E., et al. (2011). Video v učitelském vzdělávání: teoretická východiska – aplikace – výzkum. Brno: Paido.
Janík, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Pavas, T., Slavík, J., Solnička, D. Vlček, P. (2011). Kvalita školy a kurikula od expertního šetření ke standardu kvality. Praha: NÚV.
Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., & Solnička, D. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.
Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Kostková, K., Janík, M., & Hublová, G. (2014). Profesní vidění učitelů: pokus o zmapování výzkumného pole. Pedagogika, 64(2), 151–176.
Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K., & Janík, M. (2016). Profesní vidění učitelů a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Brno: Masarykova univerzita.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Janík, T., Spilková, V., & Píšová, M. (2014). Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a pokus o jejich zhodnocení. Orbis Scholae, 8(3), 133–158.
Jarníková, I. (1908). Index pomůcek pro školy mateřské a nejnižší třídy škol obecných. Čáslav: Tiskem Jos. Frengla.
Jarníková, I. (1911). Příručka pro školy mateřské. Praha: Spolek pro zájmy škol mateřských.
Jeon, L., Buettner, C. K., & Hur, E. (2016). Preschool teachers’ professional background, process quality, and job attitudes: A person-centered approach. Early Education and Development, 27(4), 551–571. Johansson, E., & Pramling Samuelsson, I. (2009). To weave together: Play and learning in early childhood education. Journal of Australian Research in Early Childhood Education, 16(1), 33–48.
Kagan, S. L., & Kauerz, K. (2006). Preschool programs: Effective curricula. In R. E. Tremblay, R. G. Barr, & R. Peters (Eds.), Encyclopedia on early childhood development (s. 1–4). Montreal, Quebec: Centre of Excellence for Early Childhood Development.
Kangas, J., Venninen, T., & Ojala, M. (2016). Educators’ perceptions of facilitating children’s participation in early childhood education. Australasian Journal of Early Childhood, 41(2), 85–94.
Kargerová, J., & Maňourová, Z., et al. (2013). Individualizace ve výuce. Praha: Step by Step ČR o. s.
Kargerová, J., Krejčová, V., Maňourová, Z., Sobolová, R., & Škardová, M. (2011). Kompetentní učitel 21. století. Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA. Praha: Step by Step ČR o. s.
Kartous, B. (2016). Česká škola, to je skanzen. Dostupné z http://www.eduin.cz/clanky/ mlada-fronta-dnes-ceska-skola-to-je-skanzen/ Kasáčová, B. (2005). Reflexívna výučba a reflexia v príprave učiteľa. Banská Bystrica: PF UMB.
Kasáčová, B. (2006). Reflexie študentov učiteľstva z pohľadu kvalitativného výskumu. Pedagogika, 56(1), 58–79.
Kasáčová, B., & Cabanová, M. (Eds). (2009). Učiteľ v preprimárnej a primárnej edukácii. Teória, výskum, vývoj. Banská Bystrica: PF UMB. Kaščák, O. (2010). Kvalita školy medzi diskurzom a realitou. Školní psycholog, 12(1–2), 11–16.
Kasáčová, B., Babiaková, S., Cabanová, M., Filipia E. & Seberová, A. et al. (2011). Učiteľ preprimárneho a primárneho vzdelávania. Profesiografia v slovensko-česko-poľskom výskume. Banská Bystrica: PF UMB.
Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). Neoliberalizmus vo vzdelávaní: pät’ obrazov kritických analýz. Pedagogická orientace, 21(1), 5–34.
Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Deti medzi emancipáciou a sociálnou využiteľnosťou: nová sociológia detstva a „našepkaná emancipácia“. Sociální studia, 9(2), 13–29.
Kaščák, O., & Pupala, B. (2012a). Škola zlatých golierov. Vzdelávanie v ére neoliberalismu. Praha: SLON.
Kaščák, O., & Pupala, B. (2013). Buttoning up the gold collar — The child in neoliberal visions of early education and care. Human Affairs, 23(2), 319–337. DOI: 10.2478/s13374-013-0130-8
Kaščák, O., Pupala, B., Lehotská, V., & Zápotočná, O. (2015). Predškolská a elementárna pedagogika a jej medzinárodná akceptácia: Portrét jednej slovenskej slabosti. Orbis scholae, 9(1), 119–138. DOI: 10.14712/23363177.2015.75
Kelley, P., & Camilli, F. (2007). The impact of teacher education on outcomes in center-based early childhood education programmes: A meta-analysis. New Brunswick: National Institute for Early Education Research, Rutgers University.
Key, E. (1909). The century of the child. New York: The Knickerbocker Press.
King, P. M., & Kitchener, K. S. (1994). Developing reflective judgment. San Francisco: Jossey-Bass Publishers.
Klaus, V. (2016). Prof. Drsc. Ing. et Mgr., paní učitelka Míla, CSc., PhD. Dostupné z https://www. novinky.cz/komentare/403978-komentar-prof-drsc-ing-et-mgr-pani-ucitelka-mila-csc-phd-vaclav-klaus-ml.html
Knecht, P. (2014). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita.
Kolářová, K. (Ed.). (2012). Jinakost – postižení – kritika: společenské konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu. Praha: SLON.
Kolb, D. A. (1984). Experiential learning: Experience as the source of learning and development. New Jersey: Prentice Hall.
Kopřiva, P., Nováčková, J., Nevolová, D., & Kopřivová, T. (2008). Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála.
Korthagen, F. A., Kessels, J., Koster, B., Lagerverf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido. Kosová, B., & Tomengová, A. et al. (2015). Profesijná praktická príprava budúcich učiteľov. Banská Bystrica: Belianum.
Kosová, B., & Tomengová, A. et al. (2015). Profesijná praktická príprava budúcich učiteľov. Banská Bystrica: Belianum.
Kostrub, D. (2005). Dizajn procesu výučby v materskej škole. Kurikulárne inžinierstvo a pedagogické navrhovanie. Prešov: Rokus.
Kostrub, D. (2008). Dieťa/žiak/student – učivo – učitel, didaktický alebo bermudský trojuholník? Prešov: Rokus.
Kotásek, J. (2004). Transformace školy v demokratizující se společnosti. In E. Walterová (Ed.), Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. 1. díl (s. 67–80). Brno: Paido. Koťátková, S. (2006). Předškolní výchova. Pedagogická orientace, 16(1), 57–72.
Koťátková, S. (2009). Kvalita sociálního klimatu a potřeby učitelek mateřských škol. Studia paedagogica, 14(2), 69–84. Koťátková, S. (2014). Dítě a mateřská škola (2. přepracované vydání.) Praha: Grada.
Krejčová, V. (2003). Jakou pedagogickou přípravu potřebují učitelky mateřských škol? In Sociální souvislosti výchovy a vzdělávání. 11. výroční konference ČAPV s mezinárodní účastí. Brno: Paido. [CD-ROM]
Krejčová, V. (2010). Individualizace jako východisko pro plánování a realizaci obsahu předškolního vzdělávání. In Z. Syslová (Ed.), Školní vzdělávací programy a evaluace v mateřských školách. Praha: Verlag Dashöfer.
Krejčová, V., Kargerová, J., & Syslová, Z. (2015). Individualizace předškolního vzdělávání. Praha: Portál.
Kropáčková, J. (2014). Školní připravenost dětí pro vstup do základní školy. In Z. Syslová & V. Rodová (Eds.), Předškolní vzdělávání v teorii a praxi. Jaká je současná situace v České republice a zahraniční východiska pro vzdělávání u nás (s. 252–258). Brno: Masarykova univerzita. Kropáčková, J., & Janík, T. (2014). Editorial: Předškolní pedagogika – etablování oboru. Pedagogická orientace, 24(4), 465–467.
Kropáčková, J., Wildová, R., & Kucharská, A. (2014). Pojetí a rozvoj čtenářské pregramotnosti v předškolním období. Pedagogická orientace, 24(4), 488–508. DOI: 10.5817/PedOr2014-4-488
Krykorková, H., & Chvál, M. (2001). Rozvoj metakognice – cesta k hodnotnějšímu poznání. Pedagogika, 51(2), 185–196.
Kuhn, T. (1997). Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH.
Kurelová, M. (1998). Učitelská profese v teorii a v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita.
La Boskey, V. K. (1994). Development of reflective practice: A study of preservice teachers. New York: Columbia University. Lacinová, I. (2002). Od osnov k Rámcovému programu pro předškolní vzdělávání. In Retrospektiva a perspektiva předškolního vzdělávání a příprava pedagogů. Praha: APV.
Langefors, B. (1981). Teoretická analýza informačních systémov. Bratislava: Archa.
Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing.
Langmeier, J., & Matějček, Z. (1963). Psychická deprivace v dětství. Praha: SPN.
Langmeier, J., & Matějček, Z. (2011). Psychická deprivace v dětství. Praha: Karolinum.
Larrivee, B. (2008). Development of a tool to assess teachers’ level of reflective practice. Reflective Practice, 9(3), 341–360. DOI: 10.1080/14623940802207451
Laudo Castillo, X. (2011). La hipótesis de la pedagogía postmoderna: educación, verdad y relativismo. Teoría de la Educación. Educación y Cultura en la Sociedad de la Información, 23(2), 45–68.
Lazarová, B. (2010). Mentoring jako forma kolegiální podpory a strategie dobré školy. Pedagogika, 55(3–4), 254–264.
Lazzari, A., & Vandenbroeck, M. (2012). Literature review on the participation of disadvantaged children and families in ECEC services in Europe. In Early childhood education and care (ECEC) for children from disadvantaged backgrounds: Findings from a European literature review and two case studies (nečísl.). Brussels: European commission, Directorate-general for education and culture.
Lehrl, S., Kluczniok, K., & Rossbach, H-G. (2016). Longer-term associations of preschool education: The predictive role of preschool quality for the development of mathematical skillsthrough elementary school. Early Childhood Research Quarterly, 36(3), 475–488. DOI: 10.1016/j.ecresq.2016.01.013
Leijen, Ä., Allas, R., Toom, A., Husu, J., Marcos, J. J. M., Meijer, P., ... & Krull, E. (2014). Guided reflection for supporting the development of student teachers’ practical knowledge. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 112, 314–322.
Leseman, P. P. M. (2009). The impact of high quality education and care on the development of young children: review of the literature. In Early Childhood Education and Care in Europe: Tackling Social and Cultural Inequalities (s. 17–49). Brussels: Eurydice Lewis, K., & Burd-Sharps, S. (2011). The measure of America 2010–2011. Mapping risks and resilience. New York and London: New York University Press.
Lieberman J. (1970). The tyranny of expertise. New York: Walker and Cy. Liessmann, K. P. (2008). Teorie nevzdělanosti. Praha: Academia.
Litjens, I., & Taguma, M. (2010). Literature overview for the 7th meeting of the OECD Network on early childhood education and care. Paris: OECD.
Lokajíčková, V. (2013). Kompetence k učení a možnosti jejího rozvíjení a hodnocení: vymezení pojmů, a přehled současných výzkumů. Pedagogická orientace, 23(3), 318–341. DOI: 10.5817/PedOr2013-3-318
Lorenzová, J. (2016). Kontexty vzdělávání v postmoderní situaci. Praha: FF UK.
Loudová-Stralczynská, B. (2012). Předškolní výchova ve struktuře evropských vzdělávacích systémů na příkladu německy mluvících zemí. Orbis Scholae, 6(1), 69–80.
Lukášová, H., Helus, Z., Kratochvílová, J., Rýdl, K., Spilková, V., & Zdražil, T. (2012). Proměny pojetí vzdělávání a školního hodnocení. Filozofická východiska a pedagogické souvislosti. Praha: Asociace waldorfských škol. Lukášová-Kantorková (Ed.). (2002). Profesionalizace vzdělávání učitelů a vychovatelů. Ostrava: PedF OU.
Lukášová-Kantorková, H. (2003). Učitelská profese v primárním vzdělávání a pedagogická příprava učitelů (teorie, výzkum, praxe). Ostrava: PedF OU.
Luttenberg, J., & Bergen, T. (2008). Teacher reflection: The development of a typology. Teachers and teaching. Theory and Practise, 4(5–6), 543–566.
Lyotard, J. F. (1979). La conndition postmoderne: rapport sur le savoir. Paris: Les Éditions Minuit.
Main, M., & Solomon, J. (1986). Discovery of a new, insecure-disorganized/disoriented attachment pattern. In T. B. Brazelton & M. Yogman (Eds.), Affective development in infancy, (s. 95–124). Norwood, New Jersey: Ablex.
Majerčíková, J., & Syslová, Z. (2014). Ako učiteľky materských škôl vnímajů svoju profesijnú zdatnosť pre spoluprácu s rodičmi. In J. Poláchová Vašťatková & E. Kaněčková Dvořáková (Eds.), Pedagogický výzkum: spojnice mezi teorií a praxí (s. 47–58). Olomouc: Geva.
Majerčíková, J., & Syslová, Z. (2014a). Profesní zdatnost učitelek pro spolupráci s rodiči: situace v českých a slovenských mateřských školách. In Z. Syslová & V. Rodová (Eds.) Předškolní vzdělávání v teorii a praxi. Jaká je současná situace v České republice a zahraniční východiska pro vzdělávání u nás (s. 124–135). Brno: Masarykova univerzita. Majerčíková, J., Kasáčová, B., & Kočvarová, I. (2015). Předškolní edukace a dítě. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.
Majerčíková, J., Gavora, P., Ficová, L., & Hirschnerová, Z. (2012). Profesijná zdatnosť (self-efficacy) študentov učiteľstva a učiteľov spolupracovať s rodičmi. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave.
Maňák, J. (2011). K problému teorie a praxe v pedagogice. Pedagogická orientace, 21(3), 257–271.
Marcos, M. J., & Tillema. H. (2006). Studying studies on teacher reflection and action: An appraisal of research contributors. Educational Research Review, 2(1), 112–132.
Marcos, M. J., Sanchez, E., & Tillema, H. (2011). Promoting teacher reflection; What is said to be done. Journal of Education for Teaching, 37(1), 21–35. DOI: 10.1080/02607476.2011.538269
Mareš, J. (2009). Edukace založená na důkazech: Inspirace pro pedagogický výzkum i školní praxi. Pedagogika, 35(3), 232–258.
Mareš, J. (2010). Kvalita života školy. Školní psycholog, 12(1–2), 17–24.
Mareš, J. (2013). Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4), 427–454. DOI: 10.5817/PedOr2013-4-427
Mareš, J., Skalská, J., & Kantorková, H. (1994). Učitelova subjektivní odpovědnost za školní úspěšnost žáků. Pedagogika, 44(1), 23–35.
Marešová, L. (2011). Učitel a zdraví. Vztah mezi zdravím pedagogů mateřských škol a výkonem jejich učitelské profese (Diplomová práce). Praha: PedF UK.
Matějček, Z. (1986). Rodiče a děti. Praha: Panorama.
Mayall, B. (2000). The sociology of childhood in relation to children’s rights. The International Journal of Children’s Rights, 8(3), 243–259. DOI: 10.1163/15718180020494640
McKinsey & Company. (2010). Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. Praha: McKinsey & Company.
Melhuish, E., Quinn, L., Hanna, K., Sylva, K., Sammons, P., Siraj-Blatchford, I., & Taggart, B. (2006). The effective pre-school provision in Northern Ireland (EPPNI) project. Summary report. Belfast: Department of Education, Department of Health, Social Services and Public Safety, and Social Steering Group.
Mezirow, J. (1997). Transformative learning: Theory to practice. New Directions for Adult and Continuing Education, 74(1), 5–12.
Millerová, A. (2001). Opomíjený klíč k znovuzískání radosti ze života. Praha: NLN.
Minaříková, E. (2014). Profesní vidění studentů učitelství anglického jazyka: jak vidí studenti výukové situace zachycené na videu? Pedagogická orientace, 24(5), 753–777.
Minaříková, E., & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204. DOI: 10.5817/PedOr2012-2-181
Ministry of Education (1996). Te Whāriki. He Whāriki mātauranga mō ngā mokopuna o aotearoa: Early childhood curriculum. Wellington: Learning Media.
Miňová, M. (Ed.). (2013). Predprimárne vzdelávanie v kontexte súčasných zmien. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove.
Mischo, Ch., Wahl, S., Strohmer, J., & Wolf, C. (2014). Does early childhood teacher education affect students‘ cognitive orientations? The effect of different education tracks in teacher education on prospective early childhood teachers‘ cognitive orientations in Germany. Journal of Education and Training Studies, 2(1), 193–206.
Mitchell, L., & Cubey, P. (2003). Characteristics of professional development linked to enhanced pedagogy and children’s learning in early childhood settings. Report for the New Zealand Ministry of education. Wellington: NCER. Modrý koník (2011). Dostupné z https://www.modrykonik.cz/forum/predskolacek/materska-skola -co-o-dni-ocekavate/
Montgomery, H. (2009). An introduction to childhood. Anthropological perspectives on children´s lives. Chichester: Wiley-Blackwell.
Morin, E. (1999). Los siete saberes para el futuro (7 place de Fontenoy). Paris: UNESCO.
Možný, I. (2008). Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství.
MŠMT (2000). Národní zpráva o stavu předškolní výchovy, vzdělání a péče o děti předškolního věku v České republice. Praha: MŠMT.
MŠMT (2001). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: MŠMT.
MŠMT (2013). Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Dostupné z http://www. msmt.cz/file/26624/download/
MŠMT (2016). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: MŠMT.
MŠMT. (2014). Výkonová data o školách a školských zařízeních. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vykonova-data-o-skolach-a-skolskych-zarizenich-2003-04-2013
MŠMT. (2015). Genderová problematika zaměstnanců ve školství. Dostupné z http://www.msmt.cz/ vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/genderova-problematika-zamestnancu-ve-skolstvi
Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia.
Navrátilová, H. (2015). Učitel/ka mateřské školy a jeho postavení ve školském systému. In A. Wiegerová (Ed.), Profesionalizace učitele mateřské školy z pohledu reformy kurikula (s. 21–36). Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.
Nehyba, J., Lazarová, B., Kolb, D. A., Korthage, F. A., Boud, D., Jarvis, P. … Valenta, J. (2014). Reflexe v procesu učení. Desetkrát stejně a přece jinak. Brno: Masarykova univerzita.
New, R. S., & Cochran, M. (Ed.). (2007). Early childhood education. An international encyclopedia. Westport: Praeger Publishers.
Nezvalová, D. (2000). Reflexe v pregraduální přípravě učitele. Olomouc: Univerzita Palackého.
Niemi, H. (2004). Evidence-based teacher education – investment for the future. Manuscript.
Novakovič, S. (2014). Preschool teacher’s role in the art activities of early and preschool age children. Croatian Journal of Education, 17(1), 153–163.
Oberhuemer, P., Schreyer, I., & Neuman, M. (2010). Professionals in early childhood education and care systems. European profiles and perspectives. Opladen & Farminghton hills: Barbara Budrich Publishers.
OECD (2006). Starting strong II: Early childhood education and care. Paris: OECD Publishing.
OECD. (2012). Starting strong III: A quality toolbox for early chidhood education and care. OECD Publishing.
OECD. (2015). Starting strong IV: Monitoring quality in early childhood education and care. Paris: OECD Publishing.
Opperman, E., Anders, Y., & Hachfeld, A. (2016). The influence of preschool teachers’ content knowledge and mathematical ability beliefs on their sensitivity to mathematics in children’s play. Teaching and Teacher Education, 58, 174–184. DOI: 10.1016/j.tate.2016.05.004
Opravilová, E. (1993). Osobnostně orientovaný model předškolní výchovy. Praha: PedF UK.
Opravilová, E. (2007). Cesta pracovnic předškolní výchovy za vzděláváním. In J. Kropáčková (Ed.), Idea a realita vysokoškolského vzdělání učitelek mateřských škol na pedagogické fakultě (s.12–22). Praha: PedF UK.
Opravilová, E. (2009). Hra. In Z. Syslová (Ed.), Školní vzdělávací programy a evaluace v mateřských školách (s. 1–6). Praha: Verlag Dashöfer.
Opravilová, E. (2016). Předškolní pedagogika. Praha: Grada.
Opravilová, E., & Kropáčková, J. (2005). Studijní texty k předškolní pedagogice s úvodem do pedagogiky. Praha: PedF UK.
Opravilová, E., & Kropáčková, J. (2008). Dítě jako východisko konstrukce cíle výchovy a vzdělání. In J. Kropáčková (Ed.), Dítě předškolního věku dříve a dnes (s. 53–60). Praha: PedF UK.
Opravilová, E., & Kropáčková, J. (2016). Od předškolní výchovy k předškolnímu vzdělávání a zpátky k předškolní výchově (Cesta od nedokonalé zmenšeniny dospělého k autonomní osobnosti). Pedagogika, 66(1), 39–50.
Orstein, A. C., & Levine, D. U. (1989). Foundation of education. Boston: Hougton Mifflin co.
Parsons, T. (1939). The professions and social structure. Social Forces, 17(4), 457–467. DOI: 10.2307/2570695
Patočka, J. (2008). Fenomenologické spisy I. Praha: OIKOYMENH.
Patterson, G. R., Forgatch, M. S., Yoerger, K. L., & Stoolmiller, M. (1998). Variables that initiate and maintain an early-onset trajectory for juvenile offending. Development and Psychopathology, 10(3), 531–547. DOI: 10.1017/S0954579498001734
Pavlíková, O. (2009). Návrh profesijných štandardov učiteľov – učiteľ predprimárneho vzdelávania. Príloha Pedagogických rozhľadov, 18(2), nečísl.
Pavlov, I. (2013). Štandardizácia profesijných kompetencií učiteľov (východiská a perspektívy). Prešov: Rokus.
Peisner-Feinberg, E. S., Burchinal, M. R., Clifford, R. M., Culkin, M. L., Howes, C., & Kagan, S. L., et al. (2001). The relation of preschool child-care quality to children’s cognitive and social developmental trajectories through second grade. Child Development, 72(5), 1534–1553. DOI: 10.1111/1467-8624.00364
Pelikán, J. (2012). Státní vzdělávací politika jako významný problém českého školství. Pedagogická orientace, 22(4), 581–595. DOI: 10.5817/PedOr2012-4-581
Penn, H. (2009). Early childhood education and care:key lessons from research for policy makers. Technical Report. Brussel: European Comission, Directorate-General for Education and Culture.
Petrová, Z. (2009). Mediované učenie: teoretické súvislosti a možnosti jeho aplikácie do predprimárneho vzdelávania. In P. Hic (Ed.), Acta facultatis paedagogicae Universitatis Tyrnaviensis. Zborník Pedagogickej fakulty Trnavskej univerzity, (s. 96–108). Trnava: PdF TU.
Petrusek, M. (2006). Společnosti pozdní doby. Praha: Slon.
Piaget, J. (1999). Psychologie inteligence. Praha: Portál.
Pianta, R. (1999). Enhancing relationships between children and teachers. Washington: American Psychological Association.
Pianta, R., Howes, C., Burchinal, M., Bryant, D., Clifford, R., Early, D., & Barbarin, O. (2005). Features of pre-kindergarten programs, classrooms, and teachers: Do they predict observed classroom quality and child-teacher interactions? Applied Developmental Science, 9(3), 144–159. DOI: 10.1207/s1532480xads0903_2
Pihlaja, M. P., & Holst, T. K. (2013). How reflective are teachers? A study of kindergarten teachers‘ and special teachers‘ levels of reflection in day care. Scandinavian Journal of Educational Research, 57(2), 182–198. DOI: 10.1080/00313831.2011.628691
Píšová, M. (2005). Klinický rok: Procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., & Tůma, F. (2013). Učitel expert, jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.
Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F., & Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti učitelské profese. Brno: Muni Press.
Pol, M. (Ed.). (2005). Kultura školy: příspěvek k výzkumu a rozvoji. Brno: Masarykova univerzita.
Pollard, A., Collins, J., Maddock, M., Simco, N., Swaffield, S., Warin, J., & Warwick, P. (2006). Reflective teaching: Evidence-informed professional practice. London: Continuum.
Porubský, Š., Kosová, B., Vančíková, K., & Babiaková, S. (2013). Premeny spoločnosti a perspektívy školy. Banská Bystrica: Belianum.
Pramling Samuelsson, I., & Carlsson, M. A. (2008). The playing learning child: Towards a pedagogy of early childhood. Scandinavian Journal of Educational Research, 52(6), 623–641. DOI: 10.1080/00313830802497265
Pramling, N., & Pramling Samuelsson, I. (2011). Educational encounters: Nordic studies in early childhood didactics. Dordrecht, Holandsko: Springer.
Pražák, F. (1948). České dítě. Praha: Melantrich.
Průcha, J. (2002). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
Průcha, J. (2002a). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
Průcha, J. (2012). 20 let České asociace pedagogického výzkumu: historie a výzvy současnosti. Pedagogická orientace, 22(4), 596–607. DOI: 10.5817/PedOr2012-4-596
Průcha, J. (2014). Trendy zkoumání edukace dětí předškolního věku: Východiska k zformování vědecké disciplíny. In Z. Syslová & V. Rodová (Eds.), Předškolní vzdělávání v teorii a praxi. Jaká je současná situace v České republice a zahraniční východiska pro vzdělávání u nás (s. 6–14). Brno: Masarykova univerzita.
Průcha, J. (Ed.). (2009). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál.
Průcha, J., & Koťátková, S. (2013). Předškolní pedagogika. Praha: Portál.
Průcha, J., Burkovičová, R., Dopita, M., Poloncyová, J., & Syslová, Z. (2016). Předškolní dítě a svět vzdělávání. Přehled teorie, praxe a výzkumných nálezů. Praha: Wolters Kluwer.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Příhoda, V. (1937). Vědecká příprava učitelstva. Praha: Dědictví Komenského.
Příhoda, V. (1967). Ontogenese lidské psychiky. I. Praha: SPN.
Puma, M., Bell, S., Cook, R., & Heid, C. (2012). Third grade follow-up to the Head start impact study-final report, (OPRE Report). Office of Planning, Research and Evaluation Administration for Children and Families U. S. Department of Health and Human Services.
Rabušicová, M. (2015). Puzzle předškolní výchovy a péče v Evropě: kde je Česká republika? In D. Greger (Ed.), Srovnávací pedagogika: Proměny a výzvy (s. 83–100). Praha: Pedf UK.
Rabušicová, M., Kamanová, L., & Pevná, K. (2011). O mezigeneračním učení. Brno: Masarykova univerzita.
Rimmele, R. (2002). Videograph. Multimedia-Player zur Kodierung von Videos. Kiel: IPN.
Ripley, A. (2010). What makes a great teacher? Dostupné z http://www.theatlantic.com/magazine/ archive/2010/01/what-makes-a-great-teacher/307841/
Ruddick, S. (2003). The politics of aging: Globalisation and the restructuring of youth and childhood. Antipode, 35(2), 334–362. DOI: 10.1111/1467-8330.00326
Rutter, M., Cox, A.,Tupling, C., Berger, M., & Yule, W. (1975). Attainment and adjustment in two geographical areas I: The prevalence of psychiatrich disorder. The British Journal of Psychiatry, 126(6), 493–509. DOI: 10.1192/bjp.126.6.493
Rýdl, K. (2002). K pojetí kvality ve školství a jejímu hodnocení. Dostupné z: http://epedagog.upol.cz/ eped1.2002/mimo/clanek18.htm
Rýdl, K., & Šmelová, E. (2014). Vývoj institucí pro předškolní výchovu (1869–2011). Olomouc: Univerzita Palackého.
Ryška, R. (Ed.). (2008). Kvalita škol a hodnocení výsledků vzdělávání. Praha: PdF Univerzity Karlovy.
Řehulka, E. (1997). Sebereflexe náročných životních a profesionálních situací u učitelek ZŠ. Pedagogická orientace, 9(4), 7–11.
Řehulka, E., & Řehulková, O. (1998). Učitelé a zdraví 1. Brno: Psychologický ústav AVČR.
Sammons, P., Sylva, K., Melhuish, E., Siraj-Blatchford, I. S., Taggart, B., Grabbe, Y., & Barreau, S. (2007). The Effective Preschool and Primary Education 3-11 Project (EPPE 3-11): Influences on Children’s Development and Progress in Key Stage 2: Social/behavioural outcomes in Year 5. London: IoEL.
SERRJ – Společný evropský referenční rámec pro jazyky (2002). Olomouc: Univerzita Palackého.
Sheridan, S. (2009). Discerning pedagogical quality in preschool. Scandinavian Journal of Educational Research, 53(3), 245–261. DOI: 10.1080/00313830902917295
Sheridan, S., Pramling Samuelsson, I., & Johansson, E. (Eds.). (2009). Children’s early learning: A cross-sectional study of preschool as an environment for children’s learning. Göteborg: Acta Universitatis Gothoburgensis.
Sheridan, S., Williams, P., & Sandberg, A. (2012). Systematic quality work in preschool. International Journal of Elektronic Commerce, 45(1), 123–150.
Sherin, M. G. (2001). Developing a professional vision of classroom events. In T. Wood, B. S. Nelson & J. Warfeld (Eds.), Beyond classical pedagogy: Teaching elementary school mathematics (s. 75–93). Hillsdale: Erlbaum.
Sherin, M. G. (2007). The development of teachers’ professional vision in video clubs. In R. Goldman, R. Pea, B. Barron & S. J. Derry (Eds.), Video research in the learning sciences (s. 383– 395). London: Lawrence Erlbaum Associates Publishers.
Shonkoff, J. P., & Phillips, D. A. (2000). From neurons to neighborhoods: The science of early childhood development. Washington: National Academy Press.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1–22. DOI: 10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
Schoenbeck von, H. (2006). A pro děti svítá... podpora místo manipulace. Pardubice: Univerzita Pardubice a CZ EFFE.
Schön, D. A. (1983). The reflectivep ractitioner. New York: Basic Books.
Schön, D. A. (1987). Educating the reflective practitioner: Toward a new design for teaching and learning in the professions. San Francisco: Jossey-Bass.
Schweinhart, L. J., & Weikart, D. P. (1997). The high/scope preschool curriculum comparison study through age 23. Early Childhood Research Quarterly, 12, 117–143. DOI: 10.1016/S0885-2006(97)90009-0
Slavík, J., & Janík, T. (2007). Fakty a fenomény v průniku didaktické teorie, výzkumu a praxe vzdělávání. Pedagogika, 57(3), 263–274.
Slavík, J., & Siňor, S. (1993). Kompetence učitele v reflektování výuky. Pedagogika, 42(2), 155–166.
Sommer, D., Pramling Samuelsson, I., & Hundeide, K. (2010). Child perspectives and children’s perspectives in theory and practice. New York: Springer.
Sonmez, D., & Hakverdi-Can, M. (2012). Videos as an instructional tool in pre-service science teacher education. Egitim Arastirmalari-Eurasian Journal of Educational Research, 12(46), 141–158.
Sovová, P. (2012). Hlasová výchova jako součást osobnostního rozvoje učitele. In V. Ježková (Ed.), Kvalita ve vzdělávání: Sborník příspěvků z XX. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 182–193). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Spiess, C. K., Büchel, F., & Wagner, G. G. (2003). Children’s school placement in Germany: Does kindergarten attendance matter? Early Childhood Research Quarterly, 18(2), 255–270. DOI: 10.1016/S0885-2006(03)00023-1
Spilková, V. (1997). Proměny primární školy a vzdělávání učitelů v historicko-srovnávací perspektivě. Praha: PedF UK.
Spilková, V. (2005). Proměny primárního vzdělávání. Praha: Portál.
Spilková, V. (2006). Dilemata v pojetí učitelské přípravy. Pedagogika, 56(1), 19–30.
Spilková, V. (2007). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Pedagogika, 57(4), 338–348.
Spilková, V. (2010). Evropské přístupy k pojetí kvality učitele optikou formálních dokumentů. Pedagogika, 60(3–4), 265–275.
Spilková, V., & Hejlová, H. (Eds.). (2010). Příprava učitelů pro primární a preprimární vzdělávání v Česku a na Slovensku. Vývoj po roce 1989 a perspektivy. Praha: PedF UK.
Spilková, V., & Vašutová, J. (Eds.). (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Výzkumný záměr. Úvodní teoreticko-metodologické studie. Praha: PedF UK.
Spilková, V., Tomková, A., Kargerová, J., Wildová, R., Zmrzlík, B., & Trunda, J. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: PedF UK.
Spilková, V., Tomková, A., Mazáčová, N., & Kargerová, J., et al. (2015). Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů. Praha: Retida.
Splavcová, H., & Kropáčková, J. (2016). Vzdělávání dětí od dvou let v mateřské škole. Praha: Portál.
Spousta, V. (2013). Pokus o modelování bipolarity praktického a teoretického nazírání. Pedagogická orientace, 23(1), 112–125. DOI: 10.5817/PedOr2013-1-112
Starý, K., & Shánilová, I. (2010). Koordinátor autoevaluace. Praha: Národní institut pro další vzdělávání.
Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum.
Stehr, N. (1994). Knowledge societies. London: SAGE Publications.
Stejskal, C. (1934). Dětská inteligence. Praha: Profesorské nakladatelství a knihkupectví.
Stejskal, C. (Ed.). (1927). Třetí sjezd pro výzkum dítěte v Praze 30., 31. října, 1. a 2. listopadu 1926. Praha: Spolek pro péči o slabomyslné v Praze.
Sternberg, R. J., & Horvath, J. A. (1995). A Protype View of Expert Teaching. Educational Reasercher, 24(6), 9–17. DOI: 10.3102/0013189X024006009
Sternberg, R. J., Wagner, R. K., Williams, W. M., & Horvath, J. A. (1995). Testing common sense. American Psychologist, 50(11), 912–927. DOI: 10.1037/0003-066X.50.11.912
Straková, J., Greger, D., Kalous, J., Košťálová, H., Polechová, P., Simonová, J. … Veselý, A. (2009). Analýza naplnění cílů Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice (Bílé knihy) v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání. Praha: MŠMT. Dostupné z: www. msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/analyzanaplnovani-cilu-vzdelavani.
Strauss, A. L., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Strouhal, M. (2012). Teorie výchovy v postmoderní době: Krize, nebo nová příležitost? Úvaha o univerzalitě a komplexnosti v pedagogických souvislostech. Pedagogika, 4(41), 360–369.
Süssová, A. (1912). Kam jsme dospěli v hromadné výchově dětí. Brno: Brněnská matice školská.
Svoboda, J. (1958). Školka. In Školka Jana Svobody. Vyučování malých dítek z roku 1837. Praha: SPN.
Svobodová, E. (2009). Jak si rozumíme s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání? In V. Hornáčková (Ed.), Dítě předškolního věku a jeho paidagogos: sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Hradec Králové: PdF UHK. [CD-ROM]
Sylva, K., Melhuish, E., Sammons, P., Siraj-Blatchford, I., & Taggart, B. (2010). Early childhood matters: Evidence from the effective pre-school and primary education project. London: Routledge.
Sylva, K., Melhuish, E., Sammons, P., Suraj-Blatchford, I., & Taggart, B. (2004). The effective provision of preschool education (EPPE) project: Final report. Nothingham: DfES Publications.
Syslová, Z, & Chaloupková, L. (2015). Rámec profesních kvalit učitele mateřské školy. Výuková videa. Brno: Masarykova univerzita.
Syslová, Z. (2010). Sebehodnocení učitelky mateřské školy. In R. Burkovičová (Ed.). Aktuální otázky preprimárního a primárního vzdělávání. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference ze dne 14. 1. 2010. [CD-ROM]. Ostrava: PdF OU.
Syslová, Z. (2012). Autoevaluace mateřské školy. Cesta ke kvalitě vzdělávání. Praha: Portál.
Syslová, Z. (2012a). Modifikace evaluačního nástroje pro hodnocení kvality učitele mateřské školy. In V. Ježková (Ed.), Kvalita ve vzdělávání: Sborník příspěvků z XX. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 128–135). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Syslová, Z. (2013). Profesní kompetence učitele mateřské školy. Praha: Grada.
Syslová, Z. (2015). Jak učitelé/ky vnímají edukační realitu. In A. Wiegerová (Ed.), Profesionalizace učitele mateřské školy z pohledu reformy kurikula (s. 37–48). Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.
Syslová, Z. (2015a). The level of reflection in the professional development of pre-primary teachers. Przeglad Pedagogczny, 9(1), 73–84.
Syslová, Z. (2016). Kvalita versus kvalifikace: jaké by mělo být přípravné vzdělávání učitelů mateřských škol? In V. Chytrý & J. Janovec (Eds.), Trendy a perspektivy předškolního vzdělávání, (s. 83–94). Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně.
Syslová, Z. (2016a). Rozvoj profesního vidění studentů oboru Učitelství pro mateřské školy. Pedagogika, 66(4), 440–454.
Syslová, Z., & Horká, H. (2016). Reflexe pedagogických činností jako klíčový faktor profesního rozvoje. In Sborník z mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2016 (s. 405–418). Brno: Mendelevova univerzita v Brně.
Syslová, Z., & Hornáčková, V. (2014). Kvalita reflexe v profesním myšlení učitelek mateřských škol. Pedagogická orientace, 24(4), 535–561. DOI: 10.5817/PedOr2014-4-535
Syslová, Z., & Najvarová, V. (2012). Předškolní vzdělávání v České republice pohledem pedagogického výzkumu. Pedagogická orientace, 22(4), 490–515. DOI: 10.5817/PedOr2012-4-490
Syslová, Z., & Ziklová, N. (2016). Developing professional skills in pre-primary teachers via reflexion and self-reflection. E-Pedagogium, 16(2), 108–119.
Syslová, Z., Borkovcová, I., & Průcha, J. (2014). Péče a vzdělávání dětí v raném věku. Praha: Wolters Kluwer.
Syslová, Z., Horká, H., & Lazarová, B. (2014). Od teorie předškolního vzdělávání k praxi v mateřské škole. Brno: PdF MU.
Syslová, Z., Hornáčková, V., Kocián, J., Parmová, L., Puškinová, M., Poláková, H. … Štěpánková, L. (2015). Jak úspěšně řídit mateřskou školu. Praha: Wolters Kluwer.
Syslová, Z., Kuchař, F., Schenková, H., Strakatá, M. & Štěpánková, L. (2016) Proměna mateřské školy v učící se organizaci. Praha: Wolters Kluwer.
Syslová, Z., Pavlovská, M., & Šmahelová, B. (2012). Dějiny předškolní pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita.
Šeďová, K. (2013). Zlo neoliberalismu. Recenze knihy. Studia paedagogica, 18(2–3), 167–171. DOI: 10.5817/SP2013-2-3-11
Šilhánová, K. (2012). Videotrenink interakcí. Studijní materiál. Praha: SPIN.
Šíp, R. (2013). Problematické aspekty současné pedagogiky z pohledu pedagogické filozofie. Vztah praxe a teorie a potlačení somatické dimenze pedagogických procesů (Habilitační práce). Brno: PdF MU.
Šíp, R. (2013a). Zdroj politické neúčinnosti pedagogické komunity. Pedagogická orientace, 23(2), 246–257.
Škoda, J., & Doulík, P. (2011). Psychodidaktika. Metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Praha: Grada.
Šmelová, E. (2004). Práce s výukovými cíli při tvorbě třídního vzdělávacího programu v MŠ. In Profese učitele a současná společnost. Sborník příspěvků z 12. konference ČAPV. Ústí nad Labem: UJEP. [CD-ROM]
Šmelová, E. (2008). Dítě v kontextu současného předškolního vzdělávání. In T. Svatoš & I. Doležalová (Eds.), Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy. Sborník příspěvků 16. konference ČAPV. Hradec Králové: PdF UHK. [CD-ROM]
Šmelová, E. (2009). Terminologie RVP PV jako pedagogický problém. In V. Hornáčková (Ed.). Dítě předškolního věku a jeho paidagogos: sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Hradec Králové: PdF UHK. [CD-ROM]
Šmelová, E. (2013). Zóna nejbližšího vývoje jako ukazatel rozvoje schopností dítěte předškolního věku. Journal of Technology and Information Education, 5(2), 20–23.
Šmelová, E., & Fasnerová, M. (Eds.). (2011). Pregraduální příprava učitelů primární a preprimární školy v kontextu kurikulární reformy. Olomouc: Univerzita Palackého.
Šmelová, E., Petrová, A., & Souralová, E. (2012). Připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky v kontextu současného kurikula. Olomouc: Univerzita Palackého.
Štampach, F. (1933). Dítě nad propastí. Plzeň: Nakladatelství Marie Lábkové.
Štech S. (1994). Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44(4), 310–320.
Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neo-liberální době: Esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326–337.
Štech, S. (2008). Profese učitele. In S. Bendl & A. Kucharská (Eds.), Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie, (s. 139–144). Praha: Pedagogicka fakulta Univerzity Karlovy.
Štech, S. (2009). Edukace založená na důkazech. Dostupné z http://kdm.karlin.mff.cuni.cz//konf-cd2/data/ostatni/stech1.pdf
Štech, S. (2011). PISA – nástroj vzdělávací politiky nebo výzkumná metoda? Orbis scholae, 5(1), 123–133.
Štech, S. (2013). Co přinesl „obrat k dítěti“ a co naopak skryl? Pedagogika, 66(1), 73–82.
Štech, S. (2013a). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615–633. DOI: 10.5817/PedOr2013-5-615
Šulcová, E. (1989). Význam předškolního věku pro zdravý vývoj populace. Československá psychologie, 33(2), 193–204.
Šulová, L. (2005). Ranný psychický vývoj dítěte. Praha: Karolinum.
Šustalová, R. (2012). Zátěžové faktory v práci učitelek mateřských škol (Bakalářská práce). Olomouc: PdF UJEP.
Švaříček, R. (2013). Konec pedagogiky: kritický esej. Studia paedagogica, 18(2–3), 55–72. DOI: 10.5817/SP2013-2-3-4
Švaříček, R., & Šeďová, K., et al. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Švec, V. (1998). Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita.
Švec, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno: Paido.
Švec, V. (2005). Sebereflexe jako nastroj profesionalniho (sebe)rozvíjení začínajících učitelů. Pedagogická orientace, 7(3), 2–13.
Švec, V. (2005). Studium implicitních pedagogických znalostí jako inspirace pro osobnostní přípravu učitelství. In V. Švec (Ed.), Od implicitních teorií výuky k implicitním pedagogickým znalostem (s. 27–40). Brno: Paido.
Švec, V. (2006). Od znalostí k pedagogické kondici: nový vhled do pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika, 16(1), 91–102.
Švec, V. (2012). Sdílení tacitních znalostí ve vzdělávání učitelů jako pohyb od teorie k praxi a zpět. In J. Kohnová (Ed.), Profesní rozvoj učitelů a cíle školního vzdělávání (s. 99–110). Praha: PdF UK.
Švec, V. (Ed.). (2002). Cesty k učitelské profesi. Utváření a rozvíjení pedagogické dovednosti. Brno: Paido.
Švec, V., & Bradová, J. (2013). Učitel v teorii a praxi: Kontext a obsah monografie. In V. Švec & J. Bradová (Eds.), Učitel v teorii a praxi (s. 7–12). Brno: Masarykova univerzita.
Taguma, M., Litjens, I., & Makowiecki, K. (2012). Quality matters in early childhood education and care: Czech republic. Paris: OECD Publishing.
Terhart, E. (2000). Qualität und qualitätssicherung im schulsystem: Hintergründe – Konzepte – Probleme. Zeitschrift für Pädagogik, 41(4), 809–829.
Tesařová, A. (1948). Problémy mateřskoškolské pedagogiky. Brno: Společnost pedagogického musea v Brně.
Tomková, A., Spilková, V., Píšová, M., Mazáčová, N., Krčmářová, T., Kostková, K. & Kargerová, J. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Praha: NÚV.
Tsamir, P., Tirosh, D., Levenson, E., Barkai, R., & Tabach, M. (2014). Task design and implementation as a two-way activity: The case of preschool teachers. Scientia in Educatione, 5(2), 30–39.
Urban, M., Vandenbroeck, M., Peeters, J., Lazzari, A., & Van Laere, K. (2011). Competence requirements in early childhood education and care. Research documents commissioned by the European Commission, DG Education and Culture.
Vágnerová, M. (2008). Vývojová psychologie. Praha: Karolinum.
van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2002). Learning to notice: Scaffolding new teachers’ interpretations of classroom interactions. Journal of Technology and Teacher Education, 10(4), 571–596.
van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2010). The infl uence of video clubs on teachers’ thinking and practice. Journal of Mathematics Teacher Education, 113(2), 55–176.
van Manen, M. (1977). Linking ways of knowing with ways of being practical. Curriculum Inquiry, 6, 205–228. DOI: 10.1080/03626784.1977.11075533
van Tuijl, C., & Leseman, P. P. M. (2007). Increases in the verbal and fluid cognitive abilities of disadvantaged children attending preschool in the Netherlands. Early Childhood Research Quarterly, 22(2), 188–203. DOI: 10.1016/j.ecresq.2007.02.002
Vašina, B. (2009). Psychologie zdraví. Ostrava: Ostravská univerzita.
Vašťatková, J. (2006). Úvod do autoevaluace školy. Olomouc: PedF UP.
Vašutová, J. (2001). Kvalifikační předpoklady pro nové role učitelů. In E. Walterová (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Sborník z celostátní konference, 2. díl (s. 19–46). Praha: PedF UK.
Vašutová, J. (2002). Strategie výuky ve vysokoškolském vzdělávání. Praha: PdF UK.
Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.
Vermeer, H. J., van Ijzendoor, M. H., Cárcamo M. H., & Harrison, L. J. (2016). Quality of child care using the environment rating scales: A meta-analysis of international studies. International Jurnal od Early Childhood, 48(1), 33–60. DOI: 10.1007/s13158-015-0154-9
Višňovský, E., Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Pedagogický dualizmus teoretického a praktického: historické pozadie a súčasné ilúzie. Pedagogická orientace, 22(3), 305–335. DOI: 10.5817/PedOr2012-3-305
Vondrová, N., & Žalská, J. (2012). Do student teachers attend to mathematics specific phenomena when observing mathematics teaching on video? Orbis scholae, 6(2), 85–101.
Vondrová, N., & Žalská, J. (2015). Ability to notice mathematics specific phenomena: What exactly do student teachers attend to? Orbis Scholae, 9(2), 77−101.
Vrána, S. (1946). Česká mateřská škola do nového údobí. Brno: Ústřední učitelské nakladatelství a knihkupectví.
Vygotskij, L. S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN.
Walterová, E. (2009). Funkce školy a školního vzdělávání v soudobé společnosti. In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (s. 112–116). Praha, Portál.
Webster-Stratton C., & Reid, M. J. (2004). Strengthening social and emotional competence in young children – The foundation for early school readiness and success: Incredible years classroom social skills and problem-solving curriculum. Journal of Infants and Young Children, 17(2), 96–114. DOI: 10.1097/00001163-200404000-00002
Webster-Stratton C., & Reid, M. J. (2008). Strengthening social and emotional competence in socioeconomically disadvantaged young children: Preschool and kindergarten school-based curricula. In W. H. Brown, S. L. Odom, & S. R. McConnell (Eds.), Social competence of young children: Risk, disability, and intervention (s. 185–203). Baltimore: Paul H. Brookes Publishing Co.
Weinert, F. E. (2001). Concept of competence: A conceptual clarification. In D. S. Rychen & L. H. Salganik (Eds.), Defining and selecting key competencies (s. 45–65). Seattle: Hogrefe & Huber.
Wiegerová, A. (Ed.). (2015). Profesionalizace učitele mateřské školy z pohledu reformy kurikula. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.
Wiegerová, A., & Gavora, P. (2014). Proč se chci stát učitelkou v mateřské škole? Pohled kvalitativního výzkumu. Pedagogická orientace, 24(4), 510–534. DOI: 10.5817/PedOr2014-4-510
Wiegerová, A., & Gavora, P. (2015). Conceptualisation of the child and childhood by future pre-school teachers. Pedagogika 65(5), 502–515.
Wood, D., Bruner, J. S., & Ross, G. (1976), The role of tutoring in problém solving. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 17(2), 89–100. DOI: 10.1111/j.1469-7610.1976.tb00381.x
Wubbels, T. H., & Korthagen, F. A. J. (1990). The Effects of a Pre-service Teacher Education Program for the Preparation of Reflective Teachers. Journal of Education for Teaching, 16(1), 29–43. DOI: 10.1080/0260747900160102
Wylie, C. (2011). Competent learners @ 20: Summary of key findings. New Zealand: Ministry of education.
Yoshikawa, H., Weiland, C., Brooks-Gunn, J., Burchinal, M., Espinosa, L., Gormley, W. T., … Zaslow, M (2013). Investing in our future: The evidence base on preschool education. Washington: Society for research in child development.
Zeichner, K. M. (1992). Conceptions of reflective teaching in contemporary U. S. teacher education program reforms. In L. Valli (Ed.), Re-flective teacher education: Cases and critiques (s. 161–173). Albany, NY: State University of New York Press.
Zeichner, K., & Liston, D. (1996). Reflective teaching: an introduction. Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates.