Přepnout na evidenci publikací, které mě citují.
JANÍK, Tomáš a Karolína PEŠKOVÁ. Školní vzdělávání: od podmínek k výsledkům. Online. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 263 s. Pedagogický výzkum v teorii a praxi, svazek 33. ISBN 978-80-210-6823-0. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-6823-2014.
Bibliografie
Anderson, J. C., & Gerbing, D. (1984). The effect of sampling error on convergence, improper solutions, and goodness-of-fit indices for maximum likelihood confirmatory factor analysis. Psychometrika, 49(2), 155–173. DOI: 10.1007/BF02294170
Auerbach, J. G., Gross–Tsur, V., Manor, O., & Shalev, R. S. (2008). Emotional and behavioral characteristics over a six-year period in youths with persistent and non-persistent dyscalculia. Journal of Learning Disabilities, 41(3), 263–273. DOI: 10.1177/0022219408315637
Baker, T. R., & White, S. H. (2003). The effects of G. I. S. on students‘ attitudes, self-efficacy, and achievement in middle school science classrooms. Journal of geography, 102(6), 243–254.
Bandalos, D. L., Yates, K., & Thorndike-Christ, T. (1995). Effects of math self-concept, perceived self-efficacy, and attributions for failure and success on test anxiety. Journal of Educational Psychology, 87(4), 611–623. DOI: 10.1037/0022-0663.87.4.611
Bandura, A. (Ed.). (2008). Longitudinal analysis of the role of perceived self-efficacy for self-regulated learning in academic continuance and achievement. Journal of Educational Psychology, 100(3), 525–534. DOI: 10.1037/0022-0663.100.3.525
Barker, J. R., & Olsen, J. P. (1995). Medical students’ learning strategies: Evaluation of first year changes. Journal of Educational Psychology, 80, 321–331.
Barrows, H. S. (1996). Problem-based learning in medicine and beyond: A brief overview. New directions for teaching and learning, 68, 3–12.
Barrows, H. S., & Tamblyn, R. M. (1980). Problem-based learning: An approach to medical education. New York: Springer.
Bartošová, L. (1993). Učitelův přístup k chybě žáka jako indikátor pojetí výuky ve výtvarné výchově (Diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova.
Bartůňková, J., Plánská, B., & Zachová, A. (1994–1995). Literatura by měla být především literaturou. Český jazyk a literatura, 45(3–4), 81–86.
Bednarzová, S. W. (2004). US world geography textbooks: Their role in education reform. International research in geography and environmental education, 13(3), 223–238.
Bednarzová, S. W. (2010). Maps and spatial thinking skills in the AP Human Geography. AP Central. Dostupné z http://apcentral.collegeboard.com/apc/public/courses/teachers_ corner/151317.html
Bednarzová, S. W., & van der Schee, J. (2006). Europe and the United States: the implementation of geographic information systems in secondary education in two contexts. Technology, Pedagogy and Education, 10(2), 191–205. DOI: 10.1080/14759390600769573
Bendová, A. (2012). Klima tříd na středních odborných školách s bezpečnostně právním zaměřením: výsledky dotazníkového šetření. In T. Janík & K. Pešková, et al., Školní vzdělávání: podmínky kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 33–46). Brno: Masarykova univerzita.
Bertrand, Y. (2009). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.
Bezouška, A., & Činčera, J. (2007). Vliv environmentální profilace středních škol na proenvironmetální postoje a jednání studentů. Envigogika, 2(3), 1–4. DOI: 10.14712/18023061.20
Bintinger, G. (2002). Einführung in eine inklusive Didaktik. In M. Wilhelm, G. Bintinger, & H. Eichelberger, et al., Eine Schule für dich und mich! (s. 77–91). Innsbruck: Studien Verlag.
Black, P., McCormick, R., James, M., & Pedder, D. (2006). Learning how to learn and assessment for learning: A theoretical inquiry. Research Papers in Education, 21(2), 119–132. DOI: 10.1080/02671520600615612
Blahuš, P. (1985). Faktorová analýza a její zobecnění. Praha: SNTL.
Blažková, R., Matoušková, K., & Vaňurová, M. (2000). Poruchy učení v matematice a možnosti jejich nápravy. Brno: Paido.
Bloudková, M., & Dvořák, D. (2005). Společenskovědní vzdělávání. In V. Spilková, et al. (Ed.), Proměny primárního vzdělávání v ČR (s. 209–223). Praha: Portál.
Boardman, D. (1982). Graphicacy through landscape models. Studies in design education craft and technology, 14(2), 103–108.
Boekaerts, M. (2002). Motivation to learn. Ženeva: International Bureau of Education.
Boekaerts, M. (2005). Motivace k učení. In H. J. Walberg (Ed.), Efektivní učení ve škole (s. 55–76). Praha: Portál.
Booth, T., & Ainscow, M. (2002). Index for inclusion: developing learning and participation in schools. Bristol: CSIE.
Braniš, M. (2009). Environmentální vzdělávání jako reflexe environmentální reality. In Dlouhá, J., Vědění a participace. Teoretická východiska environmentálního vzdělávání (s. 76–95). Praha: Karolinum.
Brtnová Čepičková, I. (2005). Aktivní konstrukce přírodovědného poznání žáků primární školy. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
Brucker, A. (2006). Karten. In H. Haubrich, Geographie Unterrichten Lernen. Die Neue Didaktik der Geaographie Konkret (s. 196–199). München.
Brücknerová, K. (2011). Skici ze současné estetické výchovy. Brno: Masarykova univerzita.
Brücknerová, K. (2012). Paleta hodnotících situací a hodnotících přístupů ve výtvarné výchově. Studia Pedagogica, 16(2), 49–73.
Břicháček, V. (1999). Zdraví jako biosociální jev. In J. Dunovský, et al., Sociální pediatrie. Vybrané kapitoly (s. 27–31). Praha: Grada Publishing.
Budínová, I. (2010). Vazba mezi systémem vzdělávacích cílů a reálných výukových výstupů na příkladu učiva o funkcích na ZŠ (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.
Buchtík, M. (2013). Měření soudržnosti třídního kolektivu: interdisciplinární přístup. Pedagogika, 63(2), 147–166.
Butterworth, B., & Laurillard, D. (2010). Low numeracy and dyscalculia: identification and intervention. ZDM Mathematics Education, 42(6), 527–539. DOI: 10.1007/s11858-010-0267-4
Butterworth, B., & Yeo, D. (2004). Dyscalculia Guidance. London: David Fulton.
Caldwell, J. H., Huitt, W. G., & Graeber, A. O. (1982). Time spent in learning: Implications from research. Elementary School Journal, 82(5), 471–480. DOI: 10.1086/461282
Campbell, J. R., & Mullis I. V. S, et al (2001). Framework and specifications for PIRLS Assesment 2001. Chestnut Hill: TIMSS & PIRLS International Study Center, Boston College.
Caplan, P. J., MacPherson, G. M., & Tobin P. (1985). Do sex related differences in spatial abilities exist? A multilevel critique with new data. American Psychologist, 40(7), 786–799. DOI: 10.1037/0003-066X.40.7.786
Carroll, J. B. (1963). A model of school learning. Teachers’ College Record, 64(8), 723–733.
Cassady, J. C. (2004). The impact of cognitive test anxiety on text comprehension and recall in the absence of external evaluative pressure. Applied Cognitive Psychology, 18(3), 311–325. DOI: 10.1002/acp.968
Centrum pro výzkum veřejného mínění. Sociologický ústav AV ČR (2013a). Naše společnost. Česká společnost o globálních problémech. Tisková zpráva. Dostupné z http://cvvm.soc.cas.cz/ekologie/
Centrum pro výzkum veřejného mínění. Sociologický ústav AV ČR (2013b). Naše společnost. Postoje k ochraně životního prostředí a jejím financování. Tisková zpráva. Dostupné z http://cvvm.soc.cas.cz/ekologie/
Clift, S., & Jensen, B. (Eds.). (2005). The health promoting school: International advances in theory, evaluation and practice. Dostupné z http://www.euro.who.int/__data/assets/ pdf_ file/ 0012/111117/E90358.pdf
Cooper, L. A., & Mumaw, R. J. (1985). Spatial Aptitude. In R. F. Dillon (Ed.), Individual differences in cognition (s. 67–94). Orlando: FL Academic Press.
Cortina, J. M. (1993). What is coefficient alpha? An examination of theory and application. Journal of applied psychology, 78(1), 98–104. DOI: 10.1037/0021-9010.78.1.98
Cotton, D. R. E. (2006). Implementing curriculum guidance on environmental education: The importance of teachers beliefs. Journal of Curriculum Studies, 38(1), 67?83. DOI: 10.1080/00220270500038644
Cullinane, A. (2011). Two-tier multiple choice questions (MCQs) – How effective are they: A pre-service teachers’ perspective. In IOSTE – NW Europe. Dostupné z http://ioste-nwe.wikispaces.com/file/detail/Two-tier%20Multiple%20Choice%20Questions%20%28MCQs%29%20-%20How%20effective%20are%20they.doc
Čáp, J., & Mareš, J. (2007). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
Červenka, M. (2003). Fikční světy lyriky. Praha: Paseka.
Červenka, M. (2005). Na cestě ke smyslu: poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst.
Činčera, J. (2007). Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido.
Činčera, J. (2013). Paradigmatická proměna domácího pojetí environmentální výchovy. Pedagogika, 43(2),182–183.
Dalehefte, I. M., Rimmele, R., Prenzel, M., Seidel, T., Labudde, P., & Herweg, C. (2009). Observing instruction „next-door“: A video study about science teaching and learning in Germany and Schwitzerland. In T. Janík & T. Seidel (Eds.), The power of video studies in investigating teaching and learning in the classroom (s. 83–102). Münster: Waxmann.
David, J. (2008). Století dítěte a výzva obrazů (eseje). Brno: Masarykova univerzita.
De Vaus, D. A. (2002). Surveys in social research. Sydney: Allen & Unwin.
Dehaene, S., Molko, N., Cohen, L., & Wilson, A. (2004). Arithmetic and the brain. Current Opinion in Neurobiology, 14, 218–224. DOI: 10.1016/j.conb.2004.03.008
Delisle, R. (1997). How to use problem-based learning in the classroom. Alexandria: Association for Supervision & Curriculum Development.
Demirci, A. (2008). Evaluating the implementation and effectiveness of GIS-based application in secondary school Geography lessons. American Journal of Applied Sciences, 5(3), 169–178. DOI: 10.3844/ajassp.2008.169.178
Demirci, A. (2009). How do teachers approach new technologies: Geography teachers attitudes towards geographic information systems (GIS). European Journal of Educational Studies, 1(1), 43–53.
D. H. a další proti České republice (2007). Rozsudek velkého senátu z 15. 11. 2007, stížnost č. 57325/00.
Dobrý, L. (1997). Analýza didaktické interakce v tělesné výchově. Praha: Karolinum.
Doležalová, J. (2005). Funkční gramotnost – proměny a faktory gramotnosti ve vztazích a souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus.
Doležalová, J. (2006a). Jak spolu souvisí čtenářská gramotnost a čtení. In B. Kasáčová, E. Ďurošová, & M. Cabanová (Eds.), Škola – edukácia – príprava učiteľa III. (s. 76–81). Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela Bánská Bystrica.
Doležalová, J. (2006b). Model překrývajících se etap čtenářské gramotnosti. In B. Kasáčová, E. Ďurošová, & M. Cabanová (Eds.), Škola – edukácia príprava učiteľa III (s. 82–87). Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela Bánská Bystrica.
Doležalová, J. (2009). Gramotnost. In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (s. 223–229). Praha: Portál.
Doležel, L. (2003). Heterocosmica: fikce a možné světy. Praha: Karolinum.
Dolmans, D. H. J. M., De Grave, W., Wolfhagen, I. H. A. P., & Van Der Vleuten, C. P. M. (2005). Problem-based learning: Future challenges for educational practice and research. Medical Education, 39(7), 732–741. DOI: 10.1111/j.1365-2929.2005.02205.x
Dopita, M., & Grecmanová H. (2007). Vnímání přírodovědných předmětů žáky základní školy. In R. Jandová (Ed.), Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu. Sborník příspěvků XV. konference ČAPV (s. 200–206). České Budějovice: Jihočeská univerzita.
Doulík, P., Škoda, J., & Hajerová-Müllerová, L. (2005): Výzkumné metody použitelné k diagnostice dětských pojetí. Technológia vzdelávania, 13(8), 2–9.
Downie, R. S., Fyfe, C., & Tannahill, A. (1990). Health promotion: Models and values. Oxford: Oxford Univerzity Press.
Dunlop, R., van Liere, K., Mertig, A., & Jones, R. E. (2000). Measuring endorsement of the New Ecological Paradigma: A revised NEP scale. Journal of Social Issues, 56(3), 425–442. DOI: 10.1111/0022-4537.00176
Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., & Chvál, M. (2010). Malá škola: případová studie vzdělávání. Pedagogická orientace, 20(3), 5–23.
Dvořáková, R. (1992). Chyba ve výtvarné výchově (Diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova.
Eco, U. (2004). Meze interpretace. Praha: Karolinum.
Englehart, J., M. (2011). Why class size effects cannot stand alone: Insights. Learning Environments Research, 14(2), 109–121. DOI: 10.1007/s10984-011-9085-z
Etherington, M. B. (2011). Investigative Primary Science: A problem-based learning approach. Australian Journal of Teacher Education, 36(9), 35–57. DOI: 10.14221/ajte.2011v36n9.2
Eve, R. A., Price, B., & Counts, M. (1994). Geographic iIlliteracy among college students. Youth and society, 25(3), 247–253.
Falik, L. H. (2006). Úspěšná inkluze žáků se speciálními potřebami v běžném edukativním prostředí: Role poradenství a odborné intervence. In V. Pokorná (Ed.), Inkluzivní a kognitivní edukace. (s. 10–21). Praha: Univerzita Karlova.
Foltýnová, D. (2009). Vliv metakognitivních strategií na rozvoj dovedností žáků autoregulovat své učení. Pedagogická orientace, 19(2), 72–88.
Franěk, M. (2012). Nature Relatedness Scale. Český překlad škály měřící spojení s přírodou. Envigogika, 7(1), 5?22. DOI: 10.14712/18023061.69
Gabal, I., & Helšusová, L. (2003). Jak čtou české děti? Analýza výsledků sociologického výzkumu. Praha: Gabal, Analysis & Consulting.
Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení. Praha: Portál.
Gavora, P. (1992). Žiak a text. Bratislava: Státní pedagogické nakladatelství.
Gavora, P. (1998/1999). Školská gramotnosť versus funkčná gramotnosť. Slovenský jazyk a literatúra, 45(5–6), 143–147.
Gavora, P. (2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Gavora, P. (2002). Gramotnosť: vývin modelov, reflexia praxe a výskumu. Pedagogika, 52(2), 171–181.
Gavora, P. (2003). Rozvoj porozumenia textu. Bratislava: Univerzita Komenského.
Gejgušová, I. (2011). Mimočítanková četba a cíle literární výchovy na základní škole. Ostrava: Ostravská univerzita.
Getzels, J. W. (1979). Problem finding: a theoretical note. Cognitive Science, 3(2), 167–172. DOI: 10.1207/s15516709cog0302_4
Getzels, J. W. (1982). The problem of the problem. New directions for methodology of social and behavioral science: Question framing and response consistency, 11, 37–49.
Gibson, C. C. (1998). The distance learners’ academic self-concept. In C. C. Gibson (Ed.), Distance learners in higher education: Institutional responses for quality outcomes (s. 65–76). Madison, Atwood Publishing.
Gijbels, D., Dochy, F., Van den Bossche, P., & Segers, M. (2005). Effects of problem-based learning: A meta-analysis from the angle of assessment. Review of Educational Research, 75(1), 27–61. DOI: 10.3102/00346543075001027
Gilmartin, P. P., & Patton, J. C. (1984). Comparing the sexes on spatial abilities: map-use skills. Annals of the association of American geographers, 74(4), 605–619. DOI: 10.1111/j.1467-8306.1984.tb01477.x
Glücková, J. (2001). Die Entwicklung des Landkartenverständnisses bei Kindern: Forschungsstand, methodische Überlegungen und ein neuer Untersuchungsansatz. Psychologie in Erziehung und Unterricht, 48, 298–313.
Grecmanová, H. (2008). Klima školy. Olomouc: Hanex.
Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání (teorie a praxe). Praha: Grada.
Hall-Wallace, M. K., & McAuliffe, C. M. (2002). Design, implementation, and evaluation of GIS-based learning materials in an introductory Geoscience course. Journal of Geoscience Education, 50(1), 5–14.
Hammann, L. A., & Stevens, R. J. (1998). Metacognitive awareness assessment in self- regulated learning and performance measures in an introductory educational psychology course. Washington D. C.: ERIC Clearinghouse.
Haslam, F., & Treagust, D. F. (1987). Diagnosing secondary students’ misconceptions of photosynthesis and respiration in plants using a two-tier multiple choice instrument. Journal of Biological Education, 21(3), 203–211. DOI: 10.1080/00219266.1987.9654897
Havlínová, M. (2006). Program podpory zdraví ve škole: rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál.
Havlínová, M., & Kolář, M. (2001). Sociální klima v prostředí základních škol ČR. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Hazuková, H. (2010). Didaktika výtvarné výchovy VI.: tvořivost a výtvarná výchova. Praha: Univerzita Karlova.
Hazuková, H., & Šamšula, P. (2005). Didaktika výtvarné výchovy I. Praha: Univerzita Karlova.
Helmke, A. (2009). Unterrichtsqualität und Lehrerprofessionalität: Diagnose, Evaluation und Verbesserung des Unterrichts. Seelze-Velber: Klett.
Helus, Z., & Pavelková, I. (1992). Vedení žáků ke vzdělávací autoregulaci a humanizaci školy. Pedagogika, 42(2), 197–207.
Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
Henrie, R. L., Aron, R. L., Nelson, B. D., & Poole, D. A. (1997). Gender-related knowledge within Geography. Sex Roles, 36(9/10), 605–623. DOI: 10.1023/A:1025618024694
Hiebert, J., & Wearne, D. (1993). Instructional tasks, classroom discourse, and students’ learning in second-grade arithmetic. American Educational Research Journal, 30(2), 393–425. DOI: 10.3102/00028312030002393
Hník, O. (2010). Literární výchova: reflexe v oborové didaktice. In E. Príhodová (Ed.), Oborová didaktika v príprave a ďalšom vzdělávání učitel materinského jazyka a literatury (s. 152–158). Ružomberok: Katolicka univerzita v Ružomberku.
Hnilica, K. (1992). Kognitivní a metakognitivní strategie autoregulovaného učení. Pedagogika, 42(4), 477–485.
Hohnsträter, D. (2004). Ökologische Formen. Die ökologische Frage als kulturelles Problem. Wützburg: Königshausen & Neumann.
Holčík, J. (2004). Zdraví 21. Výklad základních pojmů. Úvod do evropské strategie Zdraví pro všechny v 21. století. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Holčík, J. (2010). Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. Brno: Masarykova univerzita.
Holding, C. S. (1992). Clusters and references points in cognitive represetations of the environment. Journal of Environmental Psychology, 12, 45–55. DOI: 10.1016/S0272-4944(05)80296-8
Holoušová, D. (1986). Teorie učebních úloh D. Tollingerové: Její přínos a význam pro rozvoj marxistické pedagogiky a psychologie (1970–1980). In D. Tollingerová, K teorii učebních činností (s. 195–206). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Horáčková, M. (2012). Postoje učitelů k environmentálním tématům: od vymezení pojmů k výzkumnému nástroji. In T. Janík & K. Pešková, et al., Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 174?187). Brno: Masarykova univerzita.
Horká, H. (2005). Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. Brno: Masarykova univerzita.
Hoskovcová, S. (2006). Psychická odolnost předškolního dítěte. Praha: Grada.
Hoyle, R. H., & Duvall, J. L. (2004). Determining the number of factors in exploratory and confirmatory factor analysis. In D. Kaplan (Ed.), The SAGE handbook of quantitative methodology for social sciences (s. 301–315). Thousand Oaks: Sage.
Hrabák, J. (1977). Poetika. Praha: Československý spisovatel.
Hrbáčková, K. (2010). Kognitivní a nonkognitivní komponenty procesu autoregulace učení žáků (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.
Hrbáčková, K., Hladík, J., Vávrová, S., & Švec, V. (2011). Development of the Czech version of the questionnaire of self-regulated learning of students. The New Educational Review, 26(4), 33–44.
Hrozová Dusíková, M. (2012). Podmínky pro realizaci výchovy ke zdraví v primární škole: teoreticko-metodologická východiska k tvorbě výzkumného nástroje. In T. Janík & K. Pešková, et al., Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 47–62). Brno: Masarykova univerzita.
Hübelová, D. (2009). Pohledy na výuku zeměpisu: Metodický postup a výsledky CPV videostudie zeměpisu (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.
Hudecová, D. (2006). Analýza dějepisných vzdělávacích programů ve vybraných státech Evropy a její výsledky. Praha: Univerzita Karlova.
Hung, W. (2011). Theory to reality: a few issues in implementing problem-based learning. Education Technology Research and Development, 59(4), 529–552.
Chaloupka, O. (1982). Rozvoj dětského čtenářství. Praha: Albatros.
Chandrasegaran, A. L., Treagust, D. F., & Mocerino, M. (2007). The development of a two-tier multiple-choice diagnostic instrument for evaluating secondary school students’ ability to describe and explain chemical reactions using multiple levels of representation. Chemistry Education Research and Practice, 8(3), 293–307. DOI: 10.1039/b7rp90006f
Cheung, D. (1998). Developing a student evaluation instrument for distance teaching. Distance Education, 19(1), 23–42. DOI: 10.1080/0158791980190104
Chi, M. T. H., & Glaser, R. (1985). Problem-solving ability. In R. J. Sternberg (Ed.), Human abilities: An information-processing approach (s. 227–250). New York: Freedman.
Chinn, S. (2012). More trouble with maths. A complete guide to identifying and diagnosing mathematical difficulties. Abingdon: Routledge.
Chráska, M. (1999). Didaktické testy. Brno: Paido.
Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada.
Chupáč, A. (2008). Rozvoj klíčových kompetencí žáka při řešení problémových učebních úloh v chemickém vzdělávání. Pedagogická orientace, 18(4), 73–82.
Chvál, M., Kasíková, H., & Valenta, J. (2012). Posuzování rozvoje kompetence k učení ve výuce. Praha: Karolinum.
Ishikawa, N. (1968). A Methodology of Comparative Physical Education. Research Journal of Physical Education, 12(3), 207–219.
Jakešová, J. (2011). Motivační aspekty autoregulace učení: od vymezení problematiky k diagnostice. In T. Janík, P. Najvar, & M. Kubiatko, (Ed.), Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy a nástroje (s. 161–176). Brno: Masarykova univerzita.
Jakešová, J. (2012). Motivační aspekty autoregulace učení: adaptace výzkumného nástroje. In T. Janík & K. Pešková (Ed.), Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 283–300). Brno: Masarykova univerzita.
Janík, T. et al. (Ed.). (2011). Kvalita školy a kurikula: Od expertního řešení ke standardu kvality. Praha: NÚV, divize VÚP.
Janík, T., Janko, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Najvar, P., Pavlas, T. ... Vlčková, K. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích: výsledky dotazníkového šetření: Výzkumná zpráva. Praha: VÚP.
Janík, T., Knecht, P., & Najvar, P., et al. (2010). Nástroje pro monitoring a evaluaci kvality výuky a kurikula. Brno: Paido.
Janík, T., Maňák, J., Knecht, P., & Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy: vize a realita. Orbis scholae, 4(3), 9–36.
Janík, T., & Miková, M. (2006). Videostudie: Výzkum výuky založený na analýze videozáznamu. Brno: Paido.
Janík, T., Najvar, P., Najvarová, V., & Píšová, J. (2007). Uplatnění didaktických prostředků a médií ve výuce fyziky (se zvláštním zřetelem k učebnicím). In J. Maňák & P. Knecht (Eds.), Hodnocení učebnic (s. 82–97). Brno: Paido.
Janík, T., & Pešková, K., et al. (2012). Školní vzdělávání: podmínky kurikulum, aktéři, procesy, výsledky. Brno: Masarykova univerzita.
Janík, T., & Slavík, J. (2009). Obsah, subjekt a intersubjektivita v oborových didaktikách. Pedagogika, 59(2), 116–135.
Janík, T., Slavík, J., & Najvar , (Eds.). (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuálních hospitací k videostudiím. Praha: NÚV, divize VÚP.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., Lukavský, J., ... Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Jarníková, J., & Tupý, J. (2011). Výzkum kvality výuky prostřednictvím hospitací. Praha: NÚV, divize VÚP, 2011. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2011/12/Zprava_hospitace_final_201211.pdf.
Jelemenská, P. (2009). Model didaktické rekonstrukce z metodologického pohledu. In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 145–170). Brno: Paido.
Jensen, B. B. (1997). A case of two paradigms within health education. Health Educational Research, 12(4), 418–428. DOI: 10.1093/her/12.4.419
Ježek, S. (2009), S. Začínající učitelé jako informátoři o klimatu školy prizmatem tří metod. Orbis scholae, 3(1), 45–61.
Jirásek, I. (2005). Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu. Olomouc: Univerzita Palackého.
Jonassen, D. H. (1997). Instructional design model for well-structured and ill-structured problem-solving learning outcomes. Educational Technology: Research and Development, 45(1), 65–95.
Joo, Y., Bong, M., & Choi, H. (2000). Self-efficacy for self-regulated learning, academic self-efficacy and internet self-efficacy in web based instruction. In Internet self-efficacy and preferences toward constructivist Internet based learning environments: A study of pre-school teachers in Taiwan. Educational Technology & Society, 11, 226–237.
Jucovičová, D., Žáčková, H., & Sovová, H. (2001). Specifické poruchy učení na 2. stupni základních škol (použitelné i pro střední školství). Praha: D+H.
Jůva, V. (2009). Pedagogika sportu. In J. Průcha, et al. (Eds), Pedagogická encyklopedie (s. 798–802). Praha: Portál.
Kalhous, Z. (2002). Učební úlohy ve výuce. In Z. Kalhous & O. Obst (Eds.), Školní didaktika (s. 328–336). Praha: Portál.
Kalhoust Z., & Obst, O. (2002). Školní didaktika. Praha: Portál.
Kals, F., Schumacher, D., & Mondata, L. (1999). Emotional affinity toward nature as a motivationla basis tu protect nature. Environmet and Behavior, 31(2), 178?202. DOI: 10.1177/00139169921972056
Kaščák, O., & Pupala, B. (2009). Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus.
Kašpárková, J. (2005). Studenti, učitelé, rodiče – aktéři školního klimatu. In J. Vašťatková (Ed.), Pedagogický výzkum: reflexe společenských potřeb a očekávání? Sborník příspěvků z XIII. konference ČAPV (s. 115–118). Olomouc: Univerzita Palackého.
Keiper, T. A. (1999). GIS for elementary students: An inquiry into a new approach to learning Geography. Journal of Geography, 98(2), 47–59. DOI: 10.1080/00221349908978860
Kerski, J. J. (2003). The implemetation and effectiveness of geographic information systems technology and methods in secondary education. Journal of Geography, 102(3), 128–137. DOI: 10.1080/00221340308978534
Kılıç, D., & Sağlam, N. (2009). Development of a two-tier diagnostic test to determine students’ understanding of concepts in genetics. Eurasian Journal of Educational Research, 9(36), 227–244.
Kirsch, I., & Jungeblut, A. (1986). Literacy: Profiles of America’s young adults. Final report of the national assessment of educational progress. Princeton: Educational Testing Servise.
Kirsch, I., & Jungeblut, A. (2002). Adult literacy in America. Washington, D. C.: U. S. Department of Education. Office of Educational Research and Improvement.
Kirsten, T. G. J. C, van der Walt, H. J. L., & Viljoen, C. T. (2009). Health, wellbeing and wellness: An anthropological eco-systemic approach. Health SA Gesondheid, 14(1). Dostupné z http://www.hsag.co.za/index.php
Klette, K. (2009). Challenges in strategies for complexity reduction in video studies. Experiences from the PISA + study: A video study of teaching and learning in Norway. In T. Janík & T. Seidel (Eds.),  The Power of Video Studies in Investigating Teaching and Learning in the Classroom (s. 61–82).  Waxmann Verlag.
Klieme, E., Artelt, C., & Stanat, P. (2001). Fächerübergreifende Kompetenzen. Konzepte und Indikatoren. In F. E. Weinert (Ed.), Leistungsmessungen in Schulen (s. 203–218). Weinheim: Beltz.
Klieme, E., Maag-Merki, K., & Hartig, J. (2010). Kompetence a jejich význam ve vzdělávání. Pedagogická orientace, 20(1), 104–119.
Klusák, M. (2004). Klima ve třídě z perspektivy žáků. In Pražská skupina školní etnografie, Čeští žáci po deseti letech (s. 21–47). Praha: Univerzita Karlova.
Klusák, M., & Škaloudová, A. (1992). Školní klima z perspektivy žáků. In Pražská skupina školní etnografie, Co se v mládí naučíš ... (s. 96–128). Praha: Univerzita Karlova.
Knecht, P., Janík, T., Najvar, P., Najvarová, V., & Vlčková, K. (2010). Příležitost k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce na základních školách. Orbis Scholae, 4(3), 37–62.
Kolář, Z., & Šikulová, R. (2009). Hodnocení žáků. Praha: Grada.
Kolláriková, Z., & Pupala, B. (2001). Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál.
Kolodner, J. L. et al. (2003). Problem-based learning meets case-based reasoning in the middle-school science classroom: Putting learning by design (TM) into practice. The Journal of the Learning Sciences, 12(4), 495–547. DOI: 10.1207/S15327809JLS1204_2
Kopřiva, P. (Ed.). (2008). Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála.
Košč, L. (1971/72). Vývinová dyskalkúlia ako porucha matematických schopností v detskom veku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Košťálová, H., Straková, J, et al. (2008). Hodnocení: důvěra, dialog, růst. Praha: SKAV.
Krajhanzl, J. (2007). Přesvědčení a osobní vztah člověka k přírodě. Veronica, 11(1),10–12.
Kripke, S. A. (1980). Naming and necessity. Cambridge: Harvard University Press.
Krykorková, H., & Chvál, M. (2001). Rozvoj metakognice – cesta k hodnotnějšímu poznání. Pedagogika, 51(2), 185–196.
Krykorková, H., & Volf, P. (2010). Psychologie školního učení a připravenost učitele na rozvoj učebních kompetencí. In H. Krykorková & R. Váňová (Eds.), Učitel v současné škole (s. 155–167). Praha: Univerzita Karlova.
Kubeczková, O. (2006). Literární výchova na ZŠ v kontextu doby. In E. Hőflerová, O. Kubeczková, & R. Metelková Svobodová, et al., Didaktika českého jazyka pro základní školy (s. 65–86). Ostrava: Ostravská univerzita.
Kudlorz, P. (1989). Comparative physical education: An international scientific approach. International Review of Education – Internationale Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 35(1), 65–72.
Kugelmass, J. W. (2006). Sustaining cultures of inclusion: The value and limitation of cultural analyses. European Journal of Psychology of Education, 21(3), 279–292. DOI: 10.1007/BF03173416
Kulič, V. (1992). Psychologie řízeného učení. Praha: Academia.
Kulich, J., & Dobiášová, M. (2003). Průzkum ekogramotnosti. Bedrník, 1(2), 2–16.
Kulka, T. (1994). Umění a kýč. Praha: Torst.
Kvasničková, D. (1998). Environmentální informace a osvěta. Praha: MŽP.
Kwen, B. H., & Cheng, A. K. (2005). Using two tier reflective multiple choice questions to cater to creative thinking. AARE 2005 International Education Research Conference.
Lai, A. F. (2007). The development of computerized two-tier diagnostic test and remedia learning system for elementary science learning. Seventh IEEE International Conference on Advanced Learning Technologies (ICALT 2007).
Lamberg, D., & Stoltman, J. P. (2001). Geography teaching and the new technologies: Opportunities and challenges. Journal of education, 181(3), 63–76.
Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy, Hradec Králové: Gaudeamus.
Lavičková, H. (2012). Analýza kvality čítanek pro primární školu: od vymezení pojmů k výzkumnému nástroji. In T. Janík & K. Pešková, et al., Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 116–127). Brno: Masarykova univerzita.
Law, J. F. (2008). Diagnosis of student understanding of content specific science areas using on-line two-tier diagnostic tests. Bentley, Perth: Curtin University of Technology.
Law, J. F., & Treagust, D. F. (2008). Diagnosis of student understanding of content specific science areas using on-line two-tier diagnostic tests. Dostupné z: http://www.recsam.edu.my/cosmed/cosmed07/AbstractsFullPapers2007/SCIENCE%5CS015F.pdf
Lederbuchová, L. (2004). Dítě a kniha: O čtenářství jedenáctiletých. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.
Lederbuchová, L. (2010). Literatura ve škole. Plzeň: Západočeská univerzita.
Lennon, J. M. (2010). Self-regulated learning. In J. A. Rosen (Ed.), Noncognitive skills in the classroom: New perspectives on educational research (s. 69–90). Research Triangle Park: RTI.
Liben, L., & Yekel C. A. (1996). Preschoolers‘ knowledge of their classroom environment: evidence from small-scale and life-size spatial tasks. Child Development, 53(5), 1275–1284. DOI: 10.2307/1129017
Lin, Y. G., & McKeachie, W. J. (1999). College student intrinsic and / or extrinsic motivation and learning. Washington D. C.: ERIC Clearinghouse.
Linková, M. (2002). Klima školní třídy a některé jeho determinanty. In M. Chráska, D. Tomanová, & D. Holoušová (Eds.), Klima současné české školy (s. 117–123). Brno: Konvoj.
Linnenbrink, E. A., & Pintrich, P. R. (2003). The role of self-efficacy beliefs in student engagement and leasing in the clasroom. Reading & Writing Quarterly, 19(2), 119–137. DOI: 10.1080/10573560308223
Lipowsky, F., Rakoczy, K., Drollinger-Vetter, B., Klieme, E., Reusser, K., & Pauli, C. (2009). Quality of geometry instruction and its short-term impact on students? Understanding of Pythagorean Theorem. Learning and Instruction, 19(6), 527–537. DOI: 10.1016/j.learninstruc.2008.11.001
Lipták, F. (1987). Čo s problémom? Bratislava: Obzor.
Liptáková, Ľ., Cibáková, D., & Sochovičová, M. (2011). Vyučovanie materinského jazyka ako komplexné rozvíjanie gramotnosti. In L‘. Liptáková (Ed.), Integrovaná didaktika slovenského jazyka a literatury pre primárne vzdelávanie (s. 188–89). Prešov: Prešovská univerzita v Prešove.
Liptáková, Ľ., et al. (2011). Integrovaná didaktika slovenského jazyka a literatúry pre primárne vzdelávanie. Prešov: Prešovská univerzita v Prešově.
Liu, B. (2008). Zeitgenössische deutsche und chinesische Sportpädagogik im Vergleich: Ausgewählte Beispiele (Disertační práce). Köln: Deutsche Sporthochschule.
Lokajíčková, V. (2012). Kvantitativní analýza učebních úloh z pohledu rozvíjení kompetence k učení ve výuce. In T. Janík & K. Pešková, et al., Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 230–246). Brno: Masarykova univerzita.
Lukas, J. (2012). Připravenost školy k inkluzivnímu vzdělávání. Brno: CPIV Brno.
Lukavský, J. (2013). Problém hodnocení expresivně-tvořivých úloh ve školní výtvarné výchově (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova.
Lynch, R., & Dembo, M. (2004). The relationship between self-regulation and online learning in a blended learning context. International Review of research in Open and Distance Learning, 5(2), 1–12.
Máchal, A. (2000). Průvodce ekologickou výchovou. Brno: Rezekvítek a DEV Lipka.
Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
Maňák, J., Janík, T., & Švec, V. (2008). Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.
Marcou, A., & Philippou, G. (2005). Motivational beliefs, self-regulated learning and mathematical problem solving. In H. L. Chick & J. L. Vincent (Eds.), Proceedings of the 29th conference of the international group for the psychology of mathematics education (s. 297–304). Melbourne: PME.
Mareš, J. (1990/1991). Učitelovo pojetí výuky. Výchova a vzdělání, 1(2), 31–33.
Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
Mareš, J., & Ouhrabka, M. (2007). Dětské interpretace světa a žákovo pojetí učiva. In J. Čáp & J. Mareš (Eds.), Psychologie pro učitele (s. 411–440). Praha: Portál.
Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T. & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Matějček, T., & Bartoš, J. (2012). Environmentální gramotnost učitelů a studentů učitelství. Envigogika, 7(2), 5?22. DOI: 10.14712/18023061.75
Matějů, P. & Straková, J. (Eds.). (2006). (Ne)rovné šance na vzdělání, vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia
Mathesius, V. (1922). Mateřský jazyk a domácí literatura základem národní výchovy v Anglii. Naše řeč, 6(7), 6–10.
Mathews, M. H. (1984). Environmental cognition of young children: Images of journey to school and home area. Transaction of the British geographers, 9(1), 89–105. DOI: 10.2307/621869
McClendon, R. C. (1996). Motivation and cognition of preservice teachers: MSLQ. Journal of Instructional Psychology, 23(3), 216–221.
McDonnell, L. M. (1995). Opportunity to learn as a research concept and a policy instrument. Educational Evaluation and Policy Analysis, 17(3), 305–322. DOI: 10.3102/01623737017003305
McKeachie, W. J. (1984). Does anxiety disrupt information processing or does poor information processing lead to anxiety? International Review of Applied Psychology, 33(2), 187–203. DOI: 10.1111/j.1464-0597.1984.tb01428.x
Metelková Svobodová, R., & Švrčková, M. (2010). Čtenářská gramotnost na 1. stupni ZŠ z pohledu vzdělávacího oboru český jazyk a literatura. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2001). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2006). Evropská charta sportu. Dostupné z http://www.msmt.cz/Files/PDF/ECHS.PDF
Moldan, B. (2009). Podmaněná planeta. Praha: Karolinum.
Montalvo, F. T., & Torres, M. C. G. (2004). Self-regulated learning: Current and future directions. Electronic Journal of Research in Educational Psychology, 2(1), 1–34.
Montello, D. R., Lovelance, K. L., Colledge, R. G., & Self, C. M. (1999). Sex-related differences and similarities in geographic and environmental spatial abilities. Annals of the association of American geographers, 89(3), 515–534. DOI: 10.1111/0004-5608.00160
Moos, R. (1974). Evaluating treatment environments: A social ecological approach. New York: Wiley.
Moos, R. (1979). Evaluating educational environments. San Francisco: Jossey – Bass publisher.
Moreno, A., & Martín, E. (2007). The development of learning to learn in Spain. The Curriculum Journal, 18(2), 175–193. DOI: 10.1080/09585170701446028
Moroye, C. M. (2009). Complementary curriculum: The work ecologically minded teachers. Journal of Curriculum Studies, 4(6), 789?811. DOI: 10.1080/00220270802627573
Moust, J. H. C., Berkel Van, H. J. M., & Schmidt, H. G. (2005). Signs of erosion: Reflection on three decades of problem-based learning at Maastricht University. Higher Education, 50(4), 665–683.
Mrázková, K. (2011). Kartografické dovednosti ve výuce zeměpisu: teoretický model a výsledky výzkumného šetření. In T. Janík, P. Najvar, & M. Kubiatko, et al., Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy a nástroje (s. 195–207). Brno: Masarykova univerzita.
Mrázková, K., & Kubiatko, M. (2009). Implementace geoinformačních technologií do výuky zeměpisu na základních školách. E-Pedagogium, 9(4), 49–60.
Muijs, D. (2011). Doing quantitative research in education with SPSS. London: Sage Publications Ltd.
Mukařovský, J. (1925). Vyučování jazyku mateřskému na školách francouzských a o potřebě jeho reformy na našich školách. Střední škola, 5(18), 18–23.
Mullis, I. V. S., Martin, M. O., Foy, P., & Drucker, K. T. (2012). The PIRLS 2011 International Results in Reading. Chestnut Hill, MA: TIMSS & PIRLS International Study Center, Boston College.
Müller, R., & Šidák, P. (Eds.). (2012). Slovník novější literární teorie: glosář pojmů. Praha: Academia.
Mužík, V., Stojaníková, H., & Sedláčková, J. (2005). Physical education in Czech Republic. In U. Pühse & M. Gerber (Ed.), International comparison of physical education: Concepts, problems, prospects (s. 188–205). Oxford: Meyer & Meyer Sport.
Mužík, V., & Vlček, P. (Eds.). (2010). Škola, pohyb a zdraví : výzkumné výsledky a projekty. Brno: Masarykova univerzita.
Mužíková, L. (2008). Východiska k implementaci výchovy ke zdraví do školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T., & Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedagogickém výzkumu. Brno: Paido.
Najvarová, V. (2007). Model funkční gramotnosti a RVP ZV. In T. Janík, P. Knecht, & V. Najvarová (Eds.), Příspěvky k tvorbě a výzkumu kurikula (s. 77–84). Brno: Paido.
Najvarová, V. (2008). Čtenářská gramotnost žáků 1. stupně základní školy (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.
Nakhleh, M. B. (1992). Why some students don‘t learn Chemistry – Chemical misconceptions. Journal of Chemical Education, 69(3), 191–196. DOI: 10.1021/ed069p191
NASPE & American Heart Association. (2012). Status of Physical Education in the USA. Dostupné z http://www.aahperd.org/naspe/publications/upload/2012-Shape-of-Nation-full-report-web.pdf
Naul, R. (2003). Koncepce školní tělesné výchovy v Evropě. Česká kinantropologie, 7(1), 39–53.
Nedbálková, K. (2007). Etnografie (Jedna ruka kreslí druhou aneb Jak se dělá etnografický výzkum. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 112–125). Praha: Portál.
Nosek, B. A. (2005). Moderators of the relationship between implicit and explicit evaluation. Journal of Experimental Psychology: General, 13(4), 565–584. DOI: 10.1037/0096-3445.134.4.565
Nunally, J. C. (1987). Psychometric Theory. New York: McGraw-Hill.
Obert, V. (1998). Detská literature a čitatel’ský rozvoj dieťaťa. Nitra: Aspekt.
Obrovská, L. (2010). Inkluze jako problematika současné sociální pedagogiky a její možná podpora pomocí projektu „Férová škola“. In Z. Bakošová (Ed.), Sociální pedagogika ve střední Evropě 2010 (s. 560–566). Brno: IMS Brno.
OECD Indicators. (2001). Education at a glance. Paris: OECD.
OECD. (2004). Learning for Tomorrow’s World – First Measures of Cross-Curricular Skills from PISA 2003. Paris: OECD.
Okoń, W. (1966). K základům problémového učení. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Osuská, Ľ, & Pupala, B. (1996). „To je jako zázrak prírody“: fotosyntéza v žiakovom poňatí. Pedagogika, 46(3), 214–223.
Owen, P., & Pumfrey, P. (Eds.). (1995). Children learning to read. International concerns. Emergent and development reading message for teachers. Bristol: Falmer Press.
Pajares, F. (2008). Motivation role of self-efficacy beliefs in self-regulated learning. In D. H. Schunk & B. J. Zimmerman (Eds.), Motivation and self-regulated learning: theory, research, and applications (s. 111–140). New York, London: Routledge.
Pallant, J. (2010). SPSS survival manual: A step by step guide to data analysis using SPSS. Maidenhead, Berkshire: Open University Press.
Pančocha, K. (2008). Sociální determinanty inkluzivního vzdělávání. In M. Bartoňová & M. Vítková, Education of pupils with special educational needs (31–38). Brno: Paido.
Pasch, M. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině: Jak pracovat s kurikulem. Praha: Portál.
Paulus, P. (2005). From the health promoting school to the good and healthy school: New developments in Germany. In S. Clift & B. B. Jensen (Eds.), The health promoting school: International advances in theory, evaluation and practice (s. 55–75). Copenhagen: DPU.
Pavlíčková, L. (2012). Řešení učebních úloh žáky s vývojovou dyskalkulií ve výuce fyziky a matematiky: postup a výsledky pilotních výzkumů. In T. Janík & K. Pešková, et al. (Eds.), Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 247–264). Brno: Masarykova univerzita.
Peard, R. (2010). Dyscalculia: What is its prevalence? Research evidence from case studies. Procedia Social and Behavioral Science, 3(8), 106–113.
Pearson, D. P., et al. (2002). Handbook of reading research. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, Inc.
Pelikán, J. (1998). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.
Piaget, J. (1999). Psychologie inteligence. Praha: Portál.
Piaget, J., & Inhelder, B. (1971). The child’s conception of space. London: Routledge & Kegan Paul.
Pintrich, P. R. (Ed.). (1991). A manual for the use of the motivational strategies for learning questionnaire (MSLQ). Ann Arbor: University of Michigan, School of Education.
Pintrich, P. R. (1999). The role of motivation in promoting and sustaining self-regulated learning. International Journal of Educational Research, 31(6), 459–470. DOI: 10.1016/S0883-0355(99)00015-4
Pintrich, P. R. (2002). The role of metacognitive knowledge in learning, teaching, and assessing. Theory Into Practice, 41(42), 219–226. DOI: 10.1207/s15430421tip4104_3
PISA (2009). PISA 2009 Results: Executive Summary. Paris: OECD. Dostupné z http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46619703.pdf
Podlipský, R. (2008). Estetické normy ve výuce výtvarné výchovy (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova.
Poláčková, A. (1991): „Chyba“ ve výtvarné výchově (Diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova.
Posner, G. J., Strike, K. A., Hewson, P. W., & Gertzog, W. A. (1982). Accomodation of a scientific conception: Towards a theory of conceptual change. Science Education, 66(2), 211–227. DOI: 10.1002/sce.3730660207
Procházková, I. (2002). Sympózium PISA v Berlíně – zpráva ze zahraniční služební cesty. Praha: Univerzita Karlova.
Prousek, J., & Čík, G. (2011). Základy ekologie a environmentalistiky. Bratislava: STU.
Prudký, L. (1996). Výzkumy čtenářských zájmů dětí a mládeže v Liberci. In J. Janáček & E. Koudelková, Současnost literatury pro děti a mládež (s. 91–100). Liberec: Technická univerzita Liberec.
Průcha, J. (1998). Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido.
Průcha, J. (2002). Sociální klima ve třídách českých škol: porovnání nálezů z empirických šetření. Sborník prací FFMU. Brno: Masarykova univerzita.
Průcha, J. (2005). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
Průcha, J. (2006). Pedagogický výzkum a evaluace. In J. Kalous & A. Veselý (Ed.), Teorie a nástroje vzdělávací politiky (s. 159–171). Praha: Karolinum.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Půlpán, Z. (1991). Zásady sestavování a klasického vyhodnocování didaktických testů. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové.
Pühse, U., & Gerber, M. (Eds.). (2005). International comparation of physical education. New York: Mayer & Mayer.
Rabušicová, M. (2002). Gramotnost: Staré téma v novém pohledu. Brno: Masarykova univerzita.
Rheinberg, F., & Vollmeyer, R. (2000). Sachinteresse und leistungsthematische Herausforderung – Zwei verschiedenartige Motivationskomponenten und ihr Zusammenwirken beim Lernen. In U. Schiefele & K. P. Wild (Eds.), Interesse und Lernmotivation: Untersuchungen zu Entwicklung, Förderung und Wirkung (s. 145–161). Münster: Waxmann.
Riding, R. J., & Boardman, D. (1983). The realtionship between sex and learning style and graphicacy in 14-years-old-children. Educational review, 35(1), 69–79. DOI: 10.1080/0013191830350108
Richter, CH. (2006). Konzepte für den Schulsport in Europa: Bewegung, Sport und Gesundheit. Aachen: Mayer & Mayer.
Rimmele, R. (2002). Videograph. Multimedia-Player zur Kodierung von Videos. Kiel: IPN.
Roth, K. J. et al. (2006). Teaching science in five countries: Results from the TIMSS 1999 Video Study (NCES 2006–2011). U. S. Department of Education, National Center for Education Statistics. Washington, DC: U. S. Government Printing Office.
Roth, K. J., Druker, S. L., Garnier, H. E., Lemmens, M., Chen, C., Kawanaka, T., Rasmussen, D., … Gallimore, R. (2006). Teaching Science in five countries: results from the TIMSS 1999 video study. Washington, DC: U. S. Government Printing Office.
Ruebsamen, B., & Erner, J. (1993). Ist das Lesebuch passé? Ergebnisse einer Umfrage in der Grundschule. Grundschule, 26(12), 57–60.
Ryan, A. M., & Pintrich, P. R. (1997). Should I ask for help? The role of motivation and attitudes in adolescents’ help seeking in math class. Journal of Educational Psychology, 89(1), 329–341. DOI: 10.1037/0022-0663.89.2.329
Řehák, J. (1998). Klasický model měření reliability a jeho praktický aplikační význam. Sociologický časopis, 34(1), 51–60.
Salkind, N. J. (2010). Statistic for people who (think they) hate statistics: Excel 2007 editon. Thousand Oaks: SAGE Publications, Inc.
Sandford, H. A. (1986). Atlases and Mapwork. In D. Boardman (Ed.), Handbook for geography teachers. Sheffield: The Geographical Association.
Sandwell Metropolitan Borough Council (2010). Sandwell Inclusion Quality Mark (SIQm). West Bromwich: Children and Young People’s Services.
Sankaran, S. R., & Bui, T. (2001). Impact of learning strategies and motivation on performance: A study in web based instruction. Journal of Instructional Psychology, 28(3), 191–198.
Savin-Baden, M., & Howell Major, C. (2004). Foundations of problem-based learning. Berkshire: McGraw-Hill Education.
Sedláček, M. (2007). Případová studie. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 96–111). Praha: Portál.
Sedláček, M. (2011). Pedagogické vedení školy v pojetí ředitelů základních škol. Orbis scholae, 5(3), 27–42.
Sedláčková, H., Syslová, Z., & Štěpánková, L. (2012). Hodnocení výsledků předškolního vzdělávání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika.
Seedhouse, D. F. (2001). Health: The foundations for achievement. Chichester: Wiley.
Segers, M. (1997). An alternative for assessing problem-solving skills: The overall test. Studies in Educational Evaluation, 23(4), 373–398. DOI: 10.1016/S0191-491X(97)86216-5
Seidel, T., & Prenzel, M. (2006). Stability of teaching patterns in physics instruction: Findings from a video study. Learning and Instruction, 16(3), 228–240. DOI: 10.1016/j.learninstruc.2006.03.002
Seidel, T., Prenzel, M., Dut, R., & Lehrke, M. (Eds.). (2003). Technischer Bericht zur Videostudie „Lehr-Lern-Prozesse im Physikunterricht“. Kiel: IPN.
Seidel, T., Prenzel, M., Rimmele, R., Dalehefte, I. M., Herweg, C., Kobarg, M., & Schwindt, K. (2008). Pohledy na výuku fyziky v Německu: Souhrnné výsledky videostudie IPN. Orbis scholae, 2(1), 115–136.
Seidel, T., Prenzel, M., Rimmele, R., Herweg, C., Kobarg, M., Schwindt, K., & Dalehefte, I. M. (2007). Science teaching in German physics classrooms: Findings from the IPN Video Study. In M. Prenzel (Ed.), Studies on the educational quality of schools (s. 79–99). Münster: Waxmann.
Senocak, E. et al. (2007). A study on teaching gases to prospecive primary science teachers through problem-based learning. Research in Science Education, 37(3), 279–290. DOI: 10.1007/s11165-006-9026-5
Shalev, R. S., Auerbach, J., Manor, O., & Gross-Tsur, V. (2000). Developmental dyscalculia: prevalence and prognosis. In J. K. Buitelaar (Ed.), European child + adolescent psychiatry 9 (s. 58–64). Dresden: Steinkopff Verlag. DOI: 10.1007/s007870070009
Schmidt, H. G. (1983). Problem-based learning: rationale and description. Medical Education, 17(1), 11–16. DOI: 10.1111/j.1365-2923.1983.tb01086.x
Schovajsová, J. (2010). Současný stav environmentální výchovy na základních školách – vybrané aspekty environmentální gramotnosti dětí mladšího školního věku (Disertační práce). Olomouc: Univerzita Palackého.
Schunk, D. H., & Ertmer, P. A. (2000). Self-regulation and academic learning: self-efficacy enhancing interventions. In M. Boekaerts, P. R. Pintrich, & M. Zeidner (Eds.), Handbook of Self-Regulation (s. 631–650). San Diego: Academic Press.
Schunk, D. H., & Zimmerman, B. J. (Eds.). (2008). Motivation and self-regulated learning: Theory, research, and applications. New York, London: Routledge.
Schwartz, N. H., & Phillippe, A. E. (1991). Individual differences in the retention of maps. Contemporary educational Psychology, 16(2), 171–182. DOI: 10.1016/0361-476X(91)90035-J
Skalková, J. (2007). Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. Praha: Grada.
Slavík, J. (1994a). Problém chyby v tvořivé výrazové výchově. Pedagogika, 44(2), 119–128.
Slavík, J. (1994b). Kapitoly z výtvarné výchovy II. (hodnota, osobnost, motivace). Praha: Univerzita Karlova.
Slavík, J. (1995). Pojem situace ve školní praxi. In J. Budiš & V. Jůva, Učitel – vyučování – situace (s. 46–52). Brno: Paido.
Slavík, J. (1997). Od výrazu k dialogu ve výchově: artefiletika. Praha: Karolinum.
Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál.
Slavík, J. (2001). Umění zážitku, zážitek umění: teorie a praxe artefiletiky. Praha: Univerzita Karlova.
Slavík, J. (2003). Autonomní a heteronomní pojetí školního hodnocení – aktuální problém pedagogické praxe a teorie. Pedagogika, 53(1), 5–25.
Slavík, J. (2005). Mezi osobitostí a normou: proměny české výtvarné výchovy na přelomu tisíciletí. In J. Slavík (Ed.), Obory ve škole: metaanalýza empirických poznatků oborových didaktik matematiky, chemie, výtvarné výchovy, hudební výchovy a výchovy ke zdraví z let 1990–2004 (s. 15–49). Praha: Univerzita Karlova.
Slavík, J., Dytrtová, K., & Fulková, M. (2010). Konceptová analýza tvořivých úloh jako nástroj učitelské reflexe. Pedagogika, 60(3–4), 223–241.
Slavík, J., & Fulková, M. (1997). Non-objective expression of emotions and its aesthetic reflection in school children. In L. Dorfman, C. Martindale, D. Leontiev, G. Cupchik, V. Petrov, & P. Machotka (Eds.), Emotion, creativity and art – Aesthetic preference and judgement (s. 45–60). Perm: Perm State Institute of Arts and Culture.
Slavík, J., & Janík, T. (2005): Významová struktura faktu v oborových didaktikách. Pedagogika, 55(4), 336– 54.
Slavík, J., & Janík, T. (2012). Kvalita výuky: obsahově zaměřený přístup ke studiu procesů vyučování a učení. Pedagogika, 62(3), 262–286.
Slavík, J., & Novák, J. (1991). Informace, databáze a výtvarná výchova. Praha: Univerzita Karlova.
Slavík, J., & Wawrosz, P. (2004). Umění zážitku, zážitek umění: teorie a praxe artefiletiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Slavíková, V., Hazuková, H., & Slavík, J. (2000). Výtvarné čarování: artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: Univerzita Karlova.
Slavíková, V., Slavík, J., & Eliášová, S. (2007). Dívej se, tvoř a povídej!: artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: Portál.
Smith, G. F. (1988). Towards a heuristic theory of problem structuring. Management Science, 34(12), 1489–1506. DOI: 10.1287/mnsc.34.12.1489
Smolíková, K. (2004). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: VÚP.
Soukup, P. (2001). ISSP – životní prostředí. Praha: Sociologický ústav AVČR.
Spilková, V. (2003). Tvorba kvalitního klimatu (školy, třídy) – výzva pro učitelské vzdělávání. In M. Chráska, D. Tomanová, & D. Holoušová (Eds.), Klima současné české školy. Sborník příspěvků z 11. konference ČPdS (s. 117–123). Brno: Konvoj.
Sproles G. B., & Kendall, E. L.. (1986). A methodology for profiling consumers’ decision-making styles. Journal of Consumer Affairs, 20(2), 267–279. DOI: 10.1111/j.1745-6606.1986.tb00382.x
Stadlerová, H. (2008). Rozvoj psychodidaktických dovedností v přípravném vzdělávání učitelů primární školy prostřednictvím výtvarných disciplín (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.
Starý, K. (2006). Sumativní a formativní hodnocení. In Metodický portál RVP. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/992/SUMATIVNI-A-FORMATIVNI-HODNOCENI. html/
Starý, K., & Chvál, M. (2009). Kvalita a efektivita výuky: metodologické přístupy. In M. Janíková & K. Vlčková, et al., Výzkum výuky – tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 63–81). Brno: Paido.
Stein, M. K., Grover, B. W., & Henningsen, M. (1996). Building student capacity for mathematical thinking and reasoning: An analysis of mathematical tasks used in reform classrooms. American Educational Research Journal, 33(2), 455–488. DOI: 10.3102/00028312033002455
Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.
Strauss, A., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Albert.
Sweet, A. P., & Snow, C. E. (2003). Rethinking reading comprehension. New York: A Division of Guilford Publications, Inc.
Switzer, G. E., Wisniewski, S. R., Belle, S. H., Dew, M. A., & Schultz, R. (1999). Selecting, developing, and evaluating research instruments. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 34(8), 399–409. DOI: 10.1007/s001270050161
Syslová, Z., & Najvarová, V. (2012). Předškolní vzdělávání v České republice pohledem pedagogického výzkumu. Pedagogická orientace, 22(4), 490–515. DOI: 10.5817/PedOr2012-4-490
Šebestová, S. (2011). Příležitosti k rozvíjení řečových dovedností ve výuce anglického jazyka: videostudie. Brno: Masarykova univerzita.
Šeďová, K. (2007). Analýza kvalitativních dat. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 207–247). Praha: Portál.
Šimoník, O. (2005). Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD.
Škoda, J., & Doulík, P. (2005). Metaanalýza výzkumu dětských pojetí fenoménů z oblasti přírodovědného vzdělávání. In J. Škoda & P. Doulík (Eds.), Sborník z mezinárodní elektronické konference Pedagogicko-psychologické aspekty dětských pojetí (s. 47–55). Ústí nad Labem: UJEP.
Škoda, J., & Doulík, P. (2009). Dětská pojetí: Teoretická východiska a metodologické aspekty. – In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 117–143). Brno: Paido.
Šlapal, M., Košťálová, H., & Hausenblas, O., et al. (2012). Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. Nový Jičín: KVIC.
Švaříček, R. (2007a). Kvalitativní přístup, jeho teoretická a metodologická východiska. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 12–27). Praha: Portál.
Švaříček, R. (2007b). Metody sběru dat. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 142–206). Praha: Portál.
Švaříček, R. (2011). Funkce učitelských otázek ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Studia paedagogica, 16(1), 9–46.
Švaříček, R., & Šeďová, K., et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Tannenbergerová, M. (2012). Inkluze ve škole a možnosti jejího sledování. In T. Janík & K. Pešková, et al. (Eds.), Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 21–32). Brno: Masarykova univerzita.
Timor, T., & Burton, N. (2006). School culture and climate in the context of inclusion of students with learning disabilities in mainstream secondary schools in Tel-Aviv, Israel. International Journal on Inclusive Education, 10(6), 495–510. DOI: 10.1080/13603110500224721
Tobin, K., Ritchie, S., M. Oakley, J., L., Mergard, V., & Hudson, P. (2013). Relationships between emotional climate and the fluency of classroom interactions. Learning Environments Research, 16(1), 71–89. DOI: 10.1007/s10984-013-9125-y
Trávníček, J. (2008). Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. Brno: Host.
Treagust, D. F. (1988). Development and use diagnostic tests to evaluate students’ misconceptions in science. International Journal of Science Education, 10(2), 159–169. DOI: 10.1080/0950069880100204
Treagust, D. F. (1995). Diagnostic assesment of students’ science knowledge. In S. M. Glynn & R. Duit (Eds.), Learning in science in the schools: Research reforming practice, (s. 327–346). Mahwah, New Jersey, Lawrence Erlbaum Associates.
Tsai, C. C., & Chou, C. (2002). Diagnosing students’ alternative conceptions in science. Journal of Computer Assisted Learning, 18(2), 157–165. DOI: 10.1046/j.0266-4909.2002.00223.x
Turek, I. (2008). Didaktika. Bratislava: Iura Edition.
Tüysüz, H. (2009). Development of two-tier diagnostic instrument and assess students’ understanding in chemistry. Scientific Research and Essay, 4(6), 626–631.
Urbánek, T., & Čermák, I. (1997). Vliv self-efficacy na agresi a depresi u dětí. Československá psychologie, 41(3), 193–199.
Vědní věstník Evropské unie. (2006). Doporučení evropského parlamentu a rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení 2006/962/ES. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ: L:2006: 394:0010:0018:cs:PDF
Uždil, J. (1988). Mezi uměním a výchovou. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Uždil, J., & Razáková, D. (1961). Metodika výtvarné výchovy na mateřské škole. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Uždil, J., & Šašinková, E. (1980). Výtvarná výchova v předškolním věku: učebnice pro obor 76-40-6. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Vaculová, I. (2009). Dovednosti žáků ve výuce fyziky na základní škole (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.
Vaculová, I., & Kubiatko, M. (2009). Videostudie procesu osvojování dovedností a její následné využití pro přípravu budoucích učitelů fyziky. In K. Rauner (Ed.), Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 4 (s. 211–217). Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
Vaculová, I., Trna, J., & Janík, T. (2008). Učební úlohy ve výuce fyziky na 2. stupni základní školy: vybrané výsledky CPV videostudie fyziky. Pedagogická orientace, 18(4), 35–56.
Valverde, G. A., Bianchi, L. J., Wolfe, R. G., Schmidt, W. H., & Houang, R. T. (2002). According to the book. Using TIMSS to investigate the translation of policy into practice through the world of textbooks. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers.
van der Schee, J. (1987). Kijk op kaarten. (Disertační práce) Amsterdam: Vrije Universiteit.
van der Schee, J. (2000). Helping Children to Analyse a Changing World: Looking for Patterns and Relationships in Space. In R. Gerber & M. Robertson (Eds.), The child‘s world, triggers for learning (s. 214–231). Camberwell Australia: ACER Press.
van der Schee, J., van der Zijpp, T., Hoekveld-Meijer, G., van Westerhenen, H. (1994). Map skills and geography teaching. In F. G. Birkman, J. van der Schee, J. A. Schouten, & M. C. van Parreren (Eds.), Curriculum research: differnt disciplines and common goals (s. 169–191). Amsterdam: Vrije Universität.
van der Zijpp (1996). Het trainen van Kaartvaardigheden (Disertační práce). Amsterdam: Vrije Universiteit.
van Dijk, H. (1998). Kaarten Kiezen. (Disertační práce). Amsterdam : Vrije Universiteit.
van Dijk, H., van der Schee, J., Trimp, H, & van der Zijpp, T. (1994). Map Skills and Geographical Knowledge. Geographic and environmental education, 3(1), 68–80.
Věříšová, I., Krüger, & K., Bělinová, E., et al. (2007). Kudy vede cesta ke čtenáři? Rozvoj dětského čtenářství na základní škole. Praha: Aktris.
Vlček, P. (2009). Komparativní kinantropologie. Česká kinantropologie, 13(1),82–95.
Vlček, P. (2010). Vliv školských reforem na tvorbu kurikula tělesné výchovy v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických (Disertační práce). Olomouc: Univerzita Palackého, FTK.
Vlček, P., & Janík, T. (2010). Školské reformy a tvorba kurikula tělesné výchovy v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických: Pedagogický výzkum v teorii a praxi. Brno: Paido.
Vlček, P., & Mužík, V. (2012). Soulad mezi projektovaným a realizovaným kurikulem jako faktor kvality vzdělávání v tělesné výchově. Česká kinantropologie, 16(1), 31–45.
Vlčková, K. (2007). Strategie učení cizímu jazyku: Výsledky výzkumu používání a efektivity strategií na gymnáziích. Brno: Paido.
Vosniadou, S., & Brewer, W. (1992). Mental models of the Earth. A study of conceptual change in childhood. Cognitive Psychology, 24(4), 535–585. DOI: 10.1016/0010-0285(92)90018-W
VÚP. (2007). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP.
VÚP. (2011). Gramotnosti ve vzdělávání. Praha: VÚP.
Vygotskij, L. S. (2004). Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál.
Waeytens, K., Lens, W., & Vandenberghe, R. (2002). Learning to learn: Teachers’ conceptions of their supporting role. Learning and Instruction, 12(3), 305–322. DOI: 10.1016/S0959-4752(01)00024-X
Waldrip, B., G., Fisher, D., L. & Dorman E., J. (2009). Identifying exemplary science teachers through students’ perceptions of their learning environment. Learning Environments Research, 12(1), 1–13. DOI: 10.1007/s10984-008-9049-0
Walterová, E. (1992). Srovnávací a mezinárodní pedagogické výzkumy: Zahraniční trendy a naše situace. In J. Průcha (Ed.), Proměny vzdělávání v mezinárodním kontextu (s. 21–34). Praha: Karolinum.
Walterová, E. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. 2. díl. Brno: Paido.
Walterová, E. (2006). Srovnávací pedagogika: Vývoj a proměny v globálním kontextu. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Wanner, S., & Kerski, J. (1999). The effectiveness of GIS in high school education. Proceedings, ESRI User Conference, San Diego. Dostupné z http://proceedings.esri.com/library/userconf/proc99/proceed/papers/pap203/p203.htm
Wawrosz, P. (2011). Artefiletika – putování mezi tvorbou a reflexí. Dostupné z: http://www.gymnasion.org/archive/article/artefiletika-putovani-mezi-tvorbou-reflexi-0
Waxman, H. C., & Chang H. (2006). Mixed method approaches for examining classroom learning environments for resilent and nonresilient students in urban elementary schools. In D. Fisher & M. S. Khine, Contemporaly approaches to research on learning environments (s. 195–215). Singapore: World Scientific Publishing.
Weeden, P. (1997). Learning through Maps. In M. Williams & D. Tilbury (Eds.), Teaching and learning geography (s. 168–179). New York: Routledge.
Wiegand, P. (2006). Learning and teaching with maps. Abingdon: Routledge.
Wildová, R. (2005). Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti. Praha: Univerzita Karlova.
Wildová, R. (2012). Rozvoj negramotnosti a počáteční čtenářské gramotnosti v kurikulu evropských zemí. Pedagogika, 61(1–2), 10–21.
Wildová, R., & Křivánek, Z. (2009). Základy gramotnosti (počáteční čtenářská gramotnost). In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (s. 230–235). Praha: Portál.
Wiley, D. E., & Harnischfeger, A. (1974). Explosion of a myth: Quantity of schooling and exposure to instruction, major educational vehicles. Educational Researcher, 4(4), 7–12. DOI: 10.3102/0013189X003004007
Wilhelm, M. (2002). Bedingungen zur Gestaltung inklusiven Unterrichts. In M. Wilhelm, G. Bintinger, & H. Eichelberger, et al., Eine Schule für dich und mich! (s. 91–107). Innsbruck: Studien Verlag.
Winne, P. H., & Hadwin, A. F. (2008). The weave of motivation and self-regulated learning. In D. Schunk & B. J. Zimmerman (Eds.), Motivation and Self-Regulated Learning: Theory, Research, and Applications (s. 297–314). Mahwah : Lawrence Erlbaum Associates.
Winter, D. D. N., & Koger, S. M. (2009). Psychologie environmentálních problémů. Praha: Portál.
Wolters, Ch. A., & Pintrich, P. R. (1998). Contextual differencies in student motivation and self-regulated learning in mathematics, English, and social studie classrooms. Instructional Science, 26(1–2), 27–47. DOI: 10.1023/A:1003035929216
Wood, D. et al. (1976). The role of tutoring in problem solving. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 17(1–2), 89–100. DOI: 10.1111/j.1469-7610.1976.tb00381.x
World Health Organization. (1947). Constitution of the World Health Organization. Chronicle of the World Health Organization, Annex 1. Kodaň: Technical Secretariat, WHO. Dostupné z http://whqlibdoc.who.int/hist/chronicles/chronicle_1947.pdf
World Health Organization. (1997). Expert committee on comprehensive school health education and promotion. Promoting health through schools. Ženeva: WHO. Dostupné z http://whqlibdoc.who.int/trs/WHO_TRS_870.pdf
World Health Organization (1998). Health 21: An introduction to the health for all policy framework for the WHO European region. Dostupné z http://www.euro.who.int/_data/assets/pdf_file/0010/98398/wa540ga199heeng.pdf
Zápotočná, O. (2001). Rozvoj počiatočnej literárnej gramotnosti. In Z. Kolláriková & B. Pupala (Eds.), Předškolní a primární pedagogika (s. 271–305). Praha: Portál.
Zimmerman, B. J. (2002). Becoming a self-regulated learner: An overview. Theory Into Practice, 41(2), 64–70. DOI: 10.1207/s15430421tip4102_2
Zimmerman, B. J., & Manuel Martinez-Pons. (1990). Student differences in self-regulated learning: Relating grade, sex, and giftedness to self-efficacy and strategy use. Journal of Educational Psychology, 82(1), 51–59. DOI: 10.1037/0022-0663.82.1.51
Zítková, J. (2004). Několik poznámek k literární komunikaci v primární škole. Brno: Masarykova univerzita.