Anotace
Disertační práce na téma: Zelená idea v ruském kosmismu
Předmětem této disertační práce je ruský kosmismus, jeho
současné interpretace a podoby a jeho vymezení k současným
proudům environmentálního myšlení a ekologické etiky. V naší
práci nás zajímá filosofický a duchovní prostor ruského
kosmismu, a především jeho spojení s ruským ekologismem.
Práce si klade za cíl objasnit zdroje a myšlenky, které
souvisejí s prolnutím ruské ideje a environmentálního myšlení.
Na základě identifikace charakteristik zelené ideje představuje
úvahy ruských myslitelů žijících na přelomu 19. a 20. století,
které se staly východisky pro současné úvahy ruských
environmentálně orientovaných myslitelů. Na základě těchto
charakteristik definuje ruský ekologismus a jeho východiska,
které nabízí v environmentálních souvislostech.
Ruský kosmismus se stal vyjádřením ruské mentálnosti, vazba
ruské ideje a ekologické ideologie přineslo novou modifikaci,
která začala být nazývána ruským ekologismem.Ruský ekologismus
se obrací k tradici ruského kosmismu jednak obsahově (tj.
navazuje na témata ruského kosmismu), a jednak rituálně (tj. v
ruském kosmismu nachází potřebu sebeospravedlnění). Spojením
environmentalismu s ruským kosmismem získal ruský ekologismus
nejenom teoretickou bázi a obsahovou náplň, ale především
sebeospravedlnění a ideologický náboj přebírající poselství
ruské ideje v podobě zelené ideje. Nedílnou součástí disertační
práce je identifikace a revize společných témat. V
aktualizacích ruského kosmismu v pracích ruských ekologistů
můžeme vymezit několik aspektů, kterým se v disetační práci
zevrubněji věnujeme.
Prvním zdůrazňovaným aspektem je samotné vidění existence
environmentální krize a hledání jejích kořenů. Ruský
ekologismus nachází v ruském kosmismu podporu pro vizi
hrozícího konce světa. Pro ruský kosmismus je krize porušením
zákona, pádem světa. To, že člověk narušil prvopočáteční
rovnováhu, vyvolává v ruském kosmismu apokalyptickou představu,
že svět spěje ke konci. Ruský ekologismus v návaznosti na ruský
kosmismus interpretuje environmentální krizi ruský ekologismus
jako existující narušení ekologické rovnováhy, které vyvolává
éru globálních krizí – ekologickou, ekonomickou, národnostní, a
především krizi antropologickou.
Druhým společným rysem zdůrazňovaným ruskými ekologisty je
znovunalezení a uvědomění si jednoty člověka a přírody. Jednota
člověka a přírody je odvozována od jeho předurčení k
zachovávání řádu. Nalezení cesty z krize kosmistům představuje
sledovat harmonický stav Země a celého kosmu. Bez dosažení
bezkrizové existence člověka a přírody žádné řešení ekologické
krize není možné.
V obhajobě jednoty formuloval ruský ekologismus ekologický
imperativ. Hlavní úkol v překonání environemntální krize
spočívá podle ruského ekologismu v pokračování lidských dějin,
což je vyloučeno bez respektu k potřebám přírody a dalšího
rozvoje biosféry jako celku. Objektivní cílem ekologického
imperativu je tedy ochrana své vlastní hoemostáze a homeostáze
v celku. Ekologický imperativ se opírá o rozum lidstva,
nadaného novou morálkou: ekologický imperativ zavrhuje možnost
vztahovat se k přírodě jako k životnímu prostředí člověka,
rozeznává jeden sociopřírodní systém založený na propojení
přírody a společnosti jako lidstva v celku.
Třetím společným rysem ruské ekologické etiky a ruského
kosmismu je důraz na proměnu člověka, jeho etitace a odklon od
egoismu a subjektivismu.
Ačkoliv kosmisté nepopřeli nadvládu člověka nad okolním světem,
a světem přírody obzvláště: lidé budou vůči přírodě stále
uplatňovat své potřeby, radikálně postavili otázku proměny
těchto potřeb a způsobů jejich uplatňování. Etika se v jejich
dílech mění v příkladnou a základní vědeckou disciplínu. Nově
stanovené mravní normy, na základě svědomí a lásky, vedou ke
koevoluci člověka a přírody (životního prostředí). Tento fakt
člověka přivádí na hranice nových forem evolučního procesu
osvobozeného z pout přírodního výběru. Osud světa a odpovědnost
za jeho osud je dán člověku tím, že je mu dána možnost převzít
moc nad evolučním procesem. Jen člověk prostřednictvím své
transgrese je schopen odvrátit krizi a vyvést z ní planetu.
Ruský ekologismus převzal z ruského kosmismu zamítnutí
klasického evropského modelu člověka a nastolení nutnosti
proměny lidské přirozenosti k překonání ekologického rozkolu
mezi člověkem a přírodou. Nová forma antropogeneze předpokládá
kvalitativně jiné formy evolučního mechanismu, interpretace
evolučního procesu jako cesty z environmentálních problémů
vyzdvihuje mravní imperativ jako základní složku evoluce. Tento
je odvozován z jednoty viděné jako ekologickou rovnováhu a je
tím novým prvkem nového evolučního procesu, který jej proměňuje
ve vědomý a člověkem regulovaný vývoj. Ruský ekologismus
stanovil podmínkou další evoluce a zachovaní člověka na planetě
jeho mravní završení.
Nedílnou součástí představ o proměně člověka a jeho vztahu k
přírodě je radikální proměna jeho potřeb, tj. změnit formu
výživy člověka a formu využívaní přírodních zdrojů a zdrojů
energie. Ruský ekologismus se tak obrací k myšlence ruského
kosmismu o autotrofnosti člověka a jejím variantám. Evoluce k
novému člověku - homo novus - v ruském ekologismu zahrnuje
program modernizace lidského genomu, která by měla vyřešit
problematiku vyčepání zdrojů a přelidnění součastně.
Posledním aspektem, který přibližuje ruský kosmismus k
současnému ruskému ekologickému myšlení, je požadavek proměny
společnosti – společnosti, která by koexistovala v souladu s
přírodou.
Ruští ekologisté vyzdvihují ideál noosféry a cesta k ní -
noosferogenese, za svůj cíl přijímají vytvoření civilizace
noosférního typu. Noosféra se stává symbolem nalezení rovnováhy
mezi mezi sociálním rozvojem a rozvojem přírody. Její existence
je podmíněna potlačením primátu ekonomické, administrativní,
národnostní organizace světa. Důraz je kladen na novou
organizaci lidí i biosféry obecně, základní hodnotou je život o
sobě. Cesta z ekologické krize znamená novou společenskou
organizaci, typu civilizace na základě řádu daného vzájemným
harmonickým vztahem člověka o přírody.
Ruský ekologismus nezůstává bez vazby na myšlenkové koncepty
světové ekologické etiky, stejně jako v ruském kosmismu hledá
spojence, ospravedlnění své vlastní cesty. Přijetí či kritika
jednotlivých systémů ekologické etiky bylo výraznou měrou
ovlivněno také politickou situací Ruska v 70. letech. V ruském
ekologismu nacházíme kritický přístup k západním politických
konceptům - závěrům Římského klubu či koncepci Trvale
udržitelného rozvoje.
Ruský ekologismus bývá nejčastěji interpretován jako odklon od
antropocentrického vidění světa. Základní rozpor mezi
antropocentrismem a ruským ekologismem spočívá v tom, že
základní hodnotou ruského kosmismu a v jeho návaznosti také
ruského ekologismu není člověk o sobě, ale člověk jako nositel
rozumu. Představitelé ruského kosmismu však se kriticky
postavili k západoevropskému, klasicistnímu, typu
racionálnosti. Ideálem je jim rozum vyčleněný z přírody, který
je atributem nadpřírodního, kosmického života.
Záchrana života na planetě spočívá v ruském ekologismu v
radikální proměně člověka i přírody, v jejich koevoluci a
společné transgresi v nový rovnovážný stav v noosféře.
Demiurgem této nové sféry se stal rozum, věda či projekt. Jejím
cílem kosmizace života. Ruský ekologismus tak přináší orientaci
na kosmos jako na ideální prostředí člověka i přírody. …víceméně
Abstract
THESIS CONCERNED WITH THE TOPIC:Green idea in Russian cosmism
This thesis deals with the issue of Russian cosmism, its
contemporary interpretations and forms and its relationship
with current streams of enviromnental thinking and ecological
ethics. In this work we are concerned with the philosophical
and spiritual space of Russian cosmism and mainly its
connection with Russian ecologism.
The aim of this work is to outline sources and thoughts which
relate to the permeation of the Russian idea and enviromnental
thinking. On the basis of identification of characteristics of
the green idea it shows the reflections of Russian thinkers who
lived at the turn of the 20.century, which became the basis for
current reflections of Russian environmentally-oriented
thinkers. On the basis of these characteristics the work
defines Russian ecologism and its sources and offers them in
environmental context.
Russina cosmism became the expression of Russian mentality, the
relationship of the Russian idea and ecological ideology
brought new modification which started to be called Russian
ecologism. Russian ecologism uses the tradition of Rusian
cosmism in terms of the content (i.e. it continues in the
topics of Russian cosmism) as well as in terms of rituals (i.e.
it finds the need for self-justification in Russian
cosmism).Through the merge of environmentalism and Russian
cosmism Russian ecologism gained not only theoretical basis and
content, but especially self-justification and ideological
strength which continues in the message of the Russian idea in
the form of green idea. The thesis also includes identification
and revision of the topics they have in common. In updated
versions of Russian cosmism in the works of Russian ecologists
we can specify several aspects which are more thoroughly
studied in this thesis.
First emphasised aspect is understanding of the existence of
environmental crisis itself and searching for its roots.
Russian ecologism finds in Russian cosmism the support for the
vision of impending end of the world. For Russian cosmism
crisis means breaking the law, fall of the world. The fact that
man disrupted the original balance which existed at the very
beginning creates the apocalyptic idea in Russian cosmism that
the world is coming to its end. Russian ecologism builds on
Russian cosmism and interprets environmental crisis as an
existing disturbance of ecological balance which creates an era
of global crises- ecological, economical and especially
anthropological crisis.
Second common aspect which is emphasised by Russian ecologists
is rediscovery and realization of the unity of man and nature.
The unity of man and nature is derived from his predestination
to keep the order. Cosmists think that interest in harmonious
state of the Earth and the whole universe is the way out of
crisis Without reaching the crisis-free existence of man and
nature there is no solution to the ecological crisis.
In the defence of unity Russian ecologism formulated ecological
imperative. According to Russian ecologism the main task for
overcoming the ecological crisis is continuation of human
history, which is impossible without respecting the needs of
nature and further development of biosphere as a whole. The
objective aim of ecological imperative is the protection of its
own homoeostasis and homoeostasis in the whole. Ecological
imperative is based on the reason of mankind endowed with new
morality: ecological imperative rejects the option of relating
to nature as an environment of man, it recognizes only one
socially-natural system based on the union of nature and human
society as a whole.
Third common aspect of Russian ecological ethics and Russian
ecologism is the emphasis on the change of man, his change
towards being more ethical and move away from egoism and
subjectivism.
Although cosmists never rejected the dominion of man over the
world around him and especially over the world of nature as
people will still meet their needs through nature, they
radically put the question of changing these needs and ways of
meeting them. In their works ethics changes into basic and
exemplary scientific discipline. Newly defined moral norms
based on conscience and love lead to co-evolution of man and
nature (environment.) This fact brings man to the border of new
forms of evolutionary process liberated from the bonds of
natural selection. Man is given the chance to take over the
power over the evolution process and thus the destiny of the
world and responsibility for his own destiny is given to man.
Only man is able to avert crisis and lead the planet out of the
crisis through his transgression.
Russian ecologism took over from Russian cosmism rejection of
the classical European model of man and the necessity to change
human nature to get over the ecological split between man and
nature. New form of anthropogenesis presumes qualitatively
different forms of evolutionary mechanism, interpretation of
evolution process as a way out of environmental problems
underlines the moral imperative as a basic component of
evolution. This is derived from unity viewed as ecological
balance and it is the new aspect of new evolution process which
changes this process into a conscious and man-regulated
progress. Russian ecologism set a condition for new evolution
and preservation of man and the condition is man¨s moral
completion.
Radical change of needs of man is an integral part of concepts
about the transformation of man. That means changing the form
of nutrition of man and the form of using natural resources and
sources of energy. Russian ecologism thus turns to the idea of
Russian cosmism about the autotrophy of man and its varieties.
Evolution towards new man –home novus- in Russian ecologism
includes program of modernisation of human genome which should
solve the problem of using up the resources and overpopulation
at the same time.
Last aspect which brings Russian cosmism closer to
contemporary ecological thinking is the demand for the
transformation of the society- society which would coexist in
harmony with nature.
Russian ecologists stress the ideal of noosphere and the way
towards it- noospheregenesis, they accept the idea of creating
noosphere type of civilization as their aim. Noosphere becomes
the symbol of finding the balance between social progress and
the development of nature. The condition of its existence is
suppression of the primacy of economic, administrative and
racial organization of the world. Emphasis is placed on new
organization of people and biosphere in general, life in
itself is the basic value. The way out of ecological crisis
means new social organization, type of civilization based on
the order given by mutually harmonious relationship of man and
nature.
Russian ecologism has binds to the thought concepts of the
world ecological ethics, just like in Russian cosmism it looks
for allies and justification for its own way. The acceptance or
criticism of the various systems of ecological ethics was
largely influenced also by the political situation of Russia in
the seventies. In Russian ecologism we can find critical
approach to the western political concepts – the conclusions of
The Roman club or the concept of Sustainable development.
Russian ecologism is most often interpreted as a diversion from
the anthropocentric view of the world. The basis conflict
between anthropocentrism and Russian ecologism is in the fact
that the basic value of Russian cosmism and consequently also
Russian ecologism is not man himself, but man as the bearer of
reason. However, the representatives of Russian cosmism
criticised the western European, classicist type of
rationality. For them the ideal means reason taken out of
nature which is an attribute of the supernatural, cosmic life.
The salvation of life on the planet in Russian ecologism lies
in radical transformation of man and nature, their coevolution
and common transgression into new balanced relationship in
noosphere. Reason, science or project became the demiurge of
this new sphere. Its aim is the cosmization of life. Russian
ecologism thus brings orientation to cosmos as an ideal
environment for both man and nature. …víceméně
čeština
Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.