Zásady pro vypracování diplomové práce:
1. Diplomová práce je sumarizací vědecké tvorby diplomanta. Vlastní tvorba diplomové práce spočívá, zejména v kritickém zpracovaní větší části existující odborné literatury, schopnosti stávající problematiku jasně vyložit a dát do vzájemných souvislostí různé přístupy a názory tak, aby vznikl smysluplný systematický text, který by mohl posléze sloužit jako důležitý zdroj informací pro daný obor. 2. V úvodu práce bude formulována pracovní hypotéza a stanoveny vhodné metody pro její ověření. Současně bude vytyčen cíl, k němuž má práce dospět. 3. Samotný obsah diplomové práce spočívá v systematicky utříděné interpretaci získaných poznatků. Ověřování a falzifikaci stanovených hypotéz. 4. Završením celé práce je potvrzení či vyvrácení pracovní hypotézy. Ve vědeckém závěru bude současně uvedeno, jakými způsoby lze využít poznatků, ke kterým řešitel dospěl. 5. Hlavním úkolem při zpracování tématu je schopnost prokázat samostatně aplikovat prameny mezinárodního práva s využitím teoretických poznatků daného právního odvětví.

Všeobecná literatura a normy ke zpracování díla:
Eco, U.: Jak napsat diplomovou práci, Votobia, Olomouc, 1997. Filka, J.: Metodika tvorby diplomové práce, Knihař, Brno, 2002. Směrnice děkana č. 1/2006, http://www.law.muni.cz/zaklinf/smernice/index.php

Diplomantka povinně zapracuje do práce následující obsahové otázky:
Dle tvrzení tibetské exilové vlády, protože v předchozích desetiletích nebylo v Číně silné ústřední vlády schopné udržovat někdejší čínskou suverenitu nad Tibetem, byl Tibet fakticky do roku 1950 samostatným státem. Dne 21. října 1950 jednotky čínské Lidově osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu, "aby zachránily tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečily ochranu západní čínské hranice". Dalajlama zůstal i po čínské "záchraně" hlavou země. Avšak pozemkové reformy a další společenské změny zaváděné čínskou vládou vedly ve druhé polovině 50. let k nepokojům proti čínské nadvládě. Tibetské povstání bylo v roce 1959 krvavě potlačeno a dalajlama uprchl do Indie, kde požádal o politický azyl. V indické Dharmasale dodnes sídlí tibetská exilová vláda. Čínská vláda řeší problematiku Tibeťanů cestou asimilace. Úkolem diplomantky je vyrovnat se s otázkami, které v tomto smyslu mezinárodní právo předestírá. Lze hodnotit čínskou záchranu jako okupaci tehdy nezávislého Tibetu? Co je obsahem práva tibetského národa na sebeurčení? Jaký je postoj tibetské exilové vlády? Jaký je postoj Číny k Tibetu? Jaký je postoj mezinárodního společenství?
Diplomantka bude pracovat s dostupnou zahraniční i českou literaturou, např:
International Commission of Jurists,Tibet: Human Rights and the Rule of Law, Geneva, 1998.