Předložená bakalářská práce reaguje na nedostatečný počet pěstounů na přechodnou dobu v České republice, kteří by poskytli potřebnou péči dětem, které nemohou vyrůstat ve své biologické rodině. Lze očekávat, že riziko nedostatečného počtu pěstounů se zvláště projeví v souvislosti s plánovaným zrušením kojeneckých ústavů pro děti do 3 let., která má nastat od roku 2025. Práce se zaměřuje na zjištění: „Jak sociální pracovníci přistupují ke zrušení kojeneckých ústavů v České republice?“ Tato otázka by měla přinést zjištění nejen o tom, jak uvažují sociální pracovníci o důvodech nezájmu o pěstounství na přechodnou dobu, ale také přinese odpověď na to, jak s tímto nedostatkem pěstounů zacházejí sociální pracovníci při své práci. Výzkumný cíl práce také zvýší porozumění o bariérách i zdrojích podpory, které lze využít pro zvýšení zájmu o pěstounství. Tyto poznatky budou využity pro formulaci takových doporučení, které by vedly ke zvýšení počtu pěstounů na přechodnou dobu v České republice.