Anotace
Bakalářská práce na téma Budování československé územní správy
v letech 1918-1920, si klade za cíl zhodnotit zejména vývoj ve
výše zmíněných letech. Nicméně jsem toho názoru, že k pochopení
tématu není možné vytvořit pouze výčet událostí, které územní
správu formovaly jen v tomto období, ale že je nutné pojmout
toto téma poněkud v širším kontextu. Abychom pochopili, jaké
důvody vedly k zavádění určujících opatření, je třeba zaměřit
se na období před vznikem republiky, tedy na období, kdy země,
které posléze utvořily Československo, byly ještě součástí
Rakouska-Uherska. Nicméně není pro toto téma podstatné vytvářet
celkový historický přehled o územní správě v našich zemích,
proto se v této části práce zaměřuji až na období po roce 1848,
kdy již lze hovořit o vcelku moderní územní správě. Podrobně se
tedy v této práci věnuji nejen časovému úseku 1918-1920, ve
kterém se rozhodovalo o budoucí podobě územní správy nově
vzniklé republiky, ale i příčinám, které k jednotlivým
rozhodnutím vedly. Jelikož jednotlivé části nově vznikající
republiky měly z části odlišný vývoj, je k pochopení vývoje
územní správy důležité, zhodnotit tyto oblasti zvlášť a to jak
v době před vznikem nového státu, tak v době po něm.
Pozornost rovněž věnuji období První světové války, během níž
se začaly souvisleji formovat představy o vzniku budoucího
státu, zejména se jedná o snahu budoucího prezidenta Tomáše
Garriguea Masaryka, získat mezinárodní uznání Československa
prostřednictvím dohod a deklarací, které podrobně analyzuji.
Vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918 je
pro tuto práci stěžejním momentem, neboť ještě ten samý den je
vyhlášen zákon č. 11/1918 Sb., který ve své podstatě začíná
formovat podobu územní správy v Československu. Se vznikem
státu úzce souvisí skutečnost, že Československo mělo své území
nároky, které hodlalo prosazovat na úkor okolních států, které
samozřejmě měly záměry zcela opačné. Této problematice se proto
podrobně věnuji, neboť až do konečného určení hranic Pařížskou
mírovou konferencí nebylo zcela zřejmé, na jakém území může
československá státní správa vůbec působit.
Právě Pařížské mírové konferenci a smlouvám, které díky ní
Československo uzavřelo, je věnována samostatná kapitola této
práce. Pro celé období existence předválečné Československé
republiky, je takzvaný Versailleský mírový systém naprosto
stěžejním, neboť právě na jeho základě Československo formálně
vzniklo a naopak v důsledku jeho porušení posléze zaniklo.
Proto považuji za podstatné, věnovat smlouvám Pařížské mírové
konference zvýšenou pozornost.
Podstatou samotné práce je pak zejména období, které nastalo po
mezinárodní konferenci, potvrzující územní celistvost
Československa. V této části se především zabývám vznikem a
činností Národního výboru československého, vznikem ústavy a
dalšími normami, které československou územní správu v jejích
počátcích vytvářely. Jako nejpodstatnější je v této části
popsán zejména zákon č. 126/1920 Sb. o zřízení župních a
okresních úřadů v republice Československé, nazývaný též jako
župní zákon a jiné podstatné právní úpravy. I když nad rámec
tohoto tématu, jeví se mi jako podstatné zmínit i zákon
č.125/1927 Sb., který jaksi symbolicky zakončuje právě období
prvopočátků vytváření územní správy v Československu.
Jako určující záležitost pro budování československé územní
samosprávy byla bez pochyby příprava župního zřízení, neboť
právě zde, se dá hovořit o vytváření nových systémů. Až do
tohoto okamžiku Československo pouze žilo ze zřízení, které
bylo přejato od Rakouska-Uherska. Je zcela logické, že ihned po
vyhlášení státní samostatnosti, bylo recipování dosavadních
poměrů nejrozumnějším krokem, který vedl k udržení pořádků ve
státě, ale stále se jednalo o nutné provizorium, kde vedle sebe
v unitárním státě fungovaly dva odlišné systémy. Proto snahu o
přijetí zcela nového územního uspořádání hodnotím velmi kladně.
Jako problematické se mi v této souvislost jeví fakt, že zákon
neřešil otázku postavení Podkarpatské Rusi a že nebylo po celou
dobu trvání Československa v jeho předválečné podobě dosaženo
autonomie Podkarpatské Rusi, která jí již dříve byla
přislíbena. To, že byl župní systém realizován pouze na
Slovensku, si vysvětluji skutečností, že právě zde, mělo župní
zřízení historickou tradici již z dob Uherska a nejevilo se zde
toto uspořádání tolik jako cizorodý prvek. Jako hlavní příčina
nerealizování župního zřízení na území celého Československa,
se mi však jeví skutečnost, že politická reprezentace, se
obávala vytvořit v českých zemích župy, ve kterých by
převládalo německy hovořící obyvatelstvo.
Národností otázka v Československu, je myslím si naprosto
klíčovou věcí, která provázela budování územní správy po celou
dobu existence prvorepublikového Československa. Zhodnotíme-li
fakt, že již při samotném vzniku státu se zejména německá a
maďarská menšina s touto skutečností nedokázala ztotožnit a
hodlaly jimi obývané území připojit k okolním státům, bylo
prakticky již od začátku jasné, že vybudovat jednotný územně
správní systém na celém území státu bude nesmírně
problematické. To že Slovensku a ani Podkarpatské Rusi nebyla
dána již dříve deklarovaná autonomie, bylo dle mého názoru
způsobeno zejména faktem, že Slováků i Rusínů bylo v
Československu méně než Němců a proto by na základě
demokratických zásad, kterými se Československo řídilo, nebylo
možné neuznat autonomii oblastem obývaných německy hovořícími
obyvateli. Hlavně z těchto důvodů, se Československo vydalo
cestou unitárního státu a ne, kupříkladu podle Švýcarského
vzoru, cestou konfederace, neboť neztotožnění se menšin s
existencí Československa, by patrně vedlo k jeho rozštěpení a
následnému zániku. Právě z tohoto důvodu se nepodařilo
realizovat ani župní zřízení na celém československém území.
Župy, i když neměly být žádnými federativními jednotkami, by
byly bývaly disponovaly určitou mírou samosprávy, a proto
nebylo žádoucí, aby vznikly župy takové, ve kterých by Němci
převládali, neboť zde by rovněž mohlo nastat nebezpečí, že buď
by nad nimi vláda postupně ztrácela kontrolu, nebo by mohlo
dojít až k jejich oddělení od Československa. Jak později
historické události ukázaly, nebyly tyto obavy neopodstatněné a
v konečném důsledku se republice národnostní otázka stala
osudnou a to nejen v roce 1938, ale posléze i začátkem 90. let
20. století, kdy se myšlenka jednotného československého národa
ukázala jako definitivně neživotaschopná a Československo
zaniklo.
Nicméně v období po skončení druhé světové války přišlo župní
zřízení, v té době již nazývané krajské, opět na pořad dne. Je
zřejmé, že tvůrci nových územních uspořádání se vždy inspirují
systémy, které již v historii fungovaly, a proto se mi jeví
jako velmi důležité a poučné, věnovat historii územního
uspořádání pozornost a využít nabytých poznatků k zefektivnění
a zlepšení systémů dnešních či budoucích. …víceméně
Abstract
The bachelor thesis on Building Czechoslovak Regional
Government in the Years 1918 - 1920 aims at evaluation of the
development in the specified period. However, I believe that to
understand the theme it is not sufficient to only compile a
list of events forming regional government in that particular
period but that a wider context is needed. To understand the
reasons leading to implementation of the decisive measures one
needs to focus on the period before establishment of the
republic, that is on the period when the lands later forming
Czechoslovakia were still part of the Austro-Hungarian Empire.
On the other hand, for the purpose of this theme it is not
necessary to compile a complete historic survey of regional
government in our lands and that is why I only deal with the
period after 1848 when quite modern regional government was
formed. Detailed account only covers the period 1918 - 1920
when the future form of regional government in the new republic
was born and the causes leading to the individual relevant
decisions. As the individual parts of the new republic partly
developed differently they require separate assessment in the
period both before and after establishment of the independent
Czech state.
Attention is also paid to the period of World War I when
systematic ideas of the future state were formed, especially
through the efforts of the future president T. G. Masaryk to
achieve international recognition of Czechoslovakia by means of
agreements and declarations which I analyse in detail.
Announcement of the independent Czechoslovak state on 28
October 1918 is the crucial moment of this thesis, for on the
same day Act no 11/1918 Coll. was passed, which in essence
began to shape regional government in Czechoslovakia.
Establishment of the state is closely related to the fact that
Czechoslovakia had its territorial claims which it intended to
assert at the cost of the surrounding states which, obviously
had quite opposite intentions. Therefore I deal with this issue
in detail, for until the final border specification by the
Paris Peace Conference it was not clear what was the territory
where the Czechoslovak regional government could exercise its
influence.
A separate chapter of this thesis is therefore devoted to the
Paris Peace Conference and the agreement executed by
Czechoslovakia in relation to it. The Versailles Peace System
is absolutely critical for the whole period of existence of the
pre-war Czechoslovak Republic, for on its basis Czechoslovakia
was formally established and later perished due to its
violation. That is why I find it very important to pay
increased attention to the agreement following from the Paris
Peace Conference.
The essence of the thesis is the period after the international
conference confirming territorial integrity of Czechoslovakia.
This chapter mainly deals with the origin and activity of the
Czechoslovak National Committee, formulation of the
constitution and other standards forming Czechoslovak regional
government in its outset. The most substantial document
mentioned in this chapter is Act no 126/1920 Coll., on
organisation of political control, also called Zhupa Act, and
other relevant legislation. Although exceeding the frame of
this theme, I also consider relevant Act no 125/1927 Coll.,
somewhat symbolically closing the period of origin of regional
government of Czechoslovakia.
The decisive matter of building the Czechoslovak regional
government was preparation of the zhupa system, for here the
new systems were actually developed. Until that Czechoslovakia
used the regional organisation taken over from the
Austro-Hungarian Empire. Logically enough, immediately after
announcement of the independent state taking over the existing
conditions was the most reasonable step towards maintaining
order in the state, but it was still a necessary provisional
arrangement under which two different systems worked within a
unitary state. That is why the efforts at adopting a completely
new and different regional arrangement are seen as a very
positive step. The fact that the act did not address the issue
of the position of the Trans-Carpathian Russia and its
autonomy, which had previously been promised. The fact that the
zhupa system was only implemented in Slovakia may be explained
by the fact that here the zhupa system already had a tradition
from the Hungarian period and therefore this arrangement did
not appear as a foreign element here. I see the main reason why
the zhupa system was not implemented across the Czechoslovak
territory in the fact that political representatives of the
state were afraid of establishment of zhupas with prevailing
German speaking population in the Czech lands.
The question of nationalities in Czechoslovakia is in my
opinion the key issue accompanying building of regional
government throughout the existence of the First Republic.
Considering the fact that especially the German and the
Hungarian minorities could not identify themselves with the
establishment of the Czechoslovak state and planned to
incorporate the territories they inhabited to the surrounding
states, it was clear from the very beginning that to build a
unified government system across the state territory would be
very difficult. The fact that neither Slovakia nor the
Trans-Carpathian Russia received the formerly declared autonomy
was in my opinion mainly due to the fact that both Slovak and
Rusyn population was smaller in number than Germans and so on
the basis of the democratic principles Czechoslovakia was
governed by then it was impossible not to acknowledge autonomy
of the areas inhabited by German speaking population. Mainly
for those reasons Czechoslovakia chose to become a unified
state and not a confederation, like for example Switzerland,
for the lack of identification of the minorities with the
existence of Czechoslovakia would probably have led to a split
of the country and its subsequent termination. For that very
reason also the zhupa system failed to be established across
the Czechoslovak territory. The zhupas, although not federative
units, would have been granted a certain level of
self-government powers, and that is why establishment of zhupas
with prevailing German population was not desirable, for they
would have represented the risk of loss of control over them by
the central government or even their separation from
Czechoslovakia. As later shown by historic events these worries
were not unsubstantiated and in effect the nationality issue
became fatal for the republic not only in 1938 but also in
early 1990s when the idea of the unified Czecho-Slovak state
lost its viability completely and the Czechoslovak state ceased
to exist.
Nevertheless after the end of World War II the zhupa system,
then already called regional state structure, was again part of
the agenda. Clearly creators of new territorial arrangements
always take inspiration from systems existing and functioning
in the past, and therefore I find very important and inspiring
to pay attention to the history of local government and
territorial arrangement and use the acquired knowledge for
streamlining and improvement of the present or even future
systems. …víceméně
čeština
Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.