V letech 2013 a 2015 byla v Národním parku Šumava provedena revitalizace tří napřímených a zahloubených vodních toků: Hučiny, Jedlového a Žlebského potoka. Toky byly navráceny do svých původních tras, v nichž byla vyhloubena nová koryta. Ihned po dokončení prací byl zahájen pravidelný monitoring, který prokázal rychlé osídlení revitalizovaných úseků vodními bezobratlými a postupný nárůst jejich druhové bohatosti. Významnou složkou makrozoobentosu těchto toků jsou chrostíci (Trichoptera), kteří jsou vhodnou modelovou skupinou pro vyhodnocení změn ve společenstvech díky jejich značné druhové a ekologické diverzitě. Tato bakalářská práce se bude zabývat dlouhodobým vývojem společenstev chrostíků se zahrnutím nejnovějších dat, která doposud nebyla analyzována.
V rámci monitoringu je sledováno sedm revitalizovaných úseků, které byly do roku 2018 vzorkovány čtyřikrát ročně. Monitoring poté pokračoval ve dvouletém intervalu s odběry bentosu prováděnými dvakrát ročně. V každém úseku byly vzorkovány tři mesohabitaty zvlášť (peřej, proud a tůň). Jako referenční lokality byly souběžně sledovány přirozené (resp. nerevitalizované) úseky nad revitalizacemi a řeky Teplá Vltava a Studená Vltava, do nichž revitalizované toky ústí. 
Cíle práce jsou:
1. Popsat vývoj druhové bohatosti chrostíků v revitalizovaných a referenčních tocích mezi lety 2013 (2015) a 2022.
2. Popsat změny ve složení společenstev chrostíků porovnáním zastoupení vybraných ekologických skupin.
3. Porovnat společenstva chrostíků revitalizovaných toků ve třech typech mesohabitatů (peřej, proud, tůň).
4. Zhodnotit vliv vybraných proměnných prostředí na diverzitu chrostíků.