Tématem práce je vypálení osad Ploština a Prlov nacistickými bezpečnostními jednotkami za pomoc poskytnutou jejich obyvateli partyzánským skupinám v dubnu 1945 a následné soudní procesy s aktéry těchto událostí před Mimořádným lidovým soudem v Uherském Hradišti v letech 1945-1948. Autorka se na základě obsáhlého archivního výzkumu zaměří na rekonstrukci událostí vedoucích k samotnému vypálení Ploštiny i Prlova a pokusí se uvést na pravou míru některé omyly a dezinformace, které se až dosud objevovaly v odborné i popularizační literatuře. Dále se zaměří na poválečné soudní procesy s příslušníky nacistického bezpečnostního aparátu a konfidenty gestapa souzenými MLS v Uherském Hradišti. Pozornost přitom bude věnovat především míře důkladnosti tehdejšího vyšetřování a celkovému způsobu vedení těchto procesů. Pokusí se také nalézt odpověď na otázku, nakolik byly soudní rozsudky uherskohradišťského soudu objektivní a nakolik je případně ovlivňovaly politické tlaky. Hlavní pramennou základnu ke zpracování dané problematiky představují materiály z Moravského zemského archivu v Brně, Historického oddělení Moravského zemského muzea a Archivu bezpečnostních složek v Praze a Kanicích.