Anotace Pleistocenní říční sedimenty jsou vhodným archívem pro studium změn vlastností našich řek v průběhu času. Díky dlouhodobému výzdvihu celé oblasti a cyklickému střídání glaciálních a interglaciálních období během kvartéru vytvářejí středoevropské řeky typické terasové stupňoviny. Naprostá většina našich řek je díky převážně odolným horninám poměrně stabilní z hlediska průběhu svého toku a polohové změny toků nejsou v Českém masívu příliš časté. K některým zásadním změnám ale došlo během pleistocénu i u hlavních řek Čech. Jedním z těchto případů je dolní tok Vltavy, který dříve obtékal Říp ze západu a spojoval se s Labem až pod dnešní Roudnicí nad Labem. Tato změna je dobře mapovatelná díky přítomným sedimentům straškovské a ledčické terasy a to jak na současném povrchu krajiny, tak především ve vrtech. Datové sady České geologické služby pokrývající jak povrchovou geologickou stavbu ve formě geologických map, tak i vrtná databáze s detailními popisy vrtů v daném prostoru umožňují přesnou rekonstrukci průběhu dřívějšího toku dolní Vltavy. V kombinaci s přesnými topografickými daty ČÚZK lze v současnosti s použitím geoinformatických metod dosáhnout mnohem větší přesnosti z hlediska polohopisu i výškové úrovně, kdy došlo k opuštění tohoto starého řečiště a změně směru toku dolní Vltavy v části mezi Kralupy nad Vltavou a Mělníkem. Cíle Řešitelka využije dostupných dat z ČUZK, ČGS a CENIE k vymapování povrchového rozsahu říčních sedimentů dřívější Vltavy v prostoru mezi Kralupy nad Vltavou a Roudnicí nad Labem. Tento rozsah dále ověří a rozšíří s použitím dat z vrtné dokumentace ČGS-Geofondu. Typ sedimentů a jejich sedimentární textury a struktury řešitelka ověří v dostupných těžebnách písku a štěrku. Získané výsledky využije k plošné mapové rekonstrukci dřívějšího průběhu toku dolní Vltavy a k tvorbě příčných profilů ukazujících vztah dřívějšího a současného řečiště Vltavy a Labe v širším okolí Řípu. Přínos Studium dřívějších změn řek střední Evropy je klasickým tématem kvartérních věd. Tyto rekonstrukce dříve narážely na nedostatečně přesná topografická data. Současné datové sady a geoinformatické techniky umožňují mnohem přesnější rekonstrukci a následně její vizualizaci. Práce zároveň osvětlí dynamické změny, ke kterým i v prostoru relativně stabilní střední Evropy docházelo v průběhu kvartéru. Základní doporučená literatura Balatka, B., Sládek, J. (1962): Říční terasy v českých zemích. 578 s., NČSAV-Geofond, Praha. Balatka, B., Sládek, J. (1988): Hlavní etapy vývoje říční sítě v Čechách. Zprávy GGÚ ČSAV 25, 37–44. Bridgland, D.R. (2000): River terrace systems in north-west Europe: an archive of environmental change, uplift and early human occupation. Quaternary Science Reviews 19, 1293–1303. Gibbard P.L., Lewin J. (2009): River incision and terrace formation in the Late Cenozoic of Europe. Tectonophysics 474, 41–55. Tyráček, J. (2001): Upper Cenozoic fluvial history in the Bohemian Massif. Quaternary International 79, 37–53. Tyráček, J. Fejfar, O., Fridrich, J., Kovanda, J. Smolíková, L., Sýkorová, I. (2001): Račíněves – a new Middle Pleistocene interglacial in the Czech Republic. Bulletin of the Czech Geological Survey 76, 127–139. Tyráček, J., Westaway, R., Bridgland, D. (2004): River terraces of the Vltava and Labe (Elbe) system, Czech Republic, and their implications for the uplift history of the Bohemian Massif. Proceedings of the Geologists’ Association 115, 101–124. Záruba Q. (1943): Podélný profil vltavskými terasami mezi Kamýkem a Veltrusy. Rozpravy České akademie věd, II. třída 52/1942, 9, 1–39.