Oficiální zadání: Společenstvům krytenek minerotrofních biotopů se v porovnání s kyselými vrchovišti zatím věnovalo jen velmi málo studií, přičemž existují dobré znalosti o prediktorech variability z různých prostorových škál. S ohledem na mikroskopickou velikost krytenek se tradičně předpokládá vysoký vliv abiotických faktorů (niche-based processes), na rozdíl od vlivu disperzních omezení (neutral-based processes), které jsou u mikroorganizmů obecně považované za málo významné. Nicméně je známo, že krytenky díky svým mikroskopickým rozměrům mohou také reagovat na změny faktorů prostředí velmi citlivě i na malé prostorové škále (např. v rámci jedné lodyžky mechu). Zůstává tedy otázkou, jak těsně výskyt jednotlivých druhů krytenek odráží faktory prostředí a nakolik mohou být případné rozdíly dány pouze nedostatečným počtem odebraných nebo zpracovaných jedinců. Možný vliv lze také předpokládat i u přítomnosti pouze prázdných schránek druhů, které se v době měření faktorů na konkrétním místě již nevyskytovaly. Tento fenomén, který může do značné míry smazávat odpověď společenstev krytenek na rychle se měnící parametry prostředí, je prozatím velmi málo prostudovaný. Tato práce by se měla věnovat diverzitě a změnám v druhovém složení společenstev krytenek na malé prostorové škále, tj. v rámci jedné lokality. Pro porovnání rozdílů v distribuci druhů byly k odběru vzorků zvoleny dvě lokality, a to se zřetelem na složení mechového patra, jež na těchto stanovištích odráží heterogenitu abiotických podmínek (chemizmu podzemní vody) a také rozdíly těchto podmínek samo vytváří (uvnitř porostu rašeliníků mohou být odlišné chemické poměry, než jaké jsou níže při vývěru podzemní vody). Lokalitu s heterogenním porostem kalcitolerantních rašeliníků a hnědých mechů reprezentuje minerálně bohaté rašeliniště Obidová, srovnávací lokalitou s minimálními rozdíly mezi odběrovými ploškami je pěnovcové prameniště Jasénka. Cíle diplomové práce: - vyhodnotit změny v druhovém složení a distribuci krytenek na základě 20 vzorků odebraných s cílem zachytit maximální diverzitu mikrohabitatů v rámci každé zkoumané lokality, - porovnat výsledky ordinačních analýz pro podmínky abioticky heterogenní a homogenní lokality, - na základě metody zřeďování (rarefaction) zjistit, do jaké míry je za nárůst druhů zodpovědná velikost odběrové plochy, její heterogenita a počet zpracovaných jedinců, - rozlišit živé a mrtvé (prázdné) schránky a zjistit, zda je změna složení společenstev těsněji svázána s faktory prostředí při zohlednění pouze živých jedinců v porovnání s celkovým souborem dat.