Caveoliny se vyskytují na povrchu plasmatické membrány a jsou považovány za specifickou formu lipidových raftů. Role caveolinů ve fyziologických procesech se zdá být důležitým prvkem zkoumání základních buněčných procesů, jelikož se podílí na vezikulárním transportu, homeostáze cholesterolu, mechanismech signální transdukce a tumorogenezi. Při signální transdukci, působí jako signalozómy a fungují jako kotvy pro mnohé molekuly spouštějící signální dráhy. Endoteliální buňky patří ke tkáním s největším zastoupením caveolinů a podílí se na endoteliální transcytóze, vaskulární permeabilitě, řízení vasomotorického tonu, vaskulární reaktivitě a angiogenezi. Zatímco imunitní buňky jsou problematickou skupinou, co se týče určení hladiny caveolinu a jejich významu z hlediska imunitních reakcí. Existují názory, že caveoliny se vyskytují pouze v myeloidní linii buněk, ale nedávné studie naznačují, že jsou přítomné ve všech typech, jejich exprese je ale podmíněna stavem aktivace či zralosti buňky. Vzhledem k výše uvedeným faktům bude cílem této práce definovat roli caveolinů v regulaci funkcí endoteliálních a imunitních buněk spojených s jejich aktivací. U imunitních buněk bude také sledována exprese caveolinů v různých stádiích diferenciace z kmenových buněk. Tato práce navazuje na již probíhající experimenty, které mají za cíl sledovat roli caveolinů v regulaci zánětlivých reakcí. Tato práce umožní sledovat zejména interakci jednotlivých proteinů (receptorů) s caveoliny na povrchu různých typů buněk a také rozpoznat jejich potenciální funkční spojení. K těmto řešení této práce bude použito vysoce specifických cytologických a molekulárně-biologických metod jako jsou konfokální mikroskopie, průtoková cytometrie, PCR, Western blot a jiné.