V průběhu otevření, těžby, uzavření a zatopení uranových ložisek dochází k významným změnám oxidačně-redukčního potenciálu, které vedou k mobilizaci a zpětné imobilizaci uranu původně vázaného v horninovém prostředí. Kromě toho se na změně mobility uranu podílí i další složky důlních vod, jako jsou například rozpuštěné karbonátové látky a sírany. Rozsáhlá databáze dat z monitoringu důlních vod na uzavřeném a zatopeném uranovém ložisku Olší-Drahonín umožňuje porovnat předpokládanou mobilitu uranu, která je výsledkem úplného geochemického modelování důlních vod, se skutečnou mobilitou, zjištěnou při monitoringu důlních vod.
Pokyny ke zpracování:
1. Zpracovat přehled údajů o zájmovém území.
2. Provést geochemické vyhodnocení chemického složení důlních vod ložiska Olší-Drahonín.
3. Pro vybraná typická složení důlních vod sestrojit úplné geochemické modely důlních vod.
4. Na základě výsledků a porovnání modelů se skutečným chováním uranu v důlních vodách odvodit parametry, pro které poskytuje geochemické modelování dobrou shodu a případně identifikovat příčiny rozdílů.
Seznam odborné literatury:
Bethke C. M. (2008): Geochemical and Biochemical Reaction Modeling. 2nd. Edition. – Cambridge University Press, 543 p.
Meinrath G. (1998): Aquatic chemistry of uranium. – TU Bergakademie Freiberg, Freiberg On-line Geoscience Vol. 1, 100p.
Archivní data DIAMO, s. p.