Diplomant se v práci zaměří na některé ústavní aspekty klimatických žalob. S ohledem na potenciální šíři tématu si k hlubšímu pojednání vybere pouze některé problematické ústavněprávní aspekty klimatických žalob, zatímco jiné zmíní pouze okrajově. Hlavním zarámováním práce by měl být vztah mezi soudní ochranou základních práv a principem dělby moci. V tomto rámci se diplomant zaměří na několik dílčích otázek, které vyvstaly v souvislosti s projednáváním klimatických žalob v posledních letech, ať již před ústavními soudy jiných států či před Evropským soudem pro lidská práva. Klíčovými otázkami jsou v tomto ohledu zejména 1) jaké pozitivní povinnosti státu ve vztahu ke změnám klimatu lze dovodit z relevantních lidskoprávních katalogů a 2) jaké mají (ústavní) soudy nástroje, jimiž by mohly reagovat na legislativní nečinnost či nedostatečnou legislativní činnost. Práce by v tomto ohledu měla zohlednit jak ústavně-teoretická východiska, tak praxi jiných států (Německo, Nizozemí). Součástí práce by mělo být zodpovězení otázky, jak by na tyto problémy reagoval (či měl reagovat) Ústavní soud ČR, pokud by k němu byla podána klimatická žaloba podobné té, jakou se zabýval německý ústavní soud.