V průběhu gravidity se samicím zvyšuje hmotnost, která je omezuje v pohybu a lze tedy předpokládat, že budou mít nižší útěkovou rychlost než ostatní jedinci (Olsson et al., 2000). Pro ověření tohoto předpokladu, budeme měřit nejen gravidní samice ale pro porovnání také samce a negravidní samice napříč věkovými kohortami, jejichž útěková rychlost by měla být v průběhu sezón relativně stabilní. Oproti tomu se předpokládá, že u samic se útěková rychlost bude měnit v průběhu sezony v závislosti na fázi gravidity. Postupné zvyšování hmotnosti by v teoretické rovině mělo vést k vyšší mortalitě gravidních samic a z dlouhodobého hlediska až k potencionálnímu vyhynutí celé populce (Cooper et. al., 1990, Brodie 1989). Ve skutečnosti se však ukazuje, že snížená útěková rychlost gravidních samic nemusí vždy znamenat výší predaci (Shine 2003b, Lu et. at. 2015). Tento rozpor mezi teoretickými předpoklady a skutečností tvoří podstatu této bakalářské práce. Jejím cílem je analyzovat, zda a do jaké míry gravidita ovlivňuje okamžitou útěkovou rychlost samic ještěrky obecné (Lacerta agilis, Linnaeus, 1758). Výslednou lokomoci však ovlivňuje vícero faktorů, na které se v práci zaměřím.
Moje bakalářská práce bude zahrnovat část teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu věnovat rešerši literatury, zabývající se lokomočním výkonem a graviditou plazů, dále faktory ovlivňující útěkovou rychlost. V praktické části budu měřit, okamžitou útěkovou rychlost ještěrky obecné při dvou různých tělesných teplotách. Z výsledných dat pak vyčlením výsledky samic, které byly odchyceny a změřeny alespoň dvakrát, a to v období s nárůstem hmotnosti vlivem gravidity i mimo něj. Výsledky měření následně statisticky vyhodnotím a porovnám s daty z různých let a lokalit v rámci dlouhodobého výzkumu.