Anotace
V úvodních pasážích bakaláské práce jsem se prostednictvím
výkladu základních pojm pokusil vymezit soudní kontrolu veejné
správy v systému záruk zákonnosti. Dále jsem se vnoval
složitému historickému vývoji správního a ústavního soudnictví
jak ve svt, tak pedevším na území dnešní eské republiky.
Podstatnou ást bakaláské práce jsem vnoval zejména kapitolám,
ve kterých jsem hovoil o správním soudnictví v letech 1989 -
2002, nebo jsem si vdom faktu, že práv toto období jakési
nejistoty, bylo urující pro podobu souasného správního
soudnictví.
Je nepochybné, že souasná právní úprava soudní kontroly
veejné správy, tak jak je nastavena, v zásad spluje nároky,
které jsou na náš právní ád kladeny zejména ze strany orgán
Rady Evropy, Evropských spoleenství a judikaturou Evropského
soudu pro lidská práva. Ve srovnání se stavem do 31. 12. 2002,
tedy ped úinností zákona . 150/2002 Sb., soudního ádu
správního, došlo k podstatnému rozšíení soudní pravomoci pi
kontrole veejné správy. I když soudní pravomoc nyní nepokrývá
všechny pípady, kdy by se bylo možno domáhat soudní ochrany ped
veejnou správou, lze konstatovat, že souasná právní úprava
podává vcelku dostatený základ k tomu, aby ve vci správního
rozhodnutí mohl každý úinn hájit svá práva vi správ. Za dležitý
považuji fakt, že funguje Nejvyšší správní soud, díky jehož
innosti dochází ke zvyšování právní jistoty ve správním
soudnictví. Díky jeho fungování bylo výrazn odleheno Ústavnímu
soudu od posuzování otázek, které nemají ústavní váhu. Ve
vzájemné kooperaci a nikoli v rivalit tchto dvou institucí
spatuji velký vklad zejména do budoucna.
Na druhou stranu však nelze opomenout nkteré dílí vady na
kráse, které dle mého názoru, na souasné právní úprav správního
soudnictví jsou.
Jak jsem se již zmínil, podstatu soudní kontroly veejné
správy dnes pedstavují dva normativní celky. Podle mého názoru
došlo rozštpením soudní kontroly veejné správy do dvojího
režimu jak lze napadnout správní akt k jejímu zbytenému
znepehlednní. Vznikl tak prostor pro kompetenní spory o tom,
zda v uritém pípad je na míst postup podle s. . s. i nikoli.
Musím konstatovat, že zákonodárce pro rozštpení soudní kontroly
veejné správy zvolil neuritou a propustnou hranici, ímž mám na
mysli rozdlení práva na veejné a soukromé, v abstraktní rovin
snad pijímané, v konkrétní rovin však leckdy velmi nepesné, a
tudíž sporné. Uvedeným konstatováním tak narážím na fakt, že v
dnešním prudce se modernizujícím právu se stále astji objevují
právní úseky, v nichž psobí veejná správa a ve kterých se právo
veejné a soukromé prolíná s takovou dkladností, že advokáti a
soudci povedou ped zahájením soudního ízení dlouhé, více i mén
sofistikované diskuse, zda to i ono subjektivní právo je
právem soukromým nebo veejným. Jen namátkou lze zmínit úsek
zadávání veejných zakázek, kdy obchodní veejná soutž je
typickým soukromoprávním úkonem podle § 281 an. obch. z., který
zakládá typický závazkov právní vztah mezi vyhlašovatelem
soutže na stran jedné a úastníky soutže na stran druhé. Prbh
takové soutže a vztahy v rámci nho vznikající je však podrobn
veejnoprávn regulován zákonem . 199/1994 Sb., o zadávání
veejných zakázek, ve znní pozdjších pedpis, piemž dohled nad
dodržováním této regulace vykonává Úad pro ochranu hospodáské
soutže. Dále lze uvést úseky ochrany osobních údaj, práva
cenných papír a kapitálového trhu, pée o zdraví lidu atd.
Dále souasná zákonná úprava vzdor ústavn právn podpoenému
legitimnímu oekávání nezahrnuje rozhodování o zrušení právních
pedpis (s povahou normativních správních akt) nebo jejich
jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu se zákonem. Zde
však musím, na rozdíl od výše uvedeného konstatovat, že k žádné
tragédii nedošlo, nebo je zde omezen prostor pro pípadnou
válku soud.
Jestli-že se zmiuji o nkterých nedostatcích souasné
právní úpravy soudní kontroly veejné správy, musím pipomenout
boulivou diskusi o policejním zákroku proti úastníkm
technopárty CZECH TEK 2005. Odhlédnu-li od ist politické a
mediální dezinformaní kampan, které jsme byli všichni svdky,
musím konstatovat, že tento policejní zákrok asi nejkonkrétnji
poukázal na další z nedostatk, které souasná právní úprava
soudní kontroly veejné správy má. Tady bych se zmínil o návrhu
senátního návrhu zákona senátora Jana Horníka, kterým se mní
zákon . 150/2002 Sb., soudní ád správní. Podstatou tohoto
senátního návrhu je zmna §§ 82, 85 a 87 odst. 2, a takto ve
vztahu k Úmluv o ochran lidských práv a základních svobod
zvýšit úrove právní ochrany oban. Podle názoru pedkladatele
stávající restrikce znemožuje domáhat se svých práv ped
nezávislým soudním orgánem v pípadech, kdy nap. bezpenostní
sbory znemožní obanm svobodn se pohybovat (l. 14 Listiny),
pobývat i sdružovat se. Obané se prakticky nemohou domoci
nezávislého posouzení zákonnosti zásahu a pípadn vyslovení jeho
nezákonnosti v pípadech, kdy zásah má jednorázový charakter a
nehrozí jeho opakování. Žalobou se lze nyní domáhat ochrany jen
za pedpokladu, že zásah (nebo jeho dsledky) trvá anebo hrozí-li
jeho opakování. Navrhovatel uvádí, že za stávající právní
úpravy je konstatování nezákonnosti zásahu možné pouze cestou
tzv. vnitní kontroly jen orgány, které jsou souástí výkonné
moci. Trestní oznámení v pípad zásahu Policie R (bezpenostního
sboru) šetí opt Policie R a její orgány. Dozorová oprávnní
státního zastupitelství nesplují požadavky nestranného a
nezávislého posouzení, protože i podle štrasburské judikatury a
eské ústavnprávní doktríny a judikatury státní zástupci jsou
souástí výkonné moci (hierarchická vazba je na nejvyšší úrovni
dána oprávnním vlády R odvolat nejvyššího státního zástupce).
Inspekce ministra vnitra se nachází v pímé a výluné psobnosti
ministra vnitra. Ani možnost podat podnt Veejnému ochránci práv
se nejeví s ohledem na jeho pravomoci jako dostaující (akoli
mže napomoci situaci, zejm. opakování nezákonného zásahu ešit).
Nedostatky stávající úpravy jsou tak podle pedkladatele návrhu
na zmnu zákona zcela zetelné. Argumenty pedkladatele pro zmnu
zákona . 150/2002, soudního ádu správního dále pokraují, když
uvádí, že stávající právní úprava není rovnž dvodná i z toho
dvodu, že akoli neposkytuje obecným soudm možnost autoritativn
konstatovat porušení práv oban, judikatura Ústavního soudu
vydávání konstataních (urujících) nález výslovn pipouští. Autor
návrhu dále pipomíná, že v tomto smru pak mže mít autoritativní
výrok soudu závažný dopad do právní sféry obana, vysloví-li, že
zásah orgánu veejné moci byl vi nmu nezákonný a proto takové
soudní rozhodnutí pedstavuje pro obana již samo o sob morální
odškodnní a satisfakci. Zárove se však rovnž otevírá obanm
možnost domáhat se náhrady škody, jestliže v dsledku zásahu
obanovi vznikla škoda (nap. na majetku). Senátním návrhem je
také sledován cíl, aby o tchto pípadech napíšt v rámci podání
ústavní stížnosti primárn nerozhodoval Ústavní soud, jehož
úkolem, jak již bylo v této bakaláské práci eeno, není
zkoumání zákonnosti, nýbrž ústavnosti. …víceméně
Abstract
In the introduction I approach to the elected topic by
explanation of basic terminology. I characterize judicial
verification as one of the most important guarantees of
legitimacy in modern state. I focus on complicated historical
development of administrative and constitutional justice in the
area of todays Czech Republic. In this chapter I describe
mostly administrative justice in the times of so called First
Republic, because this legislation is a base for creating of
new system of judicial verification as we know it these days.
Significant part of text deals with legal regulations of
administrative justice in years 1989 2002. System of
Judicial controllership of administrative body had lots of
imperfections. The main problem was that the enactment from
these years collided with international law, especially with
article 6, paragraph 1 European agreement about defense of
human rights and freedom some activities of administration as
well as its idleness, were not under the control of judicial
power at all, valid legal regulation was restricted just to
review of legitimacy of administrative decisions. Another
imperfection was absence of Supreme Court which existence was
presumptive in Constitution. This absence resulted in disunion
in administrative justice decision making. The role of Supreme
Court was held by Constitutional Court. This situation didnt
correspond with principles of justice in legislative state and
clashed with principal of legislative state established in
article 1 of Constitution because it caused state of
insecurity.
Constitutional Court played an important role in process of
reformation of administrative justice. Foundation of sp.zn. Pl.
US 16/1999 which cancelled whole fifth part of Civil Procedure
Act was a crucial point of the Czech reform of public justice.
Admissions of new legal form of forensic governance of public
administration lead to enlargement of juridical power which was
deficient. Now, in administrative committal proceeding,
everyone can defend his rights against the administration.
Supervision of public service is unfortunately at the same time
divided into 2 individual fields in one field (Act no.
150/2002 digest, Law of Administrative Procedure) it provides
protection to public subjective interests in the second field
(Act no. 151/2002 digest) which provides protection to private
subjective attributions that were previously decided by
administrative body. Contemporary legal assignment, contrary to
constitutionally legally supported legitimate expectation,
doesnt include deciding about abolishment of legal regulations
(with character of normative legal provisions) or their
particular ordination if they are in collision with law.
Despite new legal regulations of court supervision, as of 1. 1.
2003 still contains some imperfections, in the general it
fulfills the requirements which are claimed to our legislative
regulations by The European Court of Justice. …víceméně