Anotace
Citová vazba a sociální adaptace v
rané adolescenci
Citová vazba (attachment) je definována Bowlbym (1982) jako
hypotetický konstrukt vyjadřující „trvalé emoční pouto,
charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s
určitou osobou, zejména v podmínkách stresu“. Citová vazba se
formuje v závislosti na citlivosti (responssiveness) primární
osoby k potřebám dítěte v zátěžových situacích. Vnějším
projevem citové vazby je tzv. chování podmíněné citovou vazbou
(attachment behaviour), které je aktivováno právě v situacích
stresu, emocionální zátěže nebo reálného či subjektivně
pociťovaného ohrožení. Základními typy organizace citové vazby
v dětství jsou jistá a nejistá citová vazba. Do kategorie
nejisté citové vazby patří vyhýbavý, odmítavý a později
vymezený dezorganizovaný typ (Mainová, 2002).
Na základě internalizace zkušeností s dostupností a citlivostí
reakcí pečující osoby (matky) resp. pečujících osob především v
prvních letech života se utváří tzv. vnitřní model fungování
citové vazby (internal working model of attachment, Bowlby,
1973, Main, Kaplan, Cassidy, 1985, Bretherton, Munholland,
1999). Tato kognitivní struktura obsahuje mentální reprezentaci
citové vazby (mental attachment representation), která
představuje očekávání emocionální podpory primární osoby v
situacích zátěže a také očekávaní vlastní efektivity dítěte a
jeho kompetence ve vztazích (Main, Kaplan, Cassidy, 1985,
Bretherton, Munholland, 1999).
Podle vývojového psychopatologického modelu teorie citové vazby
je vliv organizace citové vazby na psychosociální fungování
jedince mediován prostřednictvím tří skupin psychických
procesů. Je to oblast emoční regulace, oblast sebeúcty a
identity a oblast kompetence jedince ve vztazích (Zimmermann,
2000). Jistá citová vazba je chápána jako efektivní vzorec
emocionální regulace a také protektivní faktor související s
adaptivním vývojem osobnosti. Nejistá citová vazba naopak
představuje vzorec neefektivní regulace emocí a proto rizikový
faktor, který v kombinaci s dalšími zvyšuje riziko vývoje
problémového chování a také psychopatologického vývoje obecně
(Zimmermann, 2002). Ukazuje se, že děti s jistou organizací
citové vazby v raném dětství jsou odolnější (více
ego-flexibilní), méně úzkostné a bezmocné v adolescenci.
Impulzivní adolescenti (nízká ego-kontrola) mají převážně
nejisté modely citové vazby (Zimmermann, 2000). Regulační
osobnostní dimenze (ego-flexibilita, ego-kontrola, Blockovi,
1978, 1980) významně přispívají k vysvětlení míry adaptace
jedince.
V průběhu adolescence se dotváří vnitřní model fungování citové
vazby a stává se obecnějším a integrovanějším. Budování si
autonomie je spojené se zvýšeně kritickým pohledem na vzájemné
vztahy s rodiči a hledáním porozumění a opory u vrstevníků.
Podle empirických výzkumů se adolescenti, hlavně na začátku
dospívání, obracejí v zátěžových situacích stále především na
rodiče (Steinberg, 1990, cit. dle Allen, Land, 1999). Míra
aktuální rodičovské přístupnosti a podpory má významný vliv na
zvládání náročných vývojových změn. Adolescenti s jistou
reprezentací citové vazby, v porovnání s adolescenty s nejistou
reprezentací, dovedou zpravidla efektivněji regulovat své
emoce, mají pozitivnější sebeobraz, používají méně vyhýbavých
strategií a v situacích zátěže více využívají podpory sociální
sítě (Zimmermann, Grossmann, 1997). Etiologie poruch chování je
samozřejmě multifaktoriální. Vstupující genetické resp.
biologické, rodinně-sociální faktory a také deficity v určitých
psychických procesech (např. seberegulace, sociální vnímání)
vzájemně interagují a vytvářejí aktuální riziko vzniku poruchy
chování. Podle Greenberga (1999) je v rámci multifaktoriálního
kontextu nejistá organizace citové vazby jedním ze zásadních
faktorů vzniku externálních psychických poruch v adolescenci.
Riziko maladaptivního vývoje společně s nejistým typem citové
vazby značně zesiluje nepodporující chování rodičů, slabá
supervize adolescentů (např. Branstetter a kol., 2009) a
výchovná zátěž (fyzické tresty) ve středním školním věku a
adolescenci (např. Sroufe, Carlson, Levy a Egeland, 1999, Allen
a kol., 2007, Kochanska a kol., 2009).
Cílem výzkumu je charakteristika citové vazby v rané
adolescenci v kontextu emoční regulace a adaptace. V práci
popisujeme aspekty citové vazby v rané adolescenci a jejich
rozdíly vzhledem k poruše chování. Dále jsou analyzovány
souvislosti aspektů citové vazby s emoční regulací a
problémovým chováním. Na zjišťování organizace citové vazby
(reprezentace podpory matky a otce a všeobecné strategie
chování) jsme použili německou metodu Interview o citové vazbě
v pozdním dětství (Zimmermann a Scheuerer-Englisch, 2003).
Osobnostní regulační dimenze (ego-flexibilita, ego-kontrola a
závislost na poli) jsme zjišťovali Kalifornským dětským
Q-sortem (CCQ, Block a Block, 1978). S těmito metodami, které
nejsou zatím v české psychologii zavedeny, jsme v rámci studie
získali převážně pozitivní zkušenosti.
Výsledky výzkumu jsou v souladu s teoretickými poznatky v této
oblasti. Potvrdily se významné rozdíly v reprezentaci podpory
matky a otce a všeobecné strategii chování mezi adolescenty bez
a s poruchou chování. Probandi z klinického vzorku jsou také
méně ego-flexibilní, více impulzivní a více závislí než
probandi z neklinického vzorku. Aspekty organizace citové vazby
jsou ve významném vztahu s osobnostní regulací (ego-flexibilita
a ego-kontrola) a problémovým chováním adolescentů. Podle
regresní analýzy je slabší vliv citové vazby na problémové
chování mediován prostřednictvím ego-flexibility adolescentů.
Ego-flexibilita a ego-kontrola významně predikují problémové
chování v rané adolescenci.
Disertační práce nabízí souhrn teoretických poznatků o citové
vazbě zejména v rané adolescenci a jejich souvislostech s
emoční regulací a poruchami chování. Závěry výzkumu přispívají
k porozumění vztahům organizace citové vazby, seberegulace a
adaptace a jejich specifik pro adolescenty s poruchou chování.
Studie nabízí podněty pro další výzkumy v oblasti vztahů citové
vazby s adaptací dětí a adolescentů, a také implikace pro
diagnostiku a terapii poruch chování. …víceméně
Abstract
Attachment and social adaptation in early adolescence
The internal working model of attachment is based on
internalised experiences with attachment figure´s emotional
availability and responsiveness mainly in the early childhood
(Bowlby, 1973, Main, Kaplan, Cassidy, 1985, Bretherton,
Munholland, 1999). This cognitive structure includes mental
attachment representation that presents expectation of
attachment figure´s emotional support in stress situations and
expectation of child´s self efficiency and its relational
competence (Main, Kaplan, Cassidy, 1985, Bretherton,
Munholland, 1999).
According to developmental psychopathological model of
attachment theory secure attachment to parents is positively
associated with effective emotion regulation and is understood
as a protective factor for adaptive development. Insecure
attachment represents vulnerability and has been associated
with less effective emotion regulation. In combination with
other risk factors the insecure attachment increases the risk
of problem behaviour development and psychopathological
development in general as well (Zimmermann, 2002). Children
with insecure attachment representation in early childhood are
more resilient, less anxious and less helpless in adolescence.
Undercontrolled adolescents have predominantly insecure working
models of attachment (Zimmermann, 2000). Ego resilience and ego
control (Blockand Block, 1978, 1980) notably contribute to
extent of individual adaptation.
Actual parental emotional availability and support has
significant effect on coping with demanding developmental
changes in adolescence. Adolescents with secure attachment
representation, in comparison with adolescents with insecure
attachment representation, are able to more effective emotion
regulation, has more positive self concept and use fewer
avoidant coping strategies and more social support (Zimmermann,
Grossmann, 1997).
The aim of the research is to explore attachment organisation
in early adolescence in context of emotion regulation and
adaptation. We describe attachment aspects and theirs
differences between adolescents with and without conduct
disorder. Further we analyse correlations of attachment aspects
with emotion regulation and problem behaviour. To assess
attachment organisation (parental support representation and
attachment behavioural strategy) we use German method Late
Childhood Attachment Interview (BISK - Das Bindungsinterview
für späte Kindheit, Zimmermann, Scheuerer-Englisch, 2003).
Research results confirm significant differences in parental
support, attachment strategy, ego resilience and ego control
between adolescents with and without conduct disorder.
Attachment organisation is significantly related to self
regulation (ego resilience and ego control) and problem
behaviour of adolescents. According to regress analysis the
effect of attachment organisation on problem behaviour is
mediated by ego resilience. Ego resilience and ego control
predict problem behaviour in early adolescence.
Findings contribute to understanding of relations of attachment
organisation to emotion regulation and adaptation in early
adolescence. The study has important implications for research
and therapy of behaviour disorder. …víceméně
čeština
Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.