Římskokatolická (dále jen ŘK) církev v historii hrála významnou roli nejen v duchovních aspektech lidí a jejich společností, ale i v jejich praktickém vedení a podílela se na tvorbě politik národních i mezinárodních. Během posledních několika staletí se však s procesem sekularizace tato praktická úloha vytrácela a církev a její působení bylo soustředěno pouze na osobní život věřících. Nicméně určitý vliv i ve společenské rovině si dozajista udržela. Zachován byl dokonce nezávislý stát Vatikán, který jako pozůstatek politické moci v historii dodnes ukazuje věřícím, že je možné podílet se na politickém životě a vnášet do něj hodnoty, které prožívají. V této bakalářské práci se tedy budeme soustředit na působení církve a jejích věřících v České republice, konkrétně jejím podílu na tvorbě zahraniční politiky v této době a během posledních několika let (cca 2002 - 2012). V prvé řadě definujeme pozici ŘK církve, kterou může hrát v mezinárodních vztazích s ohledem na jejich sekularizovaný charakter. Zmíněn bude její postoj k vybraným světovým konfliktům či humanitárním otázkám, zaměříme se také na její působení v mezinárodních organizacích, především pak při otázkách evropské integrace, která myšlenkově vychází z jejích tradic, a která značně ovlivnila místo ČR v mezinárodním prostředí. Dále budou definovány principy zahraniční politiky samotné a aktérů, kteří ji mohou ovlivňovat. Následující části pak budou věnovány vztahu státu, jeho politické reprezentace, a společnosti jako takové, k ŘK církvi v kontextu témat zahraniční politiky, a naopak prostudujeme vztahy a jednotlivé kroky ŘK církve ve vybraných oblastech zahraniční politiky ČR. Všechny poznatky budou závěrem analyzovány a poté by měl být definován potenciál, který církev v těchto tématech může projevit. V práci bude zkoumáno působení a vliv římskokatolické církve a jejích věřících v České republice na zahraniční politiku státu, oblasti, kterých se dotýkají zájmy jak státu, tak církve. Sledované bude období cca 2002-2012. Občané ČR hlásící se k římskokatolické církvi, i přes jejich značný úbytek v posledních letech, tvoří stále největší skupinu náležící k jedné církvi. (Tvoří zhruba 1/10 populace.) Dá se tedy předpokládat, že takto početná skupina se bude snažit určitým způsobem vstoupit do jednání v oblasti zahraničních vztahů ČR, bude v ní patrná, a že tito věřící se jí pokusí ovlivnit dle principů svého vyznání. Na druhou stranu můžeme očekávat, že proces sekularizace, který významně proměnil jak politiku, tak i mezinárodní vztahy, určitým způsobem omezuje působení ŘK církve v těchto oblastech.