Diplomová práce si pokládá výzkumnou otázku, zda tvůrci politik vnímají sami sebe jako mocné aktéry při řízení migrace. Za pomoci kvalitativní metodologie bude diplomantka provádět a analyzovat rozhovory s úředníky z ministerstev pověřených řízením migrace, zvolenou metodou sběru dat je fenomenologický rozhovor. Cílem je zjistit, jak vnímají svoje pozice a dispozice v bourdieuovském poli, kde rozhodujícím kapitálem zúčastněných aktérů je jejich moc řídit migraci. Práce má ambici stát se sociologickým příspěvkem k teoretické diskuzi vedené mezi sociology a politology na téma tzv. control gap – rozdílu mezi deklarovanými cíli imigrační politiky národního státu a jejích reálným provedením a výsledky, navazuje tak například na stať Christiana Joppkeho „Why liberal states accept unwanted immigration?“ a mnohé další. Přínosem této práce bude jednak sociologická perspektiva „návratu k aktérovi“, která považuje vnímání aktéra za rozhodující pro jeho další jednání (strategii), a tedy doplňuje jiné perspektivy vysvětlující celý jev pouze z úrovně struktury nebo systému. Dalším přínosem bude konkrétní případ České republiky, post-komunistické země Střední Evropy, který se může vymykat klasickým příkladům Velké Británie, Německa, USA a Nizozemska.