Nížinné říční krajiny skýtají možnosti studovat minulost naší přírody pomocí organických a anorganických sedimentů ukládaných ve slepých ramenech velkých řek. Příkladem takové krajiny je niva řeky Dyje na jižní Moravě. Studií, které by se zabývaly paleoekologickým výzkumem v Dolnomoravském úvalu na jižní Moravě není zatím mnoho (Rybníčková a Rybníček 1972, Kuneš et al. 2015, Kadlec et al. 2015) a věnují se jezeru Vracov a řece Moravě. Makrozbytková data ze slepých ramen Dyje a Moravy jsou zatím jen fragmentární a z mladších období (raný středověk; Petřík et al. 2019) nebo jsou zatím nepublikovaná (Šolcová nepubl.). K rekonstrukci vegetace v minulosti je možné využít skutečnosti, že v trvale zamokřeném prostředí bez kyslíku se zbytky rostlin nerozkládají, ale ukládají v tzv. přírodních archivech. Zbytky rostlin, nejčastěji jejich semena a plody, dřevo nebo pletiva, je možné vyseparovat z organických sedimentů pomocí plavení na sítech a determinovat do druhů nebo rodů. Této metodě říkáme makrozbytková analýza a její pomocí jsme schopni zrekonstruovat rostlinná společenstva vodní a mokřadní vegetace v minulosti (Birks 2007). Cílem bakalářské práce bude rekonstrukce vodní a mokřadní vegetace pomocí makrozbytkové analýzy zazemněného slepého ramene řeky Dyje u Břeclavi. Toto slepé rameno je dnes zarostlé rákosem, ale především je stále silně zamokřené, což umožňuje zachování organických sedimentů vhodných pro makrozbytkovou analýzu. Pilotní analýza ukázala pozdně-glaciální až raně-holocenní stáří sedimentů a přítomnost rostlinných makrozbytků, je tedy možné rekonstruovat vegetaci a její prostředí v tomto období. Student zpracuje ca 30 vzorků sedimentu pomocí makrozbytkové analýzy a za využití výsledků radiokarbonového datovaní a geochemických analýz popíše změny vegetace v čase a jejich možné příčiny. Data budou zpracována pomocí mnohorozměrných metod, prezentována pomocí stratigrafického diagramu a zasazena do kontextu současných znalostí včetně porovnání s dosud nepublikovanými makrozbytkovými daty. Primární makrozbytková data budou uložena v Databázi rostlinných makrozbytků České a Slovenské republiky.