Kontext bakalářské práce:
Výškové gradienty biodiverzity patří k tradičně studovaným tématům v ekologii (Hodkinson 2005, Sundqvist et al. 2013). Mimo jiné je možné je použít k lepšímu pochopení a predikci odpovědí společenstev rostlin a živočichů či celých ekosystémů na globální změnu klimatu, a to na mnohem větší prostorové a časové škále, než dovolují běžné ekologické experimenty. Jednou z relativně často používaných modelových skupin živočichů při studiu výškových gradientů jsou velcí noční motýli (Lepidoptera: "Macrolepidoptera"). Na nich založených případových studií však konkrétně ze střední Evropy není mnoho, byť existují i z České republiky (Krkonoš: Kadlec et al. 2016). Jedním z území v ČR, které nabízí velké rozpětí nadmořských výšek a biotopů na poměrně krátké geografické vzdálenosti, je Králický Sněžník. Ten přitom po faunistické stránce patří k nejméně známým vysokým pohořím v tuzemsku. Jeho fauna nočních motýlů dosud nebyla detailně studována. Zároveň se jedná o území, které je kromě klimatické změny aktuálně ovlivňováno i dalšími antropogenními faktory, zejména lesnickým hospodařením, tradičně orientovaným na pěstění smrkových monokultur, které se v současnosti rozpadají po kůrovcových kalamitách, a stavebními aktivitami (výstavbou rozhledny na polské straně nejvyššího vrcholu apod). Dokumentace jeho biodiverzity je proto potřebná ke zjištění aktuální hodnoty území pro ochranu přírody a její účinné plánování do budoucna.

Cíle bakalářské práce:
- formou literární rešerše poskytnout stručný obecný úvod do ekologického výzkumu výškových gradientů biodiverzity, podrobněji pak pojednat o případových studiích a meta-analýzách věnovaných v této souvislosti motýlům;
- na základě literární rešerše aktualizované o vlastní zjištění z terénu stručně charakterizovat přírodní podmínky studovaného území a shrnout dosavadní, veřejně dostupné informace o lokální fauně motýlů;
- provést sběr nočních motýlů na dvou transektech zachycujících sérii převážně lesních, přirozených či ochranářsky hodnotných biotopů od nivy Moravy po subalpinské pásmo, a to pomocí automatických světelných lapačů instalovaných vždy na jednu noc v přibližně měsíčních intervalech od konce dubna do října, a nasbíraný materiál velkých motýlů (tzv. Macrolepidoptera) determinovat do druhů;
- na základě získaných dat popsat společenstva velkých nočních motýlů podél výškového gradientu v masívu Králického Sněžníku z hlediska druhového složení a druhové bohatosti (případně i funkční diverzity);
- podrobněji komentovat případný výskyt ochranářsky významných nebo faunisticky zajímavých (vzácných, ohrožených, s izolovaným výskytem) druhů.

Bakalářská práce tak kromě úvodní rešeršní části bude obsahovat i praktickou část, založenou na vlastních datech studenta.