Zásady pro vypracování práce:
1. Práce bude obsahovat úvod, jenž zhodnotí stav odborného poznání zpracovávaného problému v podmínkách české právní vědy, formuluje pracovní hypotézu (hypotézy) a vymezí cíl, jehož má být zpracováním dosaženo. Pracovní hypotézy slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů.
2. Zadané téma bude zpracováno v úměrných celcích, systematicky tak, aby se v něm prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek
3. Dílo bude ukončeno vědeckým závěrem, ve kterém bude potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza (hypotézy). Současně zde budou uvedeny způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla.
4. Hlavním úkolem při zpracování je vyhledat a zpracovat právní prameny, literaturu (zejména zahraniční) a judikaturu ke zpracovávanému tématu. Nalezení literatury je součástí autorské činnosti
5. Zvláštní pozornost bude věnována vytvoření poznámkového aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti
6. Rozsah práce by neměl výrazně překročit rozsah vymezený pro tento druh kvalifikační práce.

Stručný obsah práce:
1. Obecné pojetí ústavy ve formálním a materiálním smyslu.
2. Ústava v materiálním smyslu v EU, evropská ústavnost a její obsah.
3. Ústava ve formálním smyslu a její vztah ke státu (etatistické a pragmatické pojetí), názory na konstituování formální Ústavy EU.
4. První pokusy o přijetí evropského ústavního dokumentu, východiska a důvody těchto snah, obsah dokumentů. Nepřijetí Ústavní smlouvy.
5. Situace po nepřijetí Ústavní smlouvy, následný vývoj.
6. Lisabonská smlouva, její obsah a změny, které přináší. Přijímání Lisabonské smlouvy v ČR a v jiných státech EU.
7. Vyhlídky do budoucnosti, úvahy o přínosu přijetí formálního ústavního dokumentu pro EU.